Trumpova otočka ohledně Ukrajiny může Česku zajistit příjem z tranzitu plynu

ANALÝZA: V rámci otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny z tohoto týdne lze předpokládat stupňování mezinárodního tlaku na Maďarsko a Slovensko, aby se odstřihly od odběru ruských energetických surovin, ropy a zemního plynu. Navíc již před otočkou, která naznačuje určité Trumpovo přichýlení se k ukrajinským zájmům, americký prezident vyzýval země EU, aby uplatnily stoprocentní sekundární clo na Čínu a Indii. A to kvůli tomu, že tyto dvě asijské země jsou největšími odběrateli ruských energetických surovin, takže pomáhají financovat ruské válčení na Ukrajině.

V tomto kontextu tedy nemůže být překvapivé, pokud bude Trump nyní výrazněji než dosud tlačit i na Slovensko a Maďarsko, aby se od odběru ruské ropy a plynu odstřihly. Přitom ještě letos v srpnu Trumpa rozezlil, jak sám uvedl, útok ukrajinských sil na ropovod Družba, kvůli němuž došlo k přechodnému výpadku dodávek ropy právě do Maďarska a na Slovensko.

Maďarsko i Slovensko podle všeho mají možnost zajistit si dodávky energetických surovin alternativně, tedy surovin neruských. Určitě ji obě země mít mohly, pokud by na tom aktivně pracovaly. Jenže nepracovaly. Loni například Maďarsko uvádělo, že dodávky jadranským ropovodem Adria jsou zatíženy příliš vysokými poplatky. Nyní zase Maďarsko se Slovenskem tvrdí, že Adria nemá dostatečnou kapacitu. Zdá se, že platí ono okřídlené „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody“. Budapešť s Bratislavou zjevně odstřižení od ruské ropy nechtějí, pročež hledají různé zástupné důvody, aniž by dostatečně hledaly způsoby, jak zajistit dodávky alternativně, tedy z jiných částí světa, než je Rusko.

Přitom ovšem nyní panuje dosud asi největší pravděpodobnost, že slovenský premiér Robert Fico bude mezinárodními okolnostmi nakonec donucen se od ruských energií odstřihnout.

Pokud totiž tedy Trump neprovede další otočku, Slovensko a Maďarsko tento týden ztratily mocného spojence v dané věci, totiž právě amerického prezidenta. Maďarský premiér Viktor Orbán navíc může přijít o premiérské křeslo v důsledku maďarských parlamentních voleb již v dubnu příštího roku. Orbánův ústřední vyzyvatel v boji o premiérský post, Péter Magyar, přitom letos v srpnu deklaroval, že pokud Orbána nahradí, zajistí Maďarsku plné odstřižení od ruských energetických dodávek. V nezávislých průzkumech preferencí Magyarova strana zřetelně poráží tu Orbánovu.

Možná nová Magyarova maďarská vláda by tedy zřejmě dosti razantně tlačila na rychlé odstřižení od ruských dodávek. Tlačila by tedy i na maďarský petrochemický gigant MOL a jeho slovenskou dceru Slovnaft. Za takové mezinárodní konstelace, přičteme-li zmíněný Trumpův tlak, už je málo pravděpodobné, prakticky nepředstavitelné, že by Fico sám samotný v celé EU udržel odběr ruských energetických surovin na stávající úrovni.

Maďaři už ostatně házejí ručník do ringu částečně nyní, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. V tomto měsíci proto uzavřela kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let. Na obchodu něco vydělá i český stát, neboť od roku 2023 vlastní tranzitní plynovody. Těmi plyn poputuje z Německa a dále až do Maďarska.

Nebude to ovšem zatím nijak závratný objem. Dvě miliardy metrů krychlových během deseti let odpovídají průměrnému dennímu tranzitu přes Česko nějakých 550 tisíc metrů krychlových. Třeba roku 2021, když tranzitní trubky v ČR ještě vlastnili zahraniční soukromí vlastníci, činil průměrný denní objem tranzitu plynu přes Česko na Slovensko zhruba 30 milionů metrů krychlových. Od příštího měsíce, od října, je ovšem z Česka na Slovensko již nějaký čas navíc rezervována tranzitní kapacita průměrně zhruba 30 gigawatthodin denně, a to na jeden rok. Tato rezervovaná kapacita odpovídá asi 8,6 procenta objemu plynu, který Českem na Slovensko skutečně tranzitně protékal roku 2021. Roku 2026, od kdy má platit zmíněný kontrakt Maďarska se Shellem, by tak tranzit plynu Českem na Slovensko, případně dále do Maďarska, mohl překročit úroveň 11 procent průměrného denního objemu plynu Českem tranzitovaného roku 2021.

Pokud by ovšem navíc jak Maďarsko, tak Slovensko vzhledem k popsaným okolnostem a tlakům do poloviny příštího roku zcela zrušily svůj odběr ruských energetických surovin, Česko se může stát z hlediska tranzitu plynu ještě daleko významnější zemí. To by například mohlo snížit regulovanou složku plynu dodávaného českým domácnostem, neboť by za údržbu tranzitní plynovodní sítě v ČR nyní místo nich ve velkém platili v podobě tranzitních poplatků třeba právě slovenští odběratelé.