Českými médii obchází strašidlo AfD

KOMENTÁŘ

Českými médii obchází strašidlo AfD
Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Pomalu bychom si mohli zřídit „opravovnu“ – co se týče referování o nejsilnější straně v německých průzkumech, jíž je Alternativa pro Německo (AfD). Na stránkách iRozhlasu jsme se o víkendu z titulku rozhovoru vedeného s politologem a germanistou Lukášem Novotným dozvěděli, že AfD bude „velmi tvrdě vyžadovat zrušení“ Benešových dekretů. Žádný důkaz, žádná příslušná pasáž z programu strany, odpovídající vyjádření jednoho z dvojice předsedů Chrupalla–Weidelová. Ale vyjádřila se tak frakce v bavorském zemském sněmu (která si zapytlačila ve vyhnaneckém revíru CSU) a možná ještě jedna dvě regionální buňky kdesi. Trochu málo na alarmistické titulky u nás.

 

Filozof Petr Fischer u Báry Tachecí taktéž v Českém rozhlase rozvíjí výklad, že AfD chce přebudovat stát na etnických základech, tedy že vládnout mají jen praví Němci, tedy těch asi 20 milionů lidí s neněmeckým původem, Nebioněmců, by nejspíš pozbylo občanská práva? Moderátorka Tachecí si ještě přisadí „postřehem“, že konání sjezdu AfD o minulém víkendu v durynském Erfurtu není náhoda, protože přesně tady měla před 100 lety sjezd NSDAP. Takže asi mrky mrk na neonacisty. A koho by tím, Báro, strana, která aktuálně přemýšlí, jak se dostat přes 30procentní hranici v průzkumech, mohla ve společnosti, kde se sympatie k Adolfu Hitlerovi budou pohybovat v nižších jednotkách procent, a to ještě tak po sedmém pivu, takovou symbolikou oslovovat?

Do třetice ze stejné veřejnoprávní stanice citujme kulturního publicistu Josefa Chuchmu. Toho mrazí z výpadů AfD proti Institutu Bauhaus, spravujícímu odkaz modernistické architektury. „Mám pocit, že některá tabu spojená s nástupem nacismu v Německu padají. Nevím, co si AfD představuje, že s Bauhausem udělá, ale upřímně mě to děsí.“ AfD chce zřejmě této nadaci s jejím pokrokovým vedením zkrátit dotace. V Sasku-Anhaltsku bude za dva měsíce AfD poprvé sahat po vládě aspoň na zemské úrovni a kulturní politika je jedna z mála, kde mají spolkové země nějakou pravomoc.

Bauhaus se za meziválečné Výmarské republiky vymezoval proti historismu v architektuře, který – deset let před Hitlerem – nemohl být nacistický, ale byl například neoklasicistický, případně neogotický. Co třeba možnost, že ten kulturtrégr, který sasko-anhaltské AfD psal program, má rád trochu starší než meziválečnou architekturu?

A říká tomu „nová patrioticky (nebo vlastenecky) zaměřená kulturní politika“?

Alternativa pomalu, ale trvale posiluje v průzkumech a úměrně tomu roste hysterie. Jeden významný německý politik, premiér Bavorska, dokonce dnešní spolkovou vládu označil za „poslední patronu demokracie“. Tím chce říct, že pokud neuspěje jeho stranický kolega a kancléř Friedrich Merz, končí v nejsilnější zemi EU demokracie. Alternativa může být v některých ohledech nepříjemná formace, ale její programatika není proti demokracii, není etnoněmecká, natož rasistická. Vystěhovat ze země slibují jen takové cizince, kteří se provinili proti zákonům nebo jimž byla odmítnuta žádost o azyl a jsou v zemi tzv. trpěni.

Hysterii přímých politických soupeřů lze pochopit. Jestli je někdo přirozeným partnerem pro Alternativu, pak Merzovi křesťanští demokraté. Ale už nemohou mít Alternativu za juniorního partnera, protože oni mají kolem 20 a AfD mezitím olizuje 30 procent. Moment, kdy si uvědomíte, že jste něco promeškali, vede ke vzteku. Ale proč tím vymítáním Hitlera z míst, kde žádný není, ještě zanášet český veřejný prostor? Když o Alici Weidelové v našich médiích dokola čteme, že se odmítla účastnit oslav vítězství nad nacismem, a už se nedočteme, že to byla oslava na půdě ruského velvyslanectví, víme, že tady už nejde o normální zahraniční zpravodajství, ale o kampaň, kdy by čtenář měl být permanentně ve střehu.

×

Podobné články