Je to častý jev ve druhém funkčním období dominantních politiků, jako jsou americký prezident Donald Trump nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Teď k němu má nakročeno i premiér Andrej Babiš. A sice: hned od začátku mnohem pragmatičtěji a ostřeji prosazovat cíle (a dosahovat jich), které během prvního funkčního období kolikrát působily komplikovaně až nereálně. V případě Trumpa to byla krátce po volbách řada prezidentských výnosů, u Orbána například přepracování maďarské ústavy. Babiš teď podobnou taktiku nasadil, aby se v úřadech a klíčových státních či polostátních firmách snáz mohl zbavit lidí, s nimiž není spokojen. Provádí to na více osách.
Tou hlavní je změna služebního zákona, která už ve sněmovně prošla prvním čtením. Zástupci vládní koalice na ni spěchají tak, že ji předložili ještě loni mezi Vánocemi a Silvestrem a její schválení je reálné během nejbližších měsíců. Ve zkratce jde o to, že se státní úředníci přesunou ze služebního poměru do skoro běžného pracovněprávního režimu, a bude tak snazší ukončit jejich pracovní poměr.
Stále to sice nebude úplná formalita a oproti standardní ochraně podle zákoníku práce bude muset být odvolání státních úředníků jasně zdůvodněno dvěma po sobě jdoucími negativními hodnoceními, jež mají formálně jinou podobu než běžný vytýkací dopis. Zatímco doposud musela mezi negativními hodnoceními uplynout lhůta minimálně 60 dnů, nově má být zkrácená na 20. K tomu se zcela ruší dosavadní postavení mimo služební poměr, kdy byli státní úředníci v případě zrušení jejich pracovního místa přesunuti do takzvaného bazénu: tři měsíce pobírali 80 procent původního platu a čekali na další zařazení. Nově mohou rovnou dostat výpověď.
Předkladatelé z koaličních ANO, SPD a Motoristů sobě nový režim označují za „soukromoprávní s výraznými veřejnoprávními prvky“, podle opozice jde o „destrukci služebního zákona“ a pokus o „privatizaci státní správy“. Logicky ostře proti pak vystupují odboráři, podle nichž jde o „diletantský hazard s celým systémem státní služby“, který se dotkne zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců včetně politicky exponovaných míst, jako jsou náměstci na ministerstvech. „Předložené návrhy s námi jako zástupci státních zaměstnanců nebyly před jejich zpracováním konzultovány. To představuje zásadní porušení principů sociálního dialogu, jehož význam největší strana současné vládní koalice, tedy hnutí ANO, před volbami opakovaně zdůrazňovala,“ stěžovali si v nedávném otevřeném dopise Babišovi zástupci Odborového svazu státních orgánů a organizací.
„Cílem návrhu zákona o státních zaměstnancích není snížení standardu ochrany státních zaměstnanců, ale naopak vytvoření podmínek pro efektivní fungování vztahů závislé práce ke státu a jejich přizpůsobení podmínkám na moderním trhu práce,“ reagoval na dopis tento měsíc Babiš s tím, že některé požadavky odborářů nejsou od věci a je ochotný je vyslyšet. Půjde však nejspíš o lehké úlitby jako například změny v systému odměn a na klíčových pasážích týkajících se propouštění by se už nic měnit nemělo.
Nová podoba služebního zákona tak skutečně může pomoci vládě snáz se zbavit politicky nepohodlných vysokých státních úředníků. Na druhou stranu ji lze číst i pozitivně v tom smyslu, že státní úřady budou méně připomínat samostatný svět, v němž výpověď i pro evidentně špatně fungujícího úředníka je obvykle záležitostí aspoň na půl roku. Zrušení „bazénu“ také přinese úspory, byť v kontextu státního rozpočtu půjde o drobné.
Kdo za koho
Druhou osou, na níž Babiš provádí proměnu klíčových postů, jsou přímá odvolání. Už v lednu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Trochu se to čekalo. Štěpán byl do vedení pošty jmenován předchozím ministrem vnitra Vítem Rakušanem ze STAN, Babiš fungování pošty kritizoval dlouhodobě a odstavení ředitele navíc předcházelo odvolání 10 z 15 členů dozorčí rady podniku – což Metnar provedl ještě loni před Vánocemi, hned po svém jmenování.
I přesto budí okolnosti události stále pochybnosti. Česká pošta sice za loňský rok očekává ztrátu pod 400 miliony korun, jde ale o 850 milionů lepší výsledek než předloni a celkově nejlepší od roku 2018. Díky prodejům menších nemovitostí, jejichž účetní detaily dosud nejsou známy, navíc hospodářský výsledek může být téměř vyrovnaný. Kritika Štěpána za špatné hospodaření je tak v kontextu dlouhodobého fungování státního podniku zvláštní.
Nový generální ředitel České pošty měl vzejít z výběrového řízení, komise však nikoho ze 13 uchazečů ke jmenování nedoporučila a tendr byl minulý měsíc zrušen. Ministr nicméně další výběrové řízení vypisovat nemusí a nového šéfa může jmenovat napřímo. V kuloárech se mluví o tom, že věc si vzal osobně na starost Babiš a dotyčného nejspíš vybere sám.
Sobě bližšího manažera už má vláda v čele Lesů České republiky. Místo Dalibora Šafaříka, kterého v listopadu 2022 jmenoval tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL, státní podnik od letošního února vede Josef Vojáček. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ho jmenoval na základě vítězného výběrového řízení, Vojáček přitom už Lesy ČR vedl v letech 2018 až 2021 – také tehdy nastoupil do čela podniku během vlády hnutí ANO. A jeho odvolání měl na svědomí tehdejší lidovecký šéf a dočasný ministr zemědělství Marian Jurečka, jenž se ředitele podniku z předchozí vládní éry zbavil podobně rychle jako teď Šebestyán. Důvody přitom pokaždé byly sporné. Jurečka Vojáčkovi vyčetl údajné manažerské pochybení a neefektivní reorganizaci podniku, Šebestyán Šafaříkovi zase podíl podniku na zvyšování cen dřeva. S hospodařením Lesů ČR přitom problém není. Každý rok do státního rozpočtu odvádějí několik miliard korun příjmů, jen za tři čtvrtletí loňského roku dosáhly hrubého zisku 4,36 miliardy korun, o 13 procent víc než předchozí rok.
Nového ředitele zatím nemá státní společnost Mero, provozující mj. dvojici ropovodů Družba a IKL. Když koncem minulého měsíce odvolala ministryně financí Alena Schillerová z ANO ředitele Jaroslava Pantůčka, byl to o dost překvapivější krok než v případě šéfů České pošty a Lesů ČR. Pantůček do čela podniku nastoupil v červnu 2022, tedy za dob ministra financí Zbyňka Stanjury z dnes opoziční ODS. Funkční období mu mělo vypršet už v polovině letošního června a Pantůček ani neměl zájem pokračovat.
„Když jsem se dotazoval na důvody, tak mi sděleny nebyly. Je to v pravomoci ministerstva financí a víc nemohu komentovat,“ citoval Pantůčka Radiožurnál. Úřad věc blíže nekomentoval. Také Mero bylo hospodářsky v plusu. V roce 2024, za který jsou poslední dostupné údaje, podnik vydělal 682,4 milionu korun. Čistý zisk meziročně vzrostl o devět procent.
Případ Kabátek: rychlý proces
Bez nadsázky symbolem razantních personálních kroků Babišova kabinetu je pak konec generálního ředitele VZP Zdeňka Kabátka. V čele zdravotní pojišťovny byl 13 let a Babiš se o jeho odvolání snažil prakticky okamžitě od svého nástupu do velké politiky v roce 2013. Kabátkovi přezdíval „Šnajdroid“ kvůli jeho vazbám na bývalého prvního náměstka na ministerstvu zdravotnictví Marka Šnajdra, jehož jméno se přetřásalo v souvislosti s hned několika kauzami, aktuálně je obviněný v kauze Dozimetr. Když za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 správní rada VZP Kabátka podpořila, aby ve funkci pokračoval, Babiš mluvil o „skandálu“ a „podrazu“ tehdejšího sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Kabátek byl nicméně mistrem v navazování osobních vazeb, ve správní radě totiž proti němu nehlasovali ani zástupci ANO.
Před sněmovními volbami v roce 2021 měl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) podle lidí z tehdejšího okruhu šéfa ANO dokonce k odvolání Kabátka vše připravené. Přesto k tomu nakonec z nějakého důvodu nedošlo. Zato teď to byla blesková akce. Správní rada VZP Kabátka odvolala na svém posledním únorovém zasedání tak, že vše navrhl v bodu pod označením „různé“ nový předseda rady a poslanec ANO Kamal Farhan. Ten byl sice domluvený s Vojtěchem, pro řadu zainteresovaných včetně samotného Kabátka však šlo o nečekaně rychlý krok. Pro nicméně v radě hlasovali i mnozí zástupci opozice. Podle Farhana byly důvody hlavně reputační, podobně mluvil Vojtěch, podle něhož Kabátek sice odvedl i mnoho dobré práce, ale už v něj ztratil důvěru – mimo jiné kvůli opakovaným policejním zásahům v pojišťovně.
Hned po Kabátkově odvolání rada zvolila nového šéfa pojišťovny – dosavadního náměstka ředitele VZP pro služby klientům Ivana Duškova. Jde o respektovaného manažera s titulem z Oxfordské univerzity, proti jeho osobě vesměs nic nenamítá ani opozice, vadí jí jen, že nový šéf nevzešel z klasického výběrového řízení. Duškov se do práce pustil rychle, od příštího měsíce hodlá rozjet restrukturalizaci sítě VZP, jejíž součástí má být zrušení většiny krajských poboček, místo šesti zůstanou jen dvě, v Praze a Brně.
K tomu, jak mocnou figurou šéf VZP je, stačí říct jediné číslo: 563 miliard korun. Tolik počítá ministerstvo zdravotnictví letos vyhradit na výdaje veřejného zdravotního pojištění. K VZP, u níž je zaregistrovaná víc jak polovina obyvatel Česka, pak doputuje zdaleka největší díl této částky.
Velké personální změny v klíčových institucích však s velkou pravděpodobností nekončí. Podle informací Týdeníku Echo by měl v pozici předsedy představenstva provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy, společnosti ČEPS, skončit Martin Durčák. Ke změnám v dozorčí radě společnosti už došlo. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO, pod jehož resort ČEPS spadá, zatím věc s omluvou nekomentoval. Vše ale nasvědčuje tomu, že odchod Durčáka, který je v čele podniku od roku 2019, je hotová věc.
AKTUALIZOVÁNO
00:06
