Radikální řez do soukromého vlastnictví. Berlínská Levice vyhlíží vyvlastnění statisíců bytů
BYTOVÁ KRIZE
Berlín vstupuje do volebního období s jedním z nejostřejších politických sporů posledních let. Strana Levice přichází s radikálním návrhem na vyvlastnění až 220 000 bytů, čímž chce řešit dlouhodobou krizi dostupného bydlení v metropoli, píše německý deník Bild.
Lídři strany dávají jasně najevo, že otázku vlastnictví považují za klíčovou. „Konečně otevřeme otázku vlastnictví,“ uvedla hlavní kandidátka v zářijových volbách Elif Eralpová při schvalování volebního programu. Podle vedení strany by vyvlastnění cílilo na velké realitní firmy s více než 3000 byty.
Levice si klade za cíl dosáhnout historicky nejlepšího výsledku. Současný primátor Kai Wegner (CDU) označuje Levici za hlavního soupeře a varuje před dopady jejích plánů.
Kritika přichází i z ekonomických kruhů. Studie Institutu německého hospodářství upozorňuje, že vyvlastnění „nepomůže domácnostem, které hledají byt“. Analytici zároveň varují před odlivem investorů a poklesem daňových příjmů, což by mohlo omezit rozpočtové možnosti města.
Velkým otazníkem zůstává i výše odškodnění pro vlastníky. Zatímco berlínské úřady odhadují náklady až na 39 miliard eur, aktivisté počítají s výrazně nižší částkou. Konečné slovo ale pravděpodobně padne až u ústavního soudu, píše Bild. Pokud by se vycházelo z tržních cen, mohlo by to podle nich znemožnit dlouhodobé snižování nájmů.
Politická scéna je v otázce řešení bytové krize rozdělená. Sociální demokraté vyvlastnění odmítají a navrhují kombinaci výstavby, regulace nájmů a lepší evidence cen. Zelení naopak patří mezi zastánce vyvlastnění a nevylučují spolupráci s Levicí. Debata má navíc širší dopady. Odborníci upozorňují, že podobný krok by mohl vyvolat mezinárodní spory a otevřít diskusi o zásazích státu i v dalších odvětvích, jako je energetika či zdravotnictví.