„Nikdy to nebude misí NATO“. Británie pracuje se spojenci na otevření Hormuzského průlivu

Británie pracuje se spojenci na plánu otevření Hormuzského průlivu, uvedl v pondělí její premiér Keir Starmer. Dodal však, že snahy o jeho otevření nebudou misí NATO. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Přesto Starmer zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Podle Starmera se Británie nenechá zatáhnout do války s Íránem. Na Trumpova slova reagoval i německý ministr obrany Boris Pistorius, který uvedl, že Německo je připraveno zajistit bezpečnou plavbu přes Hormuzský průliv s pomocí diplomacie, rozhodně se ale nezapojí vojensky.

„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že se spojenci pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu pracuje Británie podle Starmera s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.

Labouristický britský premiér také oznámil pomoc nejzranitelnějším domácnostem, které jsou závislé na topném oleji, ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun). Zdůraznil, že nedovolí energetickým společnostem profitovat z těžké situace lidí.

Německý ministr obrany Boris Pistorius na pondělní tiskové konferenci po jednání s lotyšským ministrem obrany Andrisem Sprúdsem vyzval ke snížení napětí na Blízkém východě, několikrát ale zdůraznil, že íránská válka není válkou Severoatlantické aliance a NATO ji nezačalo.

„Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil Pistorius. Zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu… Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal německý ministr.

Berlín podle něj nicméně sdílí cíle americko-izraelské operace. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Pistorius rovněž řekl, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo.

Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Na Trumpovy výhrůžky už reagoval také německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který řekl, že nevidí roli NATO při řešení blokování průlivu.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen novinářům před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ dodal.