V Polsku se láme nálada. Poprvé od roku 2014 nechce většina lidí přijímat další uprchlíky z Ukrajiny

Ještě na jaře 2022 podporovalo přijímání ukrajinských uprchlíků téměř celé Polsko. Dnes je situace opačná. Poprvé od začátku pravidelných měření převažují lidé, kteří další přijímání uprchlíků odmítají. Vyplývá to z nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS), který zároveň ukazuje rostoucí skepsi vůči rozsahu pomoci poskytované Ukrajincům. Informují polský RFM24 či Ukrajinská Pravda. Mezi Kyjevem a Varšavou v posledních týdnech panuje napjatá atmosféra kvůli sporům o historickou paměť, ačkoliv podle autorů průzkumu je sestupný trend dlouhodobější.

Zatímco po začátku ruské invaze souhlasilo s přijímáním uprchlíků 94 procent Poláků, nyní jejich podpora klesla na 42 procent. Naopak 52 procent respondentů se domnívá, že Polsko by další uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny přijímat nemělo. Jde o první případ od roku 2014, kdy odpůrci převážili nad zastánci.

Podle autorů průzkumu nejde o jednorázovou změnu nálad. Ochota přijímat ukrajinské uprchlíky se snižuje už od poloviny roku 2023 a v posledních měsících se tento trend ještě zrychlil.

Proměna veřejného mínění se odráží i v pohledu na státní podporu. Více než polovina dotázaných, konkrétně 54 procent, je přesvědčena, že pomoc poskytovaná ukrajinským uprchlíkům je příliš štědrá. Čtyřicet procent ji považuje za přiměřenou a pouze tři procenta by ji ještě rozšířila.

Průzkum ale zároveň ukazuje, že kritičtější postoj k pomoci automaticky neznamená podporu všech možných zpřísnění. Jedním z nich je zrušení bezplatného ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních pro matky s dětmi staršími jednoho roku. S tímto krokem nesouhlasí 58 procent Poláků, zatímco podporuje jej jen 29 procent. Dokonce i mezi lidmi, kteří tvrdí, že stát Ukrajincům pomáhá příliš, převažují odpůrci tohoto opatření nad jeho zastánci.

Naopak výraznou podporu získalo omezení plného rozsahu veřejné zdravotní péče pouze na ty ukrajinské občany, kteří v Polsku odvádějí zdravotní pojištění. Pro tuto změnu se vyslovilo 87 procent respondentů.

Průzkum přichází v době, kdy se v Polsku stále častěji diskutuje o postavení ukrajinských uprchlíků. Ukrajinská média tento týden upozornila, že počet oznámení policii kvůli útokům motivovaným nenávistí vůči Ukrajincům vzrostl za posledních šest měsíců meziročně o více než 30 procent. Ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar nicméně vyjádřil přesvědčení, že jde pouze o dočasný jev.

Zároveň v současnosti jsou vztahy obou států na nejvyšší úrovni napjaté. A to především kvůli sporu o historickou paměť. V Polsku v posledních měsících vyvolalo pobouření, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodl o udělení čestného titulu Hrdinové UPA jedné jednotce ukrajinských speciálních sil i další následné kroky (více jsme psali například zde či zde). Zelenského za čestný titul později odsoudil i Evropský parlament. Právě nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků a v menší míře pak i místních Rusů, Židů, Arménů a Čechů na Volyni. V Polsku také vyvolala pobouření repatriace ostatků jednoho z vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka v rámci vytváření panteonu národních hrdinů během války s Ruskem. Rapatriovány byly z Lucemburska a Melnyk byl pohřben u Kyjeva.

Na začátku července pak Polský premiér Donald Tusk slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách ve 20. století na území současné Ukrajiny.

PSALI JSME: Zelenskyj otáčí? Otevře Polákům archivy o masakru ve Volyni. Slíbil také více exhumací

V minulých dnech pak prezident Volodymyr Zelenskyj projevil snahu napětí ve vztazích s Poláky mírnit, když slíbil, že otevře tajné archivy zaznamenávající masakr ve Volyni. Ukrajinská strana zpřístupní všechny archivy svých tajných služeb – Bezpečnostní služby a Služby zahraniční rozvědky s informacemi o krveprolití ve Volyni mezi lety 1943 až 1944. Kromě toho rozšíří i pátrací a exhumační práce v okolí masových hrobů.