Úder na Írán? Trump má na stole i likvidaci ajatolláha a jeho syna. Přesouvá tam jednotky

K Íránu se blíží stále více amerických jednotek, včetně dvou letadlových lodí, 11 torpédoborců a stovky letadel. Podle The Telegraph a serveru Axios v současnosti americký prezident Donald Trump zvažuje více možností úderu proti Íránu. A to jak přímý útok, tak akci s cílem zabít nejvyšší velení teokratické islámské republiky včetně ajatolláha Alího Chameneího a jeho syna Mojtaby. Zároveň však Trump mluvil ve čtvrtek i o jaderné dohodě s Íránem, kterou má Írán přijmout do 10 až 15 dnů.

Pětapadesátiletý Mojtaba Chameneí je dlouhodobě považován za možného nástupce svého otce. V íránském mocenském systému má podle analytiků silné postavení zejména díky úzkým vazbám na Islámské revoluční gardy, elitní složku ozbrojených sil, kterou Spojené státy označily za teroristickou organizaci. Mojtaba se účastnil války mezi Íránem a Irákem v 80. letech a absolvoval teologické vzdělání v posvátném městě Kom, čímž splňuje náboženské předpoklady pro případné převzetí nejvyšší duchovní funkce.

Podle dostupných informací Trump zatím definitivní rozhodnutí o útoku neučinil. Ve čtvrtek uvedl, že Íránu dává 10 až 15 dní na to přijmout dohodu o jaderném programu. Podle Axiosu Bílý dům zároveň naznačuje, že by byl ochoten přijmout dohodu, která by Íránu umožnila omezené obohacování uranu – za předpokladu, že by Teherán neměl žádnou reálnou cestu k výrobě jaderné zbraně. Mělo by se jednat však pouze o symbolické a pečlivě zdokumentované obohacování, sám Trump podle serveru Axios požaduje, aby Írán uran neobohacoval vůbec.

O tom s íránským ministrem zahraničí jednali představitelé USA v Ženevě tento týden. „Nyní jednáme o tom, jak zajistit, aby íránský jaderný program včetně obohacování uranu byl mírový a zůstal mírový navždy,“ uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí. Podle něj je Írán připraven učinit kroky pro obnovení důvěry výměnou za zmírnění sankcí.

Zároveň však ve Washingtonu sílí hlasy, že pokud diplomatické rozhovory selžou, může přijít výrazně tvrdší řešení. Jeden z amerických činitelů citovaný serverem Axios uvedl, že administrativa má připravené scénáře pro různé varianty vývoje, včetně zásahu proti nejvyšším představitelům režimu.

Názory v americké administrativě se však podle Axiosu různí. Některé zdroje uvádí, že Trump může o útoku na Írán rozhodnout ze dne na den, jiné zdroje uvádějí, že zastánci mírnějšího postupu upozorňují, že i přesun velkého množství jednotek do Středomoří vytváří na Írán tlak a není kam spěchat.

🚨Tensions are rising. The U.S. continues to deploy hundreds of aircraft to the Middle East

These include fighter jets, heavy transport aircraft, reconnaissance and maritime patrol planes, and tanker aircraft.

Off the coast of Oman, there are also two aircraft carrier strike… pic.twitter.com/vOJiC7rX7U

— NEXTA (@nexta_tv) February 21, 2026

Spojené státy totiž v posledních týdnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost v regionu. Do oblasti byla přesunuta více než třetina amerického námořnictva a v oblasti Blízkého východu se nachází největší koncentrace amerických leteckých sil od invaze do Iráku v roce 2003. Významným signálem je i nasazení dvou třetin z flotily průzkumných letounů E-3 Sentry, které slouží k včasné detekci a řízení obrany proti raketovým útokům.

Do Středomoří vstoupila i největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která by se během několika dnů mohla dostat do dosahu Íránu. V oblasti již operuje také další svaz letadlové lodi USS Abraham Lincoln.

Spojené státy v posledních dnech výrazně posilují vojenskou přítomnost v širším okolí Íránu. V oblasti už má 11 torpédoborců se střelami Tomahawk. Doplní je tři již nasazené pobřežní bojové lodě (Littoral Combat Ships) a další podpůrná plavidla. Každou údernou skupinu letadlové lodi navíc standardně doprovází i jaderná útočná ponorka, pravděpodobně třídy Virginia. Spekuluje se také o přítomnosti ponorky třídy Ohio, která je schopna masivních úderů střelami s plochou dráhou letu na pozemní cíle.

Současně probíhá intenzivní letecký přesun techniky. Transportní letouny C-5 Galaxy a C-17 Globemaster během posledních dnů dopravily do regionu další prostředky protivzdušné obrany, zřejmě jako pojistku proti případné íránské odvetě. Významným signálem je i rozsáhlé nasazení tankovacích letounů KC-135, které umožňují dlouhodobé operace ve vzduchu. Stroje byly přesunuty z britské základny Mildenhall do Řecka a dalších evropských základen.

Americké letectvo má nyní v dosahu potenciálního bojiště přes sto bojových letounů, včetně F-15, F/A-18, F-22, F-35 a strategických bombardérů B-2. Právě posílení tankovacích kapacit podle analytiků naznačuje, že případná operace by nemusela být jen jednorázovým úderem, ale mohla by mít delší a systematičtější charakter, informují Skynews.

Izrael i státy Perského zálivu se podle dostupných informací připravují na možnost vojenské eskalace. Izraelské zdroje naznačují, že rozdíly mezi Washingtonem a Teheránem mohou být v tuto chvíli těžko překonatelné. V regionu zároveň panují obavy, že případný útok by mohl spustit řetězec odvetných akcí, které by destabilizovaly celý Blízký východ a ohrozily globální trhy s ropou.

Napětí roste i uvnitř samotného Íránu. V pátek se podle dostupných zpráv konalo nejméně dvacet protivládních shromáždění při příležitosti čtyřicátého dne smutku za demonstranty zabité bezpečnostními složkami. Protesty v minulých měsících vyvolaly ekonomické problémy, nedostatek vody i dlouhodobá frustrace z represivního režimu. Tvrdé zásahy bezpečnostních složek si vyžádaly tisíce obětí.