Předběžné opatření Ústavního soudu bylo rozumné, rozhodl bych stejně, říká bývalý soudce Varvařovský

Bývalý ústavní soudce a někdejší veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský považuje rozhodnutí Ústavního soudu vydat předběžné opatření ve sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu NATO za rozumný postup. Řekl to Českému rozhlasu Plus. Nepřekvapila ho ani rychlost, s jakou soud rozhodl.

„Já bych řekl, že mě to nepřekvapilo. Myslím, že soud, když může, tak má předběžné opatření, což je vlastně nastolení klidu a míru,“ řekl Varvařovský.

Zdůraznil, že předběžné opatření nepředjímá konečný výsledek sporu. „Předběžné opatření neříká, jak co bude pro futuro. Říká: ‚Teď to necháme tak a tak, třeba jak to je, a potom je čas na to, abychom o tom rozhodli.‘ Takže z tohoto pohledu to považuji za rozhodnutí rozumné, normální,“ uvedl. Dodal, že kdyby byl členem pléna, hlasoval by stejně jako většina soudců.

Vyjádřil se také k výtkám premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož soud rozhodl nezvykle rychle, aniž si vyžádal stanovisko vlády. Podle Varvařovského by dodržení běžných lhůt odporovalo samotnému smyslu předběžného opatření. „Otázání se na stanovisko musí dodržovat nějaké lhůty a tam se to vylučovalo s tím, aby to ještě mělo nějaký význam. Ústavní soud je tu od toho, aby jednal. On si nevymýšlí svoji agendu, na něj se musí někdo obrátit, nedělá to ex officio,“ řekl.

Varvařovský připomněl, že se jako ústavní soudce podílel na rozhodování historicky první kompetenční žaloby mezi prezidentem a vládou z roku 2001. Tehdy podle něj Ústavní soud nejprve odmítl obecně formulovaný návrh vlády, protože kompetenční spor musí vycházet z konkrétního rozhodnutí, nikoli z abstraktního výkladu ústavy. „Ústavní soud sdělil vládě, že takhle ne, že kompetenční spor musí směřovat proti konkrétnímu rozhodnutí,“ připomněl. Teprve poté vláda podala nový návrh týkající se konkrétního jmenování vedení České národní banky, který soud meritorně projednal.

Podle Varvařovského se i v současném případě musí Ústavní soud zabývat konkrétním sporem, nikoli obecným výkladem ústavy. „Ústavní soud rozhoduje konkrétní spory, v tomto případě konkrétní spor o kompetence mezi vrcholnými ústavními orgány,“ uvedl.

Připomněl také, že podobně jako dnes čelil Ústavní soud kritice i po rozhodnutí ve sporu mezi vládou a prezidentem Václavem Havlem. Tehdy se podle něj objevovaly názory, že soud straní hlavě státu, protože její členy jmenoval právě Havel. „To se opakuje. Není to pravda,“ řekl Varvařovský. Připomněl také, že Havel se na Ústavní soud během svého působení obrátil několikrát a jeho úspěšnost byla podle něj zhruba poloviční.

Varvařovský také odmítl názor, že by soudci mohli být při rozhodování ovlivněni tím, že je do funkce jmenuje prezident. „Ne, určitě ne. Já jsem to nikdy nepozoroval,“ uvedl. Podle něj to technicky ani nedává smysl, protože soudci jsou jmenováni na deset let, zatímco prezident může vykonávat nejvýše dvě pětiletá funkční období. Podle něj mohou mít soudci naopak podvědomou tendenci rozhodnout proti prezidentovi, který je jmenoval, aby se vyhnuli podezření, že mu straní.