Rutte chce stabilní podporu Ukrajiny. Každý stát by měl pro to vyčlenit 0,25 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl, aby členské státy aliance každoročně vyčleňovaly na podporu Ukrajiny 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu. Cílem je zajistit dlouhodobou a předvídatelnou pomoc Kyjevu a zároveň zmírnit rostoucí napětí mezi spojenci kvůli rozdílnému rozsahu podpory. Návrh však už nyní naráží na odpor některých významných členů aliance, zejména Francie a Velké Británie.

Rutte podle aliančních diplomatů předložil myšlenku na neveřejném jednání velvyslanců NATO koncem minulého měsíce v rámci příprav na červencový summit aliance v turecké Ankaře. Pokud by členské státy návrh schválily, roční objem pomoci Ukrajině by se podle odhadů NATO zvýšil až na 143 miliard dolarů, uvedl server Politico. V loňském roce přitom Kyjev obdržel zhruba 45 miliard dolarů bezpečnostní pomoci. „Rutte a mnozí z nás chtějí zajistit, aby podpora Ukrajiny byla konzistentní a předvídatelná,“ uvedl jeden z aliančních diplomatů.

Podle diplomatů návrh vznikl také kvůli rostoucí frustraci některých zemí, které přispívají výrazně více než ostatní. Severské a pobaltské státy, Nizozemsko či Polsko totiž podle údajů Kielského institutu poskytují Ukrajině vyšší podíl vojenské pomoci vzhledem ke svému HDP než řada dalších spojenců. „Ty státy, které skutečně přispívají více, to zvedají při každém jednání. A když se podíváme na čísla, je jasné, že břemeno není rozděleno rovnoměrně,“ prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová po úterním jednání ministrů zahraničí v Bruselu.

Už loni upozorňovala na nepoměr také švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová. „To, že severské země s méně než 30 miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou země NATO s téměř miliardou obyvatel poskytují, není udržitelné,“ uvedla.

Rutte se podle diplomatů snaží udržet podporu Ukrajiny i v době, kdy se pomoc dostala do nejistoty po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit téměř veškerou novou vojenskou pomoc Kyjevu. Evropské státy a další spojenci tak musí nést větší část zátěže. „Směřujeme k summitu v Ankaře, který se bude samozřejmě velmi soustředit na Ukrajinu – na to, aby zůstala co nejsilnější,“ řekl Rutte novinářům během návštěvy Černé Hory.

Podobný návrh už v minulosti představil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina je součástí evropské bezpečnosti a chceme, aby 0,25 procenta HDP každé partnerské země bylo vyčleněno pro náš obranný průmysl a domácí výrobu,“ uvedl loni v červnu.

Diplomaté ale upozorňují, že současná podoba návrhu má jen malou šanci na schválení, protože jakékoli společné cíle NATO musí podpořit všechny členské státy. Další komplikací je také požadavek některých evropských zemí, aby se do případných nových závazků započítávaly i jejich příspěvky do nedávno schválené devadesátimiliardové půjčky Evropské unie pro Ukrajinu, z níž má 60 miliard eur směřovat na vojenské výdaje.

O tématu mají příští týden jednat ministři zahraničí NATO na setkání ve švédském Helsingborgu. Diskuse má ukázat, jakou podporu jednotlivé návrhy mezi spojenci skutečně mají.