Revoluce v dopravě. Čína začíná využívat „ledovou Hedvábnou stezku“ podél Ruska

Čína tento týden spustí první pravidelnou trasu pro nákladní lodě mezi Asií a Evropou vedenou přes Arktidu. Rejdařská společnost Sea Legend chce v pravidelných intervalech vysílat lodě z přístavu Ningbo na východě Číny do britského Felixstowe. Trasa povede podél severního pobřeží Ruska po severomořské cestě a firma ji označuje jako „Ice Silk Road“, tedy ledovou Hedvábnou stezku. Oproti běžné lodní trase jižním směrem přes Suez či mys Dobré naděje má cestu zkrátit přibližně na polovinu. Cesta by měla v závislosti na počasí trvat asi 20 dní.

Sea Legend si cestu vyzkoušela už loni, kdy kontejnerová loď Istanbul Bridge bez pomoci ledoborců dorazila z Číny do Británie právě za 20 dní. Letos už ale nejde o jednorázový experiment. Společnost počítá s osmi pravidelnými plavbami během letní a podzimní arktické sezony. Sea Legend navíc není jedinou čínskou společností, která se na severní trasu zaměřuje. China Shipowners' Association zveřejnila pro letošní sezonu první plán plaveb zahrnující přibližně 38 nasazení a plaveb kontejnerových, víceúčelových a nákladních lodí. Další spoje mohou přibýt podle zájmu o přepravu.

Rostoucí využitelnost severní trasy úzce souvisí s úbytkem arktického ledu. Podle údajů citovaných Financial Times se maximální zimní rozsah mořského ledu mezi lety 2024 a 2025 propadl o 5,8 procenta, což byl největší meziroční pokles v historii měření. Letos se částečně zotavil, přesto šlo o druhou nejnižší zaznamenanou hodnotu. Sezonní ústup ledu umožňuje části lodí proplout trasou v létě bez přímé asistence ledoborců. A to umožňuje trasu využívat rychleji a častěji a stává se tak pro lodní společnosti ekonomicky lákavou.

Doprava v Arktidě přitom roste už delší dobu. Podle Arktické rady vplulo v roce 2025 do oblasti 1812 různých lodí, o 40 procent více než v roce 2013. Celková vzdálenost, kterou tam plavidla za rok urazila, za stejné období vzrostla téměř dvojnásobně – z 6,1 na 11,9 milionu námořních mil. Největší provoz připadá na září, kdy arktický led obvykle dosahuje svého ročního minima.

Severní cesta umožňuje čínským lodím vyhnout se Suezu i dalším úzkým místům světového obchodu, jejichž význam zvýraznily konflikty na Blízkém východě. Zároveň ale není výhodná pro všechny čínské exportéry. Zatímco pro přístavy na severu a východě země může cestu do severní Evropy výrazně zkrátit, pro průmyslové oblasti na jihu Číny může být nadále rychlejší cesta přes Suezský průplav.

To, že to Čína s pravidelným využíváním této trasy počítá, ukazuje i to, že letos začala lodím poskytovat 72hodinové předpovědi vývoje ledu včetně jeho tloušťky, pokrytí a rychlosti pohybu.

Další země a společnosti se však v nejbližší době k čínské flotile pravděpodobně nepřidají. Velcí evropští rejdaři se totiž zatím k severní cestě stavějí zdrženlivě. MSC loni uvedla, že trasu přes Arktidu využívat nechce, mimo jiné kvůli nedostatečné infrastruktuře a obavám z dopadů rostoucí lodní dopravy na tamní ekosystém. Podobný postoj zastávají také CMA CGM a Hapag-Lloyd. Dánský Maersk si přitom trasu v roce 2018 prakticky vyzkoušel při plavbě z Asie do Evropy, následně ji ale označil za neživotaschopnou alternativu ke svým běžným linkám a také upozornil na dopad na arktický ekosystém.

Další překážkou je geopolitika. Severní námořní cesta vede z velké části podél ruského pobřeží a její provoz závisí na ruských povoleních, infrastruktuře a v některých případech také na ledoborcích. Po ruské invazi na Ukrajinu a zavedení západních sankcí tak pro evropské rejdaře přibylo další regulatorní i politické riziko, které může využívání trasy komplikovat. Naopak Čína v posledních letech investovala do ruského přístavu Archangelsk, kde by podle Financial Times mohla vybudovat centrálu pro tuto trasu.

A v neposlední řadě hraje roli také otázka pojištění. Analýza společnosti Allianz ukazuje, že v oblasti polárního kruhu bylo nahlášeno více než 500 námořních nehod v posledních deseti letech. „Existuje velká pravděpodobnost, že plavidla uvíznou, pokud nebudou k dispozici ledoborcové služby,“ uvedl šéf sekce námořního pojištění u společnosti Allianz Rahul Khanna a dodal, že v posledních pěti letech došlo k nárůstu poptávky po využití severní námořní cesty. „Pokud dojde v Arktidě k nehodě, máme k dispozici pouze omezené možnosti v oblasti záchranných prací, hašení požárů či záchranných operací. Řešení mimořádných situací nebo nehod v Arktidě je mnohem obtížnější," dodal.