Evropský parlament odsoudil Zelenského za to, že pojmenoval vojenskou jednotku po banderovcích

Evropský parlament ve středu schválil pozici kritizující rozhodnutí Volodymyra Zelenského přejmenovat elitní ukrajinskou vojenskou jednotku po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA) z období druhé světové války, takzvaných banderovcích. Tento krok vyvolal diplomatický spor s Polskem, který Zelenskyj hasil na summitu NATO v Ankaře, kde jednal s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Ten už dříve označil Zelenského rozhodnutí za „známku nezralosti Ukrajinců“. Spor se podle Nawrockého vyřešit nepodařilo.

Pro návrh hlasovala velká většina europoslanců. Text vyjádřil politování nad „nedávnou zbytečnou a nevyprovokovanou eskalací“ ze strany ukrajinského prezidenta a zároveň připomněl vytrvalou podporu, kterou Polsko poskytuje Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi. Návrh podle serveru Euronews předložil polský europoslanec z Evropské lidové strany Andrzej Halicki společně se svým německým kolegou Michaelem Gahlerem a byl zařazen do zprávy hodnotící cestu Ukrajiny ke členství v EU.

Na Ukrajině je UPA široce připomínána za svou roli v odporu proti sovětské nadvládě a v boji za ukrajinskou nezávislost. V Polsku je však široce spojována s volyňským masakrem z let 1943–1945, během něhož byly pod nacistickou okupací zabity desítky tisíc Poláků. Polsko masakr uznalo jako genocidu, což je označení, které Ukrajina odmítá.

V reakci na rozhodnutí Zelenského ho polský prezident Karol Nawrocki připravil o Řád bílé orlice, nejvyšší polské státní vyznamenání, které mu bylo uděleno v roce 2023. Prezident Nawrocki prohlásil, že jde o známku „nezralosti“ Ukrajinců, pokud mají potřebu takto „glorifikovat vrahy a kriminálníky“, a jen těžko si prý takovou Ukrajinu může představit v Evropské unii. Zástupci liberálně-levicové vlády Donalda Tuska volili mírnější výroky, nicméně jasné odsouzení kroku Kyjeva zaznělo napříč spektrem.

Diplomatický spor se projevil na nedávné Konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku, kde Zelenského nahradila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Spor by mohl ovlivnit i podporu ukrajinské snahy o členství v EU mezi polskou veřejností, přičemž podle nedávného průzkumu je proti 60 % polských občanů.

Zelenskyj nedávno připustil, že mezi Ukrajinou a Polskem existují „některé vnitřní otázky“ spojené s „obtížemi v naší historii“, a vyzval obě strany, aby se semkly proti Rusku a žily více „v budoucnosti než v minulosti“.

Text Parlamentu vyjadřuje politování nad tím, co označuje za „nedostatek ohledu k polské citlivosti a zármutku spojenému s odhadovanými desítkami tisíc obětí UPA a jejich rodinami“ v rozhodnutí Zelenského. Europoslanci se rovněž domnívají, že rozhodnutí Zelenského „narušuje sousedské vztahy“ a „není v souladu s evropskými hodnotami“, a vyzývají k deeskalaci a usmíření mezi Kyjevem a Varšavou.

„Je to velmi silný signál, je to varování ukrajinským úřadům, aby nevytvářely špatné emoce a nejednaly proti evropským hodnotám,“ řekl europoslanec Halicki po hlasování pro Euronews. „Musejí přemýšlet o tom, jak být součástí naší Unie. Pokud si přejí být její součástí, musejí respektovat společná pravidla,“ dodal.

Spor se v Ankaře nepodařilo vyřešit

Navzdory návrhu týkajícímu se vojenské jednotky pojmenované po UPA rezoluce Parlamentu opětovně potvrzuje podporu Ukrajině proti ruské agresi a uznává pokrok země na cestě ke vstupu do EU. Zákonodárci uvedli, že „budoucnost Ukrajiny leží v EU“, a uznali evropskou integraci Ukrajiny za „strategickou prioritu pro Unii“.

Prezidenti Nawrocki a Zelenskyj se znovu setkali na okraj summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. „Byl to důležitý a nezbytný rozhovor, hovořili jsme spolu více než hodinu. Máme jednu společnou hrozbu, a tou je Rusko. A je velmi důležité udržovat vzájemné porozumění, podporu a postupovat shodně. Naše země potřebují jen silné vztahy. Dohodli jsme se, že budeme v dialogu pokračovat,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

„Ve vztazích mezi sousedy je nezbytné udržovat dialog a výměnu informací. To, co se určitě nezmění, je to, že jak pro Ukrajinu, tak pro Polsko zůstává Rusko hlavní hrozbou,“ řekl i Nawrocki novinářům podle televize TVN 24. „Nepodařilo se nám na tomto setkání vyřešit historické spory, ale ani jsme nedoufali, že se nám podaří všechny problémy vyřešit,“ pokračoval.

Polský prezident podle stanice zdůraznil, že o zločinech UPA a o způsobeném utrpení nelze vyjednávat, Polsko ani není připraveno veřejně akceptovat symboly UPA, zatímco Kyjev tento problém vnímá z ukrajinského hlediska. Avšak podle Nawrockého může jít o překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie.