Brzy se opět změní čas. Experti upozorňují na skrytá rizika, včetně infarktů

Hodiny se brzy opět posunou o hodinu vpřed, experti však varují, že kromě větší rozespalosti existují i vážnější rizika, která nejsou na první pohled tak patrná. Změny v biologickém rytmu mohou například negativně ovlivnit chování řidičů. A mohou mít i závažné dopady na lidské zdraví, jak nyní varovala Česká kardiologická společnost.

V neděli 29. března se v Česku v 02:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit dalších zhruba sedm měsíců, do 25. října. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako 0,5 promile alkoholu v krvi.

Před zvlášť závažnými dopady pak varují kardiologové. „Pozor, ať vás v pondělí netrefí – studie uvádějí, že po změně času dochází právě v tento den k nárůstu výskytu kardiovaskulárních příhod, a to přibližně o 4 až 24 %. Naopak při přechodu na zimní čas (posun zpět) lékaři pozorují opačný trend, tedy mírné snížení počtu infarktů,“ uvedla na svých sociálních sítích Česká kardiologická společnost.

Dopady se pak neprojeví jen na silnicích, změna ovlivní také třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Přechod na letní čas se v noci na neděli dotkne 13 spojů Českých drah (ČD), převážně mezinárodních, a také čtyř vlaků RegioJetu. Posunutí hodin totiž tyto vlaky zdánlivě o 60 minut zpozdí. Cestující však na cestě stráví stejnou dobu jako obvykle. Dopravci se budou snažit zpoždění snížit, uvedl mluvčí státního dopravce Petr Pošta a mluvčí RegioJetu Lukáš Kubát. Železničních spojů Arrivy se posun nedotkne, stejně jako u RegioJetu ale ovlivní noční autobusy.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Evropská komise tak v roce 2018 navrhla zrušení střídání letního a zimního času, ale členské státy se nedohodly, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak v září 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech. Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky nikoli. V Evropě jsou výjimkami Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska a norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky, kde se letní čas nepoužívá.