Jak to vypadá s lithiem na Cínovci? Těžit by se mohlo kolem roku 2030

Jak to vypadá s plánovanou těžbou lithia na Cínovci v Krušných horách? Na severozápadě Čech se mají nacházet 3 procenta světových zásob suroviny, která je důležitá pro výrobu baterií do elektromobilů. Těžařská společnost Geomet a ČEZ už vypracovali studii proveditelnosti, požádali o EIA, dokončují se geologické průzkumy ložisek, odkoupily se pozemky pro výstavbu zpracovatelského závodu a gigafactory a Ústecký kraj upravil i územní plán. Plánují se tisícovky nových pracovních míst, unikátní železniční a lanovková doprava a investice přes 42 miliard korun s tím, že by těžební práce mohly trvat i 300 let.

Na Cínovci v Krušných horách se nachází největší ložisko lithia na světě. Podle geologů zde pod zemí leží 3 procenta světových zásob „bílého zlata“. To je zhruba 1 až 1,3 milionu tun uhličitanu lithného (LCE) – suroviny klíčové pro výrobu baterií do elektromobilů, energetických úložišť a další elektroniky (čipy, mobily, počítače, apod.). Kromě baterií se lithium využívá v keramice, sklářství a lékařství.

Ložisko se nachází na hranici Česka a Německa asi 6 kilometrů severně od města Dubí na Teplicku. Dvě třetiny ložiska se nacházejí na české straně, zatímco menší část leží pod německým Zinnwaldem. V Německu se pracuje na podobném projektu výroby lithia a podle posledních informací by se jejich doly měly otevřít už v roce 2030.

Hornická činnost není v Krušných horách ničím novým. Získávání kovů na české straně se urychlilo ve válečné době a trvalo až do roku 1991. Těžební činnost na české straně Cínovce probíhala z lokality tzv. Starého závodu, kde se těžilo zhruba 8 křemenných žil bohatých na cín a wolfram.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová uvedla, že na severozápadě Čech pokračují průzkumné práce. „Projekt týkající se lithia na Cínovci má na starosti společnost Geomet, je to jeden z klíčových projektů pro těžbu kritických surovin v ČR. Nyní se dokončuje průzkum ložiska a studie proveditelnosti,“ uvedla mluvčí MPO Filipová pro Echo24.

Studie potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 000 tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel. Nyní pokračuje složitý povolovací proces včetně posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V krušnohorském regionu už proběhly odkupy pozemků pro zpracovatelský závod a Ústecký kraj upravil územní plán.

Tuto novinku ocenil i ČEZ. „Schválení a aktualizace Zásad územního rozvoje kraje totiž vymezuje plochy a koridory pro budoucí výstavbu zpracovatelského závodu, portálu do hlubinného dolu nebo dopravního koridoru. Jde o jedno z významných povolení, které lithium park potřeboval získat,“ uvedl podnik.

Za zmínku stojí právě již zmiňované dopravní řešení lithium parku. Samotný důl by se nacházel v oblasti Sedmihůrky na Cínovci a vytěžený materiál by se pomocí nadzemního dopravníku nebo lanovky dopravoval do překladiště v průmyslové zóně Dukla u Teplic. Tam by se vykopané nerosty překládaly na železnici, která vede kolem Teplic přes Most, Litvínov a Chomutov až do areálu elektrárny v Prunéřově u Kadaně. Tam by vlaky končily, jelikož se zde má nacházet zpracovatelský závod a zamýšlená gigafactory.

Projekt lithium parku zahrnuje hlubinnou těžbu rudy, zmiňovaný transport do zpracovatelského závodu v Prunéřově, výzkumné centrum a výrobu finálních lithiových produktů, přičemž se jedná o klíčovou příležitost pro transformaci uhelného regionu a vytvoření nových pracovních míst. Samotná těžba by podle realistických scénářů mohla začít nejdříve na konci tohoto desetiletí, spíše však až po roce 2030, uvádí Operační program Spravedlivé transformace.

Tento projekt je rozdělen do tří etap. První etapou jsou investice do zahájení těžby lithia na Cínovci, druhá etapa je výstavba zpracovatelského závodu v bývalé elektrárně Prunéřov. Na tyto dvě etapy navazuje zamýšlená třetí etapa projektu – výstavba gigafactory na výrobu baterií. Geomet počítá s celkovou investicí přes 42 miliard korun.

To by mělo pomoci i v rámci rozvoje Ústeckého kraje. „Těžba a sofistikovaný závod na zpracování lithia přinesou napřímo přibližně dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst, další dva tisíce pracovních míst vznikne v navazujícím dodavatelském řetězci. Budoucí pracovníci budou nadstandardně ohodnoceni, což bude mít pozitivní přínos na ekonomiku celého ústeckého regionu. Zároveň může náš projekt přilákat další podnikatele,“ prohlásil generální ředitel Geomet Martin Pohlodek.

„Průměrná hrubá mzda zaměstnance lithium parku Geomet se odhaduje přes 80 000 Kč, a bude tak zhruba dvojnásobná oproti současné průměrné mzdě v kraji. Předpokládaný celkový příjem do veřejných rozpočtů je 3,2 miliardy Kč ročně. Investice této velikosti také může přilákat do kraje další významné investory, což by mělo další pozitivní dopad na regionální ekonomiku,“ uvádí ČEZ v tiskové zprávě

SOUVISEJÍCÍ: „Bílé zlato“ v Krušných horách. Němci uvádí, že lithia je na Cínovci třikrát více. Češi ale nabírají zpoždění

To potvrdila i studie společnosti Deloitte z roku 2021. „Česká republika ji potřebuje, protože je silně závislá na automobilovém průmyslu. Je třeba si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne v ČR, vznikne jistě jinde v regionu nebo Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ uvádí studie.

Lithium z Cínovce je přitom důležité i v širším evropském kontextu. Evropská komise ho zařadila mezi strategické projekty v rámci pravidel pro kritické suroviny, česká vláda označila Cínovec za ložisko strategického významu, píše se na webu ČeskéLithium.cz.

Na unikátnost krušnohorského naleziště upozornil i geolog technolog projektu těžby lithia na Cínovci Tomáš Vrbický ze společnosti Geomet, kterou většinově vlastní ČEZ. „Víme, že tam jsou obrovské zásoby. Uvažujeme, že v první chvíli se ta těžba odhaduje na 26 let. Je to tím, že se ty predikce nedělají na delší dobu, protože nikdo neví, jak se vyvine trh a tak dále. Nicméně máme v Čechách zásoby při současné plánované těžbě asi 300 let,“ uvedl geolog Vrbický v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.

„Ceny lithia padly. Otevření dolu by se ekonomicky nemuselo vyplatit“

Na druhé straně se ale objevily i ekonomické problémy. Podle některých odborníků by se investice do dolu a související infrastruktury nemusela vyplatit, jelikož ceny lithia během posledních let výrazně padly. To dokazují i data z burzy. V roce 2022 ceny lithia prudce rostly kvůli vysoké poptávce po bateriích a omezené nabídce.

KOMENTÁŘ: Poslední fajront

V září 2022 se cena uhličitanu lithného pohybovala kolem 80 tisíc dolarů za tunu (zhruba 1,8 milionu korun), zatímco nyní se podle burzovního serveru Trading Economics pohybuje kolem 19,5 tisíc dolarů za tunu (zhruba 400 tisíc korun).

To potvrzuje i geolog a vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý. Ten uvedl, že otevření dolů na Cínovci není moc pravděpodobné. „Moc tomu nevěřím. Obávám se, že o konkrétní těžbě lithia kvůli dnešním cenám lithia zatím nemůže být řeč. Ty ceny jsou o dost nižší a už by to nevycházelo,“ uvedl pro Echo24.

Své by mohly ještě sehrát fondy EU. „Stále se jedná o strategickou rezervu, ale problémem je i návazná činnost. Samotná těžba prostě nedává smysl, dokud nemáme i příslušný zpracovatelský závod a infrastrukturu. Sice se mluví o výstavbě závodu a gigafactory v Prunéřově, ale i tak to bude trvat roky než se všechno povolí a postaví. Navíc to bude stát miliardy korun, takže si nedokážu dost dobře představit, že se při dnešních nízkých cenách těžba ještě vyplatí,“ sdělil geolog Starý redakci.

Proč ceny padly? Svoji roli v tom má i Čína. „Evropa, Amerika a celý svět je závislý a spoléhá na Čínu. Tato centrálně řízená diktatura si může dělat co chce a proto ovlivňuje a určuje ceny ke svému vlastnímu prospěchu. To bude ještě velký problém,“ podotýká. „Doufejme, že se dříve či později i Evropa po vzoru Spojených států rozhoupe a rozjede vlastní těžební a návazný zpracovatelský průmysl jako jsou hutě, rafinerie a další odvětví tak, aby už nás Čína nemohla vydírat,“ uzavírá geolog Starý pro Echo24.

O tom mluvil už dříve bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v Česku můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů. Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména Číny a Jižní Ameriky,“ uvedl v prohlášení.