Stasi 2.0. Sledování lidí začíná. Německé tajné služby budou moci získat data z každého vozidla

Moderní automobil už dávno není jen dopravní prostředek. Je to pojízdný sběr digitálních dat, a brzy i informátor německých tajných služeb. Kabinet kancléře Friedricha Merze ve středu schválil rozsáhlou reformu zpravodajských služeb, která dává BND (zahraniční rozvědce) a Úřadu na ochranu ústavy (vnitřní zpravodajské službě) nebývalé pravomoci. Psali jsme o tom zde. Nyní vycházejí najevo šokující podrobnosti. Tajné služby mají mít mj. právo vyžadovat od výrobců a servisů telemetrická data vozidel – včetně GPS polohy, najetých kilometrů, tras, videí i dalších údajů. Majitel se o tom přitom nemusí vůbec dozvědět, píše deník Berliner Zeitung. Tajné služby tak získávají značné pravomoci na úkor svobody občanů a je otázka, zda se pomalu neblíží komplexnímu dohledu nad obyvateli jako měla východoněmecká tajná policie Stasi. Návrh zákona je nyní připraven pro schvalovací řízení v Bundestagu.

Podle 732stránkového návrhu zákona moderní auta sbírají „komplexní data, která umožňují vyvodit závěry o profilu užívatele, intenzitě provozu nebo i počtu řidičů“. Ukládají se například ujeté trasy, GPS údaje nebo i aktivace předepínání pásů. Zpravodajci si od výrobců budou moci tyto informace vyžádat. Servisy nastoupí až ve chvíli, kdy by kontaktování výrobce „nebylo možné nebo by ohrozilo účel opatření.“ Možnost dotazu ze strany BND může být potřebná pro další operativní opatření v oblasti zahraniční zpravodajské činnosti,“ uvádí se v návrhu zákona.

Z GPS údajů, stavu tachometru, počtu jízd nebo místa parkování se dají vyvodit konkrétní aktivity sledovaných osob. Podle listu Business Insider Germany návrh sice výslovně nezmiňuje videozáznamy z kamer moderních vozů, které se při souhlasu řidiče odesílají výrobcům. Od července 2026 však musí být všechna nově registrovaná auta v EU vybavena systémem varování před rozptýlením pozornosti řidiče (ADDW). Ten obvykle využívá vnitřní kamery, které sledují směr pohledu a polohu hlavy. EU tvrdí, že nejde o rozpoznávání obličejů a data se po vyhodnocení mažou. Kritici to už teď označují za další formu sledování, jde totiž rovněž o data, která by mohla tajné služby zajímat.

Obrovské pravomoci tajných služeb se však netýkají jen aut. Povinnost poskytovat informace a mlčet o tom mají také dopravci, digitální služby, platební společnosti, telekomunikační operátoři i pošta. Donedávna platilo listovní tajemství...

Pro establishment ale sledování údajně částečně neplatí. Zákon totiž počítá s výjimkou pro korespondenci poslanců Spolkového sněmu – nikoli však pro advokáty, lékaře nebo novináře. Stejná povinnost dopadá i na provozovatele kamerových systémů – ať už firmy, nebo soukromé osoby. Musí zpravodajcům umožnit přístup k datům, vpustit je do prostor a na požádání vydat uložené záznamy.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CDU) sledování občanů hájí tím, že německé služby se mají stát „skutečnými tajnými službami“ a získat širší pravomoci. Alice Weidelová, šéfka opoziční AfD, strany dlouhodobě s nejsilnější voličskou podporou, označila návrh zákona za útok na právní stát. "Hořká ironie: Zrovna v den před 65. výročí stavby (berlínské) zdi černě-červená koalice s novými pravomocemi pro tajné služby zrušila hranici mezi policií a tajnými službami. Nyní hrozí Stasi 2.0. To je útok na právní stát!," uvedla Weidelová. Návrh ještě musí projít parlamentem.

Bittere Ironie: Ausgerechnet am Tag vor dem 65. Jahrestag des Mauerbaus hat Schwarz-Rot mit neuen Befugnissen für die Geheimdienste die Trennung zwischen Polizei und Geheimdiensten gekippt. Nun droht eine Stasi 2.0. Das ist ein Angriff auf den Rechtsstaat!https://t.co/WNLrWTpBxr

— Alice Weidel (@Alice_Weidel) August 13, 2026