Babišův kabinet se chystá podílet na obnově Ukrajiny. Kyjev a EU upřednostní jiné země, varuje Fiala

Vláda Andreje Babiše (ANO) aktivně řeší, jakou roli má mít Česko a jeho firmy na poválečné obnově Ukrajiny. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) kabinet oživil záruky za investice na Ukrajině, posiluje i pojišťování českých vývozů. Zároveň je nutné podle Havlíčka dostat na Ukrajinu české lobbisty, kteří budou hlídat praktické aspekty obnovy Ukrajiny. Konkrétně má vláda zájem o těžbu plynu. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) Echu řekl, že pokud se bude vláda chovat stejně jako dosud, Evropská unie i Kyjev se obrátí na jiné země. Bývalý šéf MPO Lukáš Vlček (STAN) pro Echo popsal, jaké nástroje mají už teď firmy k dispozici.

Podíl Česka na obnově Ukrajiny bude podle Havlíčka takový, jaký si ho připravíme. „Minulá vláda měla mnoho vzletných slov o Ukrajině a hodně řešila vlajky, ale třeba zázemí pro dodavatele tam vůbec nevytvořila. Na rozdíl od jiných zemí, které tam začaly připravovat záruční instrumenty, pojišťovací instrumenty a tak dále,“ uvedl pro Echo24 Havlíček.

„Přišli jsme do tristní situace, která byla až absurdní, protože minulá vláda přišla s tím, že má skvělý záruční program pro investice na Ukrajině. Vyfotili se u toho, tisková konference a pak samozřejmě nic, nula. Když jsem přišel na MPO, tak zástupci byznysu za mnou přišli s hlavou v dlaních, abychom s tím něco udělali. My jsme začali něco dělat, záruky a investice za dodávky jsme oživili, posilujeme i pojišťování našich vývozů. To slouží jak našim podnikatelům, tak těm ukrajinským, respektive je to součást nově budované infrastruktury,“ dodal Havlíček.

„Musíme tam ale mít naše lidi, naše lobbisty a nestačí se jenom zaštítit tím, že jsme v nějaké fázi Ukrajinu podpořili. Pokud si někdo myslí, že to je automatická vstupenka na ukrajinský trh, tak je v hlubokém omylu. Ukrajinci během dnů a týdnů zapomenou, že jim někdo pomohl, přistoupí k tomu pragmaticky a my tam potřebujeme mít své lidi, hlídat si ten praktický aspekt, ne jen politický. Zatím je to slabá účast,“ dodal.

Konkrétně Havlíček řekl, že český zájem je například v oblasti těžby plynu. „Už jednáme s klíčovou firmou, která je na Ukrajině a má zájem na těžbě plynu. Děláme všechno proto, abychom tam tuto firmu alokovali, respektive abychom ji podpořili při rozhodování o klíčových investicích do tamního těžebního veřejného systému,“ řekl Havlíček.

Vlček: Od půlky roku mají české firmy zajištěné úvěry zhruba 4,2 miliardy

Havlíčkův předchůdce na MPO Lukáš Vlček (STAN) Echu řekl, že Havlíčkova tvrzení je třeba uvést na pravou míru. „Byla to naopak naše vláda, během které MPO ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou, MZV a evropskými partnery připravilo konkrétní a funkční záruční nástroje, mimochodem jako jedna z prvních zemí v EU,“ uvedl Vlček.

Už 7. března 2025 Evropská komise podle něj schválila program v rámci nástroje Ukraine Investment Framework. „Díky němu budou mít od poloviny letošního roku české firmy a jejich ukrajinské pobočky k dispozici úvěry v hodnotě zhruba 4,2 miliardy korun, které umožní realizaci investic za šest miliard. Naše vláda také v roce 2023 kapitálově posílila EGAP, aby mohl krýt rizika českých exportérů mířících do tohoto teritoria v rámci tzv. Fondu Ukrajina, který byl za tím účelem vytvořený. Bez tohoto kroku by pojišťování obchodů do země zmítané válkou prakticky nebylo možné. Navíc, toto specifické pojištění bylo natolik úspěšné, že se v roce 2024 dalšími usneseními vlády nejprve zlepšily některé podmínky jeho poskytování, a pak se navýšil jeho objem,“ vysvětlil Vlček.

Co se týče zmíněné těžby plynu, energetika jako celek je nepochybně jednou z našich klíčových priorit. „Už nyní na Ukrajině české firmy realizují obrovské projekty, jako je například nedávno dokončená větrná elektrárna v Orivu za 1,5 miliardy korun.
Naše zaměření je ale mnohem širší. Česko je už dnes na Ukrajině průkopníkem ve vodohospodářství, českými firmami dodané úpravny zajišťují například pitnou vodu pro 130 tisíc lidí v Dnipru. Zásadní je pro nás i doprava a zdravotnictví, kde české firmy vybaví od letošního roku šest nemocnic za téměř 100 milionů eur, opět skrze unijní záruky,“ dodal Vlček.

Obnova a ekonomická integrace Ukrajiny zároveň podle něj představuje ekonomickou příležitost pro české firmy. Funguje to jednoduše: i malá podpora z českých veřejných peněz se nám mnohonásobně vrací v zakázkách pro náš průmysl. Výsledky mluví za vše – náš civilní export na Ukrajinu například mezi lety 2021 a 2024 vzrostl o 61 % na 57 miliard korun,“ dodal exministr.

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) pro Echo24 řekl, že česká vláda může mít na Ukrajině zájem o cokoli chce. „Ale pokud se bude chovat stejně jako poslední tři měsíce, může na cokoli zapomenout. Ukrajina a EU budou při obnově preferovat firmy, které jí pomáhají, ne ty, které jsou ze států, jež jí způsobují problémy. Bohužel, to je realpolitika, o které pan Havlíček tak rád mluví,“ uvedl Fiala.

Česká republika, respektive premiér Babiš, si například vyjednala, že neručí za půjčku EU Ukrajině. Velmi nevybíravě se pak na adresu Ukrajiny vyjadřuje šéf SPD a sněmovny Tomio Okamura. Naopak oproti předvolebním závazkům Babiše i Okamury vláda pokračuje v tzv. muniční iniciativě.