Budanov přijel žehlit do Varšavy. „Jsou tu hranice, které se nesmí překračovat,“ slyšel od Poláků kvůli glorifikaci UPA
NAPJATÁ SITUACE
Pobouřenost Poláků kvůli rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dát jednotce ukrajinských ozbrojených sil čestný titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA), je v posledních dnech mimořádně vysoká. Prezident Karol Nawrocki dokonce oznámil záměr kvůli tomu Zelenskému odebrat polské státní vyznamenání, Řád Bílé orlice. Napjatou situaci již s Kyjevem řeší i zástupci polské vlády – nejprve v pátek státní tajemník ministerstva zahraničí Marcin Bosacki a následně v sobotu i šéf resortu obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Oba se ve Varšavě potkali s vedoucím ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanovem. „Jsou tu hranice, které se nesmí překračovat,“ sdělil Kosiniak-Kamysz v sobotu po jednání s Budanovem v Polsku.
„Polsko a Ukrajina jsou v otázkách bezpečnosti partnery. V otázkách historie si však musíme říkat pravdu, protože jen tak můžeme budovat budoucnost. Dnes jsem při setkání s generálem Kyrylo Budanovem, šéfem kanceláře prezidenta Zelenského, jasně představil polská očekávání ohledně rozhodnutí pojmenovat jednu z vojenských jednotek po UPA. Památka na oběti Volyně není předmětem vyjednávání. Jsou tu hranice, které se nesmí překračovat,“ uvedl na síti X po setkání s Budanovem polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Polska i Ukraina w sprawach bezpieczeństwa są partnerami. Ale w sprawach historii musimy mówić sobie prawdę, bo tylko tak jesteśmy w stanie budować przyszłość.
— Władysław Kosiniak-Kamysz (@KosiniakKamysz) June 6, 2026
Dziś podczas spotkania z gen. @Kyrylo_Budanov szefem kancelarii prezydenta @ZelenskyyUa jasno przedstawiłem polskie… pic.twitter.com/dPBnOVJGqj
S vedoucím ukrajinské prezidentské kanceláře Budanovem se již den předtím v Polsku setkal také polský náměstek ministra zahraničí Marcin Bosacki. „Viceministr Bosacki představil polský postoj a zdůraznil, že rozhodnutí ukrajinského prezidenta vyvolalo bolest a rozhořčení v polské společnosti, která od začátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu. Ministr zdůraznil, že vzájemné vztahy musí být budovány na základě historické pravdy, úcty k obětem a dialogu,“ cituje polský deník Do Rzeczy komuniké z tohoto setkání. Setkání se podle komuniké uskutečnilo na žádost ukrajinské strany.
Ukrajinská profesorka historie Marta Havryškovová přitom upozornila, že sám šéf Zelenského kanceláře Budanov se již dříve „plně ztotožnil s ukrajinským etnonacionalistickým nadšením“. Co přesně má dnešní Budanovova návštěva Varšavy změnit? Navzdory svému židovskému původu se Budanov plně ztotožnil s ukrajinským etnonacionalistickým nadšením. Veřejně oslavil členy UPA jako národní hrdiny a vzdal hold Andriji Melnykovi (jednomu z vůdců OUN – pozn. red.), kolaborantovi s nacisty,“ napsala Havryškovová na síti X.
What exactly is today‘s visit by Budanov to Warsaw supposed to change?
— Marta Havryshko (@HavryshkoMarta) June 5, 2026
Despite his Jewish background, Budanov has fully embraced Ukraine‘s ethnonationalist fervor. He has publicly hailed the UPA as national heroes and paid tribute to Andriy Melnyk, a Nazi collaborator.
Under… pic.twitter.com/OCs2ATXxT0
Celou napjatou situaci spustil dekret Volodymyra Zelenského, na jehož základě jednotka ukrajinských ozbrojených sil dostala čestný titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tato jednotka se mimo jiné podílela na obraně a osvobozování Kyjevské oblasti či na protiofenzivě v Charkovské oblasti. Zelenskyj pojmenování jednotky po UPA označil za součást snah o obnovu historických tradic ukrajinské armády, chtěl také vyzdvihnout zásluhy jednotky.
Problém je ovšem v tom, že UPA, jakožto vojenská frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), má na svědomí mimo jiné brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na Ukrajině. Při těchto čistkách bylo podle historiků mezi lety 1943 a 1944 zabito až 100 tisíc lidí. UPA se podílela i na nechvalně proslulém volyňském masakru z let 1943 až 1944, který je jednou z nejvýznamnějších věcí, které dodnes zatěžují vztahy obou zemí.
A reakce Poláků na rozhodnutí Zelenského tak na sebe nenechaly dlouho čekat. Polský prezident Karol Nawrocki minulý týden navrhl, aby Polsko ukrajinského prezidenta zbavilo Řádu bílé orlice, který mu udělil Nawrockého předchůdce Andrzej Duda. Podle něj Zelenskyj svým rozhodnutím „dodal nejlepší materiál a kyslík ruské propagandě“. Více jsme psali zde.
Následně přišly další kritické reakce ze strany polských osobností i politiků napříč polským politickým spektrem. „Každý má svou národní citlivost a chápu, že Ukrajinci budou uctívat památku těch, kteří bojovali proti sovětskému okupantovi, ale nepochopím, pokud budou chtít zároveň uctívat ty, kteří vraždili Poláky – nejbližší spojence,“ řekl například v pátek polský premiér Donald Tusk novinářům po návratu ze summitu Evropské unie a zemí západního Balkánu v černohorském Tivatu.. „Možná se tyto argumenty dostanou do Kyjeva. Pokud ne, bude to znamenat, že o našich vztazích nebude rozhodovat empatie, ale tvrdý byznys. Ukrajinská strana si tento problém způsobila sama, takže ať teď hledá řešení,“ cituje dále Tuska polská stanice rmf24. Tusk přitom původně takovýto ostrý postoj vůči Kyjevu ve věci nesdílel.
„Tím, že (Zelenskyj) vyznamenal bandity z UPA, urazil mě a všechny naše zavražděné krajany,“ uvedl pak minulý týden ještě například bývalý polský prezident a disident Lech Wałęsa. „Budu i nadále pomáhat národu v jeho boji proti Sovětům. Odmítám podporovat prezidenta Zelenského,“ dodal.
Incident se Zelenského dekretem navíc nebyl minulý týden jediný, kdy Ukrajina vyvolala pobouření v souvislosti se zmíněnou Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). 25. května se konal na ukrajinském Národním vojenském hřbitově pohřeb jednoho z vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka a jeho manželky. Melnyk, který zemřel v roce 1964, vedl jednu část OUN, která se rozštěpila na radikálnější banderovce (OUN-B) vedené Stepanem Banderou a na umírněnější melnykovce (OUN-M). Tento akt měl být součástí státního procesu budování národního vojenského panteonu. Ceremoniál vyvolal ostrou reakci například v Izraeli. „Uctívání vůdce hnutí, které podporovalo a spolupracovalo s nacistickým Německem během pronásledování a vraždění milionů Židů, podkopává morální integritu, která je nezbytná pro připomínání holocaustu,“ uvedlo Mezinárodní centrum obětí holokaustu Jad Vašem na síti X. Vůči ceremoniálu se dále vymezilo i izraelské ministerstvo zahraničí.
