Sprcha jako luxus. Úřad ji nechal odstranit z nájemního bytu kvůli boji s vysokými nájmy

Berlínský úřad nechal z nájemního bytu odstranit sprchu, kterou označil za příliš luxusní. Byt se nachází ve zvláštní zóně, kde mohou úřady kvůli ochraně nájemníků omezovat nadstandardní úpravy, například instalaci krbů či podlahového vytápění nebo spojování menších bytů. V tomto případě navíc majitelka požádala o povolení až dodatečně. Úřad tvrdí, že podobné rekonstrukce mohou přispívat k růstu nájemného a postupnému vytlačování původních obyvatel. Nájemník pro deník Bild uvedl, že nechápe, proč má úřad rozhodovat o vybavení jeho koupelny.

Třiačtyřicetiletý Kasper I. žije ve svém nájemním bytě v berlínském Kreuzbergu deset let. Za třípokojový byt platí 970 eur měsíčně včetně energií a jeho koupelna měla donedávna jak vanu, tak samostatný sprchový kout. Poté ale obdržel dopis od správce domu s požadavkem, aby sprcha zmizela.

„Chceme zdůraznit, že tato opatření k uvedení do původního stavu jsou nezbytná pro zachování ochrany místního prostředí a splnění požadavků úřadu městské části,“ stálo podle Bildu v dopise. „Nejdřív jsem si myslel, že to musí být omyl,“ popsal Kasper.

Důvodem, proč může úřad o podobě koupelny vůbec rozhodovat, je poloha domu. Nachází se v takzvané oblasti Milieuschutz. Jde o části města, v nichž mohou úřady podle německého stavebního práva regulovat některé rekonstrukce, pokud by výrazně zvyšovaly standard bydlení.

Smyslem pravidel je zabránit tomu, aby majitelé sérií nákladnějších modernizací zvyšovali hodnotu bytů a následně také nájemné. To by podle zastánců regulace mohlo vést k tomu, že by si dosavadní obyvatelé nemohli bydlení na místě dovolit.

Úřady tak mohou zasahovat například proti slučování několika menších bytů, instalaci krbů či podlahového vytápění nebo proti nadstandardním úpravám koupelen. V Kasperově případě se právě současná vana a samostatný sprchový kout dostaly nad hranici toho, co místní úřad považuje za běžné vybavení.

Majitelka nakonec musela na vlastní náklady zajistit odstranění sprchy. Řemeslnické práce se protáhly na šest dní.

Postup úřadu označuje nájemník za absurdní. „Je to jen vrtání do mraveniště, aby se lidé naštvali. O tom, jak a kde ráno chodím na toaletu nebo se sprchuji, by neměl rozhodovat někdo na úřadě městské části,“ uvedl.

Úřad ale svůj postup hájí právě snahou zabránit postupnému zvyšování standardu nájemních bytů v chráněných čtvrtích. Na dotaz Bildu uvedl, že v daném případě nemůže od vymáhání pravidel upustit.

„Povolení vybavení přesahujícího průměrný standard by vytvořilo precedens pro všechny podobné případy v Německu a v konečném důsledku by mohlo vést k luxusním rekonstrukcím a zvyšování nájemného pro velké množství nájemníků,“ uvedl úřad.

Regulace nájmů se stává klíčovým politickým tématem blížících se voleb, které v Berlíně proběhnou v září. Strana Levice, která by hlasování 20. září mohla podle některých průzkumů vyhrát, si vyvlastnění klade jako podmínku pro vstup do vládní koalice. Ekonomové i hospodářské svazy před tímto krokem varují, zakázat vyvlastňování bytů chce i spolková vláda.

V rukách velkých nadnárodních koncernů, jako jsou Vonovia či Deutsche Wohnen, jsou v Německu stovky tisíc bytů. V Berlíně zhruba 65 000 městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004. Radnici tehdy vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla Levice.

Před vyvlastňováním varují přední němečtí ekonomové, podle nichž by to odradilo soukromé investory a situaci na bytovém trhu ještě zhoršilo. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemůžou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.

Na počátku července do začínající debaty zasáhla spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Do svého velkého reformního balíku včlenila návrh, podle kterého by vyvlastňování nájemních bytů bylo zakázané. Kabinet hodlá zároveň založit státní společnost pro bytovou výstavbu, která by měla přispět ke zlepšení situace na trhu s bydlením.