Klempíř pochválil veřejnoprávní instituci, prý funguje „velmi dobře“. Její financování „neřeší“

V posledních týdnech se na politické scéně usilovně řeší změna financování dvou médií veřejné služby, České televize a Českého rozhlasu. Ty mají z koncesionářských poplatků přejít na příspěvek ze státního rozpočtu, protože dosavadní systém je dle koalice zastaralý. Opozice krok kritizuje jakožto údajné ohrožení nezávislosti daných institucí. Z dění ale vypadává třetí veřejnoprávní médium – to dle koaličních poslanců funguje v rámci možnosti dobře, byť každý prý občas někdy chybuje. Jde o Českou tiskovou kancelář.

Opomenutí ČTK v debatě o zrušení stávajícího modelu poplatků je logické. Kancelář je totiž financována jinak nežli ČT a ČRo – především skrze prodej svého zpravodajství. Nicméně tím, že informace agentury přebírá drtivá většina mediálních domů v ČR, je její postavení výsostné a její úloha nezanedbatelná. „ČTK má skutečně poněkud odlišný model financování, i proto ji v rámci změn financování médií veřejné služby neřešíme,“ sdělil Echu na dotaz ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristé sobě).

„Zároveň ani nepředpokládám, že by bylo potřeba do jejího fungování zasahovat, protože dlouhodobě odvádí dobrou práci,“ tvrdí šéf resortu. „Pokud vím, tak žádné změny se v chodu ČTK z legislativního pohledu nechystají,“ potvrdila také poslankyně Barbora Rázga (ANO), členka sněmovního mediálního výboru. Kontroverze se ovšem nevyhýbají ani agentuře, která na rozdíl od ČT a ČRo nemá pozici vysílatele, který by oslovoval veřejnost napřímo. Příkladem může být únorová smrt aktivisty Quentina Deranquea ve Francii.

Vlna kritiky se sice snesla na Českou televizi za to, že prvotně popsala incident takto: „V nemocnici v Lyonu je ve vážném stavu 23letý krajně pravicový aktivista, na nějž podle dalších zaútočili antifašisté, píší francouzská média.“ Taková interpretace totiž mohla vyznít, že napadení bylo v podstatě oprávněné. ČT nicméně přebrala tuto interpretaci – byť ji to nijak nezbavuje odpovědnosti – od ČTK, která 13. února o dění informovala právě tímto způsobem.

Byť i ČTK, podobně jako televize či rozhlas, má svou síť zahraničních zpravodajů, ta je poměrně úsporná a ČTK musí majoritně při referování o dění v cizině vycházet z tamních médií. Právě přejímání pouze jedné strany názorového spektra – zpravidla té liberálně-progresivistické – bývá agentuře někdy vyčítáno ze strany mediálních komentátorů. A jak to vidí poslanci?

„Pokud jde o práci této zpravodajské agentury, tak ji dlouhodobě považuji za kvalitní a i informace, které se ke mně dostávají od lidí z médií, jsou spíše pozitivní,“ sdělila Echu Rázga. „To samozřejmě neznamená, že k jednotlivým pochybením nemůže dojít, ale pokud vezmu v úvahu objem informací, které tato agentura produkuje, tak mi to nepřijde v tuto chvíli jako relevantní,“ doplnila poslankyně pro Echo.

Obdobně to vidí i ministr Klempíř. „S ohledem na její celkovou produkci zpráv se přirozeně může stát, že v některých případech dojde k obsahovému pochybení. Pokud jsem však měl možnost vidět, vždy se k podobným věcem staví čelem a má snahu tyto chyby napravit. I z tohoto důvodu lze ČTK považovat za instituci, která funguje velmi dobře,“ sdělil ministr kultury Echu. „Řešíme to (případné kontroverze – pozn.red.) volbou kompetentních radních,“ uvedl pro Echo Ondřej Babka (ANO), místopředseda Výboru pro mediální záležitosti Poslanecké sněmovny.

Boj o pozice radních

Rady veřejnoprávní televize, rozhlasu a ČTK představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Rada České televize se loni rozšířila o tři místa na 18 členů, Rada Českého rozhlasu je devítičlenná. Třetinu míst v obou radách nově obsazuje Senát. Rada ČTK má oproti tomu jen 7 míst. Počátkem března zvolili poslanci poslanci kandidátku SPD Romanu Žateckou, čímž se rada stala kompletní. Na konci ledna předtím sněmovna zvolila do Rady ČTK někdejšího prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten na dotaz redakce nereagoval.

Radu ČT budou pak poslanci na plénu doplňovat svou volbou již tuto středu, přičemž některé opoziční subjekty vyzvaly koalici, aby celou věc odložila. „Nemůže proběhnout v okamžiku, kdy dva favorité vládní koalice čelí podezření z korupčního jednání v rámci volby ředitele České televize. Je jasné, že do okamžiku jasného vysvětlení pravosti a okolností nahrávky, nemůže volba proběhnout,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka, který narážel na zvukový záznam, který byl serverem Forum24 publikován koncem minulého týdne. Ten údajně zachycuje korupci, když hlas znějící podobně jako hlas dosavadního radního Romana Bradáče, který usiluje o znovuzvolení, říká, že „ještě nedostal všechny peníze za tu volbu“. Hlas připomínající ten radního Pavla Matochy, dalšího z obhajujících favoritů volby, se následně ptá, kolik peněz mu chybí. Oba muži přitom v pondělí podali kvůli nahrávce trestní oznámení pro pomluvu.

Podle radních takový rozhovor reálně neproběhl a striktně odmítají veškerá obvinění či jeho náznaky, že měli být zapleteni do korupčního jednání v Radě ČT. Podle nich jde o kampaň s cílem ovlivnit a případně zastavit současnou volbu šesti členů Rady ČT. Z nominačního procesu, který se udál na zmíněném mediálním výboru, vzešli z obhajujících radních – kromě zmíněného Matochy a Bradáče – ještě Luboš Xaver Veselý a Jiří Šlégr. O celkem 6 míst se ucházelo celkem 36 kandidátů, z nichž výbor určil 18 finalistů, o který rozhodne ve středu sněmovna.