Hlavní město sedí na desítkách miliard a nemůže je utratit. Investice jsou v Praze složité, říká radní

Hlavní město Praha vykázalo ke konci loňského roku spolu s příspěvkovými organizacemi stav na bankovních účtech ve výši téměř 183 miliard korun. Takzvané provozní saldo pak činilo skoro 50 miliard. Hlavní město opakovaně schvaluje svůj rozpočet se schodkem a nakonec hospodaří s přebytkem, čímž kumuluje každý rok průměrně přes 20 miliard korun ročně. Přesto Praha podle ministerstva financí nerealizuje v dostatečné míře investiční projekty. Pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) pro Echo24 popsal, proč se Praze nedaří dostatečně rychle realizovat všechny klíčové investiční projekty.

Celkově obce (včetně příspěvkových organizací) disponovaly ke konci roku 2025 úsporami ve výši 433 miliard a kraje úsporami ve výši 104,4 miliardy korun. K 31. prosinci 2025 vykázala jen Praha (bez příspěvkových organizací) stav na bankovních účtech ve výši 169,7 miliard, stav na účtech jejích příspěvkových organizací činil 13,1 miliard, celkem tedy 182,8 miliard

Důležitým ukazatelem pro posouzení finanční situace obce a možností financování se zapojením cizích zdrojů je podle mluvčího MF Filipa Běhala tzv. provozní saldo. „To vyjadřuje peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů, po úhradě běžných výdajů, využity na investice, splácení dluhů atd. Provozní saldo zahrnuje daňové příjmy, nedaňové příjmy a neinvestiční transfery po odečtení běžných výdajů. Vždy je třeba individuálně posoudit, jestli výše provozního salda a další ekonomické aspekty umožňují splácet jistinu úvěru včetně úroků, a to bez významnějšího omezení činnosti obce,“ řekl Běhal.

K 31. 12. V roce 2025 činilo v Praze provozní saldo očištěné o splátky půjčených prostředků 48,3 miliardy. Jeho průměrná hodnota za posledních 5 let činí 39,7 miliardy. Praha dlouhodobě schvaluje svůj rozpočet se schodkem. „Dosažené výsledky hospodaření jsou však obvykle naopak ve výrazném přebytku. Pro rok 2025 byl schválen rozpočet se schodkem 7,2 miliardy, ale skutečnost se lišila o 31,4 miliardy, přebytek tedy činil 24,2 miliardy. Za posledních 5 let činil průměrný přebytek 21,6 miliardy. V případě realizace investic není Praha vůbec závislá na přijatých investičních transferech. S ohledem na vysoké vlastní příjmy je město schopné financovat své investice z vlastních zdrojů. Přesto Praha nerealizuje v dostatečné míře investiční projekty,“ uvedl Běhal.

Praha svůj investiční potenciál od roku 2014 podle MF ani jednou plně nevyužila, což vedlo ke každoročnímu významnému nárůstu úspor. „V roce 2025 Praha nevyužila svůj investiční potenciál ve výši 22,9 miliardy. Za posledních 5 let se jednalo dokonce o nevyužitých 92,6 miliard. Při nevyužívání investičního potenciálu města dochází ke snižování reálné hodnoty úspor a následnému prodražování stavebních prací,“ dodal Běhal.

Proč se Praze nedaří investovat?

Pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík pro Echo24 řekl, že Praha již více než 20 let neschválila rozpočet, který by obsahoval schodek mezi disponibilními příjmy a výdaji schvalovaného roku. „Schodek při schvalování vzniká pouze převodem nezrealizovaných investic roku minulého, včetně finančního krytí převáděné investice. Přebytek městského rozpočtu je vyšší než stejně časté přebytky ostatních obcí zejména ze tří důvodů. Zaprvé, samotný rozpočet města je násobně vyšší než rozpočet jiných obcí. Za druhé, Praha již více než 20 let realizuje prakticky všechny rozhodující investice v drtivé míře pouze z prostředků vlastního rozpočtu, a tudíž musí v rozpočtu mít dostatek prostředků, takže každá nezrealizovaná investice se projeví přebytkem v rozpočtu. Za třetí, přebytek je vždy znakem kvalitního hospodaření institucí s vlastními prostředky,“ uvedl Kovářík.

Popsal také tři důvody, proč se Praze nedaří dostatečně rychle realizovat všechny klíčové investiční projekty. „Platný zákon o veřejných zakázkách například přináší velmi obtížnou situaci pro veřejného investora, protože soutěžící ve veřejných zakázkách mohou téměř beztrestně prodlužovat rozhodovací proces téměř do nekonečna,“ dodal Kovářík.

„Zároveň téměř všichni občané chtějí vznik převážné většiny investic, ale jen do chvíle, než se příslušná investice dotýká místa jejich bydliště, případně místa jejich velkého zájmu. Tento NIMBY efekt výrazně prodlužuje už tak těžkopádná a pomalá povolovací řízení. Ve velkoměstě, jako je Praha, se samozřejmě střetává mnohem více zájmů, a tím pádem dopad NIMBY efektu znamená vyšší prodloužení přípravy investičních projektů,“ popsal dále Kovářík.

Praha dále podle něj po velmi úspěšném investičním období od roku 1992 do roku 2010 podcenila po roce 2010 význam investičního odboru a jeho síla a vliv byly dlouhodobě omezeny. „To vedlo k částečné ztrátě schopnosti investice dostatečně rychle realizovat. V roce 2024 jsme do tohoto procesu tvrdě zakročili a nové vedení Investičního odboru již nastartovalo cesty, jak zrychlit realizaci investic. Samozřejmě se to neobešlo bez personálních změn,“ uvedl Kovářík s tím, že město v oblasti financí se státem velmi dobře spolupracuje.

„Spolupráci s MF, přestože ne vždy máme stejné zájmy a cíle, považuji za velmi dobrou a oboustranně přátelskou. Praha začátkem tohoto roku uložila vysoké miliardy do ČNB z peněz připravených na investice, které nejdou dostatečně rychle. Tyto bezpečně uložené peníze v rozsahu vysokých miliard snižují náklady na obsluhu státního dluhu a jsou příkladem dobré spolupráce města, ministerstva a ČNB. Takto uložené prostředky navíc městu negenerují žádné ztráty z úrokového výnosu. S výjimkou dvou let nejvyšší inflace způsobené energetickou krizí způsobenou ruskou agresí na Ukrajině město dokáže vždy své prostředky, které dočasně nevyužije, uložit s takovým úrokovým výnosem, že nejsou tyto prostředky znehodnocovány inflací,“ dodal Kovářík s tím, že osobně považuji spolupráci se státem i bankovním sektorem za oboustranně výhodnou a dobře nastavenou.

Podle MF je z řady důvodů pro samosprávy je výhodou vést peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedené v ČNB. Ministryně Alena Schillerová i o této problematice jednala guvernérem ČNB Alešem Michlem minulý týden. „Další jednání na pracovní úrovní budou následovat. MF hledá především cestu pozitivní motivace pro samosprávy k ukládání úspor v ČNB v podobě nastavení atraktivního úročení, zvýšení uživatelské přívětivosti systému Státní pokladny a tak dále. Konkrétní řešení zatím není definitivně domluveno, MF jej bude prezentovat, až bude mít konkrétní konečnou podobu,“ řekl Echu mluvčí MF Filip Běhal. Ke konci roku 2025 činily podle MF celkové zůstatky obcí v ČNB cca 50 miliard.