Senátní masakr. Vzdorující opozice zařízla čtyři vládní předlohy

Senát tento týden vrátil sněmovně hned čtyři zásadní předlohy z dílny vládní koalice. Mezi nimi je novela stavebního zákona, obnovení Elektronické evidence tržeb či nový zákon o státních zaměstnancích. Pro opozici tak zůstává horní komora fakticky jediným nástrojem, kterým může skutečně politicky vládní koalici odporovat. Hnutí ANO, Motoristé sobě a SPD sice mají ve sněmovně pohodlnou většinu, ale v podzimních senátních volbách by se jim hodilo posílit. To je přitom dost pravděpodobné, neboť ANO obhajuje pouze jeden mandát z celkových 27, o něž se v říjnu bude hrát.

Naposledy ve čtvrtek Senát zamítl novelu stavebního zákona. Ta podle senátorů nahrává developerům na úkor jiných práv a zájmů. Kvůli koncentraci rozhodování o povolování staveb je prokorupční, nedomyšlená a krokem zpět, který může stavební řízení prodloužit. Senátoři to konstatovali po projevu ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO), která novelu líčila jako cestu k rychlejšímu povolování staveb.

„Je to politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která vystoupila v debatě jako první ze dvou desítek přihlášených senátorů. Později označila za tuto skupinu developery a investory. Novela podle ní omezuje ochranu vlastnických i občanských práv a dramaticky snižuje ochranu zdraví a životního prostředí, podpoří spekulanty s bydlením, přičemž dostupné bydlení je z návrhu zcela vyloučeno.

Novela především zavádí centralizovanou síť státních stavebních úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem.

Senát už ve středu poslal sněmovně zpět zákon opětovně zavádějící EET. Horní komora chce v zákoně zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. EET by se podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Změny Senát přijal přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Normu, kterou senátoři vrátili poslancům, v září znovu posoudí sněmovna, v níž vládní koalice ANO, SPD a Motoristů může prosadit původní verzi bez senátních úprav.

Na úpravách zákona se senátoři shodli hlasy 56 ze 72 přítomných poté, co nevyhověli snaze ODS a TOP 09 o zamítnutí zákona. Nepřijali ani návrh ANO na schválení zákona beze změn. Vrácení zákona sněmovně nepodpořil žádný z koaličních senátorů.

Senát zamítl také návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Pro zamítnutí hlasovalo 52 ze 70 přítomných členů horní komory. Předlohu, kterou vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce nahradit od listopadu nynější zákon o státní službě, znovu posoudí poslanci.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Sněmovna předlohu znovu projedná na zářijové schůzi. Vládní tábor má dostatečný počet hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasoval.

Zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, které prosazuje vládní koalice, Senát rovněž podle očekávání odmítl. Senátoři takovéto opatření označovali za protiústavní změnu kompetencí hlavy státu. Pokud vládní strany ANO, SPD a Motoristé návrh ve sněmovně navzdory senátnímu vetu prosadí, požádají jeho odpůrci Ústavní soud o zrušení úpravy, která je součástí norem souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících a Senát jej rovněž odmítl.

„Ten zákon obsahuje vadu, která je protiústavní,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nemůžu hlasovat pro něco, co je zjevně protiústavní,“ prohlásil Michael Canov (SLK), který chce spolu s kolegy v případě prosazení navrhnout Ústavnímu soudu zrušení úpravy. Kritici se odvolávali na to, že ústavu nelze měnit prostým zákonem. Pro zamítnutí souvisejícího zákona hlasovalo 54 ze 70 přítomných senátorů.

Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 vytkl zákonu ve zhruba čtyřhodinové debatě i to, že přináší „terminologický chaos“. Postavil se i proti zavedení fixního pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Podle Jarmily Smotlachové (ODS) má změna platit od 1. listopadu a usnadní na obcích povolební výměnu úředníků. Ondřej Lochman (STAN) naznačil, že koalice se snaží vytvořit místečka pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Podle předsedy lidoveckých senátorů Josefa Klementa změna povede k pracovně-právním sporům.

Opozice moc jiných nástrojů k boji s vládou nemá

Andrej Babiš dlouhodobě tvrdí, že ANO „Senát neumí“, v minulosti dokonce hovořil o jeho zrušení. Koalice má zároveň dostatek poslanců k přehlasování jakékoliv senátní vratky. Přesto je pro něj podzimní obměna třetiny Senátu zásadní. ANO totiž obhajuje pouze jedno křeslo a může tak výrazně posílit.

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že vracení zákonů je v současné době především plnění opoziční role tam, kde je opozice silná. „Pro opozici je to šance jednak demonstrovat, že má i vlastní agendu (to se týká vrácených zákonů s pozměňovacími návrhy), jednak že principiálně nesouhlasí s politikou vlády a jednak, že v některých předlohách směřujících ze sněmovny mohou být chyby a nedomyšlenosti, což podporuje diskurs ‚vládnutí horkou jehlou‘,“ uvedl Chytilek.

„Hodně a vcelku právem se teď mluví o ‚slabosti lídrů opozice‘, ti ale žádný oficiální způsob, pomocí kterého by mohli vládu konfrontovat, nemají a musí se v podstatě omezovat jen na sociální sítě. Naopak Senát tuto možnost má a zabíjí tak několik much jednou ranou. Ukazuje, že ze sněmovny k němu příležitostně přichází problematická legislativa a zároveň drží prapor opoziční role. Taková aktivita Senátu v situaci, kdy ho ovládá opozice, navíc není úplně nová věc. Třeba v období 2017 až 2021 vrátil Senát vládě také zhruba 30 % zákonů. Jen je to teď více vidět, možná i v souvislosti s podzimními volbami a tím, že se jedná o poměrně důležitých zákonech,“ poukázal Chytilek.

Co se týká podzimních voleb, tak ANO nutně v Senátu podle Chytilka nepotřebuje získat většinu, ale už mnohem vyrovnanější poměry by mu situaci výrazně ulehčily. „Nelze totiž přehlédnout, že senátoři vládních stran jsou v řadě politických postojů dosti heterogenní, někteří z nich navíc již nevidí pro sebe ve svých stranách jasnou perspektivu, což je může vést i k podpoře vlády. Samozřejmě ji ale budou zvažovat jen v případě, že by se najednou stali ‚jazýčkem na vahách‘, jinak ne. I proto je pro ANO tak důležité poměry senátorů vyrovnat,“ vysvětlil Chytilek.