Prezident Pavel nemá v plánu vetovat rozpočet. Kompetenční žalobu nestáhne

Prezident Petr Pavel v dnes odvysílaném rozhovoru na CNN Prima News řekl, že nemá v plánu vetovat návrh státního rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) na příští rok. „Nikdy jsem žádný rozpočet nevetoval a ani to nemám v plánu,“ řekl Pavel. K vetu by podle svých slov přikročil pouze v případě „překročení některých hranic,“ což ale neočekává. Pavel dále v souvislostí se strukturou rozpočtu a financování příslušných kapitol tvrdí, že Česko má moc nemocnic a magnetických rezonancí. V pořadu prezident současně uvedl, že kompetenční žalobu, kterou podal k Ústavnímu soudu nestáhne.

Jako jeden z možných důvodů veta rozpočtu uvedl Pavel například podfinancování výdajů na obranu v rámci závazku vůči Severoatlantické aliance (NATO). Právě obranné výdaje jsou pro něj jednou z hlavních priorit v rámci rozpočtu. Řekl mimo jiné, že považuje za důležité, abychom, co se týče obranné zodpovědnosti, „nebyli poslední mezi našimi spojenci“.

Co se týče rozpočtových priorit, prezident kritizoval vládu, že jich má v současných plánech až moc. Kabinet by měl podle něj priority zredukovat například na čtyři.

Pavel zároveň řekl, že neočekává od současné koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), že by přišla s reformami povinných výdajů rozpočtu. S reformami podle něj bude muset přijít až jakákoli následující vláda. Rozpočet podle něj utrpěl třeba zrušením takzvané superhrubé mzdy od roku 2021, tedy že se do základu daně z příjmů u zaměstnanců započítávaly i odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění.

"Neočekávám to od této vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít ten kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet. Budou se těžko prosazovat, těžko vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich," řekl prezident. Strukturální deficit vzniklý zrušením superhrubé mzdy nelze odstranit tak jednoduše, ale musí se odstraňovat postupně razantními zásahy, míní hlava státu. "Já si nemyslím, že by k nim tato vláda chtěla sáhnout," dodal.

Prezident poznamenal, že například návrat k superhrubé mzdě by byl podle názoru řady politiků pro každou vládu sebevraždou. Varoval však, že se stát může dostat do situace, kdy už nebude vyhnutí a bude muset takovou věc udělat. Podle státního závěrečného účtu za rok 2021 představovalo zrušení superhrubé mzdy a současné zvýšení daňové slevy dopad na příjmy státního rozpočtu asi 57 miliard korun.

Pavel se také otřel o vládní plány na financování zdravotnictví, které považuje za neefektivní. Zmínil například, že by se měla více financovat dlouhodobá péče a lůžka a naopak že je příliš velké zaměření na péči akutní. Zmínil také mimo jiné, že je v současnosti „až moc magnetických rezonancí“. Jejich provoz je podle něj neefektivní.

Sněmovna ve středu přehlasovala Pavlovo veto novely rozpočtových zákonů, tedy hlavně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Prezident dnes zopakoval, že to nepovažuje za fatální. Poznamenal, že ho mrzí, že nevyužil možnosti jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o tomto zákoně. Do budoucna chce s ministry jednat o obdobných rozporuplných nebo klíčových zákonech, aby dopředu znali pozici prezidenta.

Opozice se chce kvůli této novele obrátit na Ústavní soud. Prezident řekl, že se k podání připojovat nebude, ale že jde o legitimní krok a chápe důvody, proč se opozice chce na Ústavní soud obrátit.

Prezident Petr Pavel současně v pořadu uvedl, že nevidí důvod ke stažení kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. Chce vyčkat na to, jak soud vyjasní kompetence vlády a prezidenta. Vláda s účastí prezidenta nepočítala, po předběžném opatření Ústavního soudu ho ale musela do delegace zařadit a prezident se tak červencového summitu mohl zúčastnit. O samotné žalobě soud zatím nerozhodl.