Fantom palestinské Piety
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ESEJ
„Naučme se nechat umírat své ideje místo nás samých.“ Takové je poselství jedné z velkých filozofických škol 20. století – kritického racionalismu Karla ...
Vítězem soutěže World Press Photo se ve čtvrtek stal snímek, který se jmenuje „Palestinská žena objímá tělo své neteře“. Podle pořadatelů ji autor fotografie, Palestinec Mohammad Salem pracující pro agenturu Reuters, pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Čili deset dní po pogromistickém útoku na území Izraele a pět dní po začátku izraelské operace, která zatím neskončila a která, kromě vojenských cílů či přesněji teroristických cílů, vedla i k mnoha obětem na civilním obyvatelstvu.
Dvě z těch obětí jsou zachyceny na vítězné fotografii. Jedna z těch obětí je trpící palestinská žena, ta žije, drží tělo své neteře, ta je mrtvá. Ani jedné z těch postav nevidíme do tváře, z obou jsou patrné jen siluety, žena je zahalená po islámském způsobu, sklání hlavu, takže vidíme jen šátek, tělo mrtvé je celé zabalené do bílé látky. Významná je kompozice: žena drží zabalené tělo v náručí, tělo mrtvé jí splývá na klín, takže poněkud připomíná držení mrtvého Ježíše Pannou Marií. Však také již dostal snímek druhý název: Palestinská Pieta.
Porota vybrala snímek ze 61 tisíce přihlášených fotografií, se kterými se přihlásilo 3 184 fotografů… Je těžko představitelné, že z tak obrovského množství lze nějakou fotografii vybrat jako „nejlepší“ a dát jí „absolutní“ cenu. Už jenom je shlédnout je nepředstavitelné a určit tu nejlepší absurdní. Nicméně se tak stalo a asi není žádné překvapení, že to byla právě tahle.
Je to totiž fotografie fantom. Je zcela banální, ale přitom dokonalá. Možná i skutečnost, že vypadá nepřirozeně a vyvolá podezření, že je stylizovaná, mluví v její prospěch. Součástí vnímání konfliktu je totiž i neurčitost a mazání rozdílu mezi pravdou a skutečností. Důležitější je ten emociální prožitek. Ten je předem zaručený a závazný. Nízký stupeň „faktografie“ je výhodou. Důležité je, že taková fotografie je použitelná jako univerzální prostředek pro vyvolání emočního stavu, který se vyznačuje hlubokým rozhořčením nad tím, že si Izrael dovolil reagovat.
The World Press Photo of the Year is ‘A Palestinian Woman Embraces the Body of Her Niece’ by @msalem66, @Reuters.
— World Press Photo (@WorldPressPhoto) April 18, 2024
The jury was deeply moved by how this image evokes an emotional reflection in every viewer and offers a glimpse into unimaginable loss.https://t.co/claLIzX1vO pic.twitter.com/jii2r1Pam5
Několik dní předtím, než fotograf nafotil tuto scénu, vznikly fotografie mnohem příšernější. Na rozdíl od této na nich byla vidět zohavená těla, krvavé skvrny po znásilnění a mučení. Byly tam vidět i jásající postavy, které se z této krvavé lázně radovaly a slavily ji. Byly to hnusné scény a člověk se musel velmi snažit, aby za tyto ukrutnosti nevinil všechny Palestince. Musel si stále připomínat, že fotografie je ten nejproblematičtější „předmět doličný“, že je to jen výsek reality, že ji lze snadno zmanipulovat, upravit, nastylizovat. Z fotografie nelze většinou nic soudit, vždy je nutný kontext, který často posune význam úplně jinam než lze na první pohled „vidět“. Zvláště tzv. blízkovýchodní konflikt je v tomto smyslu zcela zrádný, nepochybně manipulují obě strany, přičemž jedna ale na manipulaci a na produkci srdceryvných výjevů (tzv. Pallywood) přímo založila svou válečnou taktiku. A nutno říci, že jí vychází. A ani se asi nemusí moc snažit.
CZECH PRESS PHOTO 2024
V KRAJINĚ GRANÁTOVNÍKŮ