Krize kvůli Íránu brzy zmutuje. Řeší se jídlo, v ČR už je problém stavebnictví

Ještě týden či dva prakticky kompletní blokády Hormuzského průlivu a krize způsobená jeho uzavřením zmutuje a propíše se i do dalších oblastí. Problémem by totiž podle expertů už nebyly jen vysoké ceny, ale také reálný nedostatek komodit. Oba spojené problémy by se projevily třeba v cenách jídla, cestování, ale také třeba stavebnictví. Právě poslední zmíněný segment má podle Hospodářské komory ČR v Česku už nyní reálné problémy.

Analytici předpovídají, že pokud Hormuzský průliv, životně důležitá tepna světového obchodu, zůstane pro lodní dopravu fakticky uzavřený jen o týden či dva déle, globální šok v cenách energií „zmutuje“ v nedostatek paliv, hnojiv a průmyslových surovin, který začne v Asii a rozšíří se do Evropy. Ceny potravin prudce vzrostou, varuje server Politico.

Americký prezident Donald Trump blokádou Íránu a jeho vývozu aktivně přispívá k omezení dodávek, které hrozí evropským vládám reálnými ekonomickými, sociálními a politickými problémy. Náklady Evropské unie na dovoz fosilních paliv vzrostly během pouhých 44 dnů konfliktu o více než 22 miliard eur, uvedla v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Hormuzský průliv je v podstatě uzavřen a občané pocítili dopad okamžitě. Na čerpacích stanicích, v supermarketech a na účtech za domácnost. To, co vidíme na Blízkém východě, není nějaká vzdálená krize. Ale ve světě, kde je vše propojeno, jsou dopady přímé – a okamžité,“ řekla von der Leyenová. Ve Velké Británii předpověděl v pondělí přední think tank, že průměrná domácnost bude mít letos o 480 liber méně (zhruba 13 500 korun), než by měla, kdyby k válce nedošlo.

Celkový ekonomický dopad války se ale podle expertů brzy ještě výrazně zhorší. Náklady ropy, které opustily Perský záliv ještě před vypuknutím konfliktu, již z velké části dorazily do svých cílových destinací. Podle čtvrtečního prohlášení vlivného ministra průmyslu Spojených arabských emirátů Sultána al-Jabera se trh nachází na „kritické křižovatce“. Uvedl, že v zájmu „globální ekonomické stability“ je nutné rychlé a bezpodmínečné znovuotevření Hormuzského průlivu. To se nestalo.

Ke zvýšeným nákladům by se tak brzy mohly přidat i skutečné nedostatky. Letiště například minulý týden varovala, že pokud zůstane průliv uzavřený další tři týdny, „stane se systémový nedostatek leteckého paliva pro EU realitou“.

Mluvčí Hospodářské komory ČR Jan Sotona pro Echo24 připomněl průzkum, o němž deník Echo24 informoval v minulém týdnu. „Krátkodobě se dopady konfliktu na Blízkém východě do české ekonomiky přelévají velmi rychle a citelně, a to především prostřednictvím cen energií, pohonných hmot a materiálových vstupů. Podle bleskového šetření Hospodářské komory uvádí negativní dopad více než 93 % firem, přičemž nejčastěji zmiňují právě růst cen energetických vstupů a pohonných hmot a zdražování materiálů a komponent,“ uvedl Sotona.

Zatím jde podle něj především o zdražení, nikoli o nedostatek. „Pokud by ale konflikt trval déle nebo dále eskaloval, mohou se dopady postupně prohlubovat. Může dojít k narušení dodavatelských řetězců, dalšímu zdražování nebo omezení dostupnosti některých komponent a materiálů, což by se následně promítlo i do výroby,“ dodal Sotona.

„Úplně specificky se ropná krize začíná propisovat do stavebnictví, především do cen a dostupnosti stavebních hmot vyráběných z ropy, jako jsou například asfalt, izolace nebo polystyren. Tyto materiály nejen výrazně zdražily, ale na trhu se už začíná projevovat i jejich nedostatek. Dlouhodobější rizika se mohou objevit i v dalších segmentech průmyslu,“ uvedl Sotona.

Problémem je i omezení investiční aktivity

Významným dlouhodobým rizikem je podle něj také ochlazení investiční aktivity v důsledku opatrnosti firem. „Firmy už v minulých letech investice odkládaly kvůli covidu i válce na Ukrajině a v prostředí zvýšené nejistoty lze očekávat jejich další opatrnost. Pokud nebude růst spotřeby domácností, který ekonomiku v uplynulém období táhl, doplněn investicemi firem, nelze očekávat výraznější hospodářský růst. K tomu se přidává i hrozba vyšší inflace, která se může promítat do měnověpolitických rozhodnutí ČNB určujících vývoj úrokových sazeb,“ uvedl dále Sotona.

Zásadní oblastí je dopad na zmíněné ceny potravin, které jsou ovlivněny rostoucími náklady a omezenou nabídkou hnojiv, tedy dalším dopadem války v Íránu. Ve Velké Británii například sdružení výrobců potravin a nápojů uvádí, že do konce roku 2026 očekává až 10% inflaci cen potravin, což je nárůst oproti předválečné prognóze 3,2 %. Tato prognóza byla vypracována před zhruba dvěma týdny a vycházela z předpokladu, že průliv bude otevřen „během dvou až tří týdnů“.

Někteří pozorovatelé ropného trhu se obávají nejhoršího. Rory Johnston, analytik výzkumné agentury Commodity Context, minulý měsíc předpověděl, že dlouhodobé uzavření průlivu by se projevilo „nesnesitelně vysokými cenami“ na Západě a v asijských zemích s vysokými příjmy. Chudší země by se podle něj měly připravit na „akutní fyzický nedostatek paliva“.

Otázkou zůstávají politické implikace krize. V Irsku, členském státě EU s jedním z nejvyšších HDP na obyvatele na světě, byla například vláda o víkendu nucena oznámit snížení daní z pohonných hmot v objemu 500 milionů eur, aby uklidnila demonstranty, kteří blokovali klíčové přístavy a silnice v reakci na prudce rostoucí ceny – tyto protesty pak ještě více prohloubily obavy z nedostatku pohonných hmot. Zásadní opatření představilo v pondělí také Německo, které například nabídne možnost vyplatit zaměstnancům bonus 1000 eur bez nutnosti odvodů, což by se mělo pokrýt, mimo jiné, ze zvýšení daně z tabáku ještě v tomto roce. Krizový plán chystá také česká vláda, představen by měl být příští týden.