EU se obává globální recese, íránská krize tlačí pomoc Ukrajině i průmyslu do pozadí

Lídři Evropské unie měli příští týden jednat o zásadních dlouhodobých problémech, které EU trápí. Ty však budou muset do velké míry ustoupit řešení dopadů krize spojené s válkou v Íránu, která podle některých unijních představitelů, třeba finského prezidenta Alexandera Stubba, zavání globální recesí. Evropská komise připravuje balíček opatření, který by měl státům pomoci situaci řešit. Do pozadí se ale dostává třeba půjčka 90 miliard eur pro Ukrajinu či problematika nekonkurenceschopného průmyslu.

Blížící se summit Evropské rady, který se má konat 23. a 24. dubna na Kypru, měl původně nabídnout prostor pro řešení zpomalující evropské ekonomiky. Podle informací z Bruselu se však jednání promění spíše v krizovou reakci na aktuální geopolitickou situaci, zejména konflikt v Íránu, který vytlačuje dlouhodobější ekonomická témata z agendy, píše server Politico.

Setkání lídrů členských států bylo svoláno mimo jiné kvůli pokroku v jednání o sedmiletém rozpočtu Evropské unie ve výši 1,8 bilionu eur, který musí být schválen do roku 2028. Diskuse o rozpočtu sice proběhne, bude však upozaděna nutností řešit krizi na Blízkém východě. Ta podle řady představitelů hrozí vyvoláním globální recese.

Evropští lídři zároveň vyzvali Evropskou komisi, aby pomohla chránit spotřebitele i průmysl před vysokými cenami energií. Ty souvisejí s donedávnou íránskou blokádou námořní dopravy v Hormuzském průlivu, která trvala šest týdnů. V důležité vodní cestě, spojující exportéry jako Katar a Saúdskou Arábii se světovými trhy, zůstávají stále uvězněny tankery s ropou a plynem. Finský prezident Alexander Stubb v této souvislosti varoval před rizikem „sebezpůsobené globální recese“. I když byl průliv podle pátečních informací otevřen, dopady jeho uzavření budou dlouhodobé.

Mezinárodní měnový fond uvádí, že Evropa se nachází na křižovatce. „Energetický šok, který je sice menší než v roce 2022, ale tentokrát má kořeny ve válce na Blízkém východě, brzdí růst a tlačí inflaci nahoru. Před vypuknutím války bychom naši prognózu revidovali směrem nahoru. Nyní však pozorujeme zpomalení růstu. První údaje již naznačují oslabení soukromých investic a spotřeby. Výhled růstu eurozóny se pro rok 2026 odhaduje na pouhých 1,1 procenta, pro Evropskou unii na 1,3 procenta; tato prognóza je však spojena s vysokou mírou nejistoty. V závažnějším scénáři, jak je popsán ve Světovém ekonomickém výhledu – přetrvávající šok na straně nabídky umocněný zpřísňujícími se finančními podmínkami – by se EU mohla přiblížit recesi s inflací blížící se 5 procentům. Žádná evropská země nebude ušetřena,“ varuje IMF.

Konflikt stál Evropany podle údajů Evropské komise za prvních 44 dní války více než 22 miliard eur navíc za dovoz fosilních paliv. Aby Komise zmírnila dopad konfliktu na občany, navrhuje členským státům zavést okamžitá podpůrná opatření pro domácnosti, zranitelné sektory a průmyslová odvětví. Brusel navrhuje pro firmy zavedení alespoň jednoho povinného dne práce z domova týdně, uzavření veřejných budov, pokud je to možné, a snížení cen veřejné dopravy nebo dokonce její bezplatné poskytování pro určité skupiny obyvatel, jak vyplývá z návrhu balíčku opatření, který Komise dokončuje a k němuž měl přístup deník El País.

Brusel navrhuje členským státům také celou řadu konkrétních opatření, jako je vydávání speciálních energetických poukázek pro zranitelné domácnosti nebo zavedení či prodloužení dočasných regulovaných cen pro domácnosti s nízkými příjmy. Podle návrhu by měly také uplatnit úplné nebo částečné snížení spotřební daně z elektřiny pro zranitelné domácnosti a domácnosti s nízkými příjmy.

EK zároveň navrhuje, aby elektřina byla zdaněna nižší sazbou než fosilní paliva. Členské státy by navíc dostaly více možností, jak snížit daň z elektřiny pro energeticky náročná odvětví na nulu. Evropské ceny plynu se v prvních třech týdnech americko-izraelské války s Íránem téměř zdvojnásobily. V úterý byly navzdory mírnému poklesu stále zhruba 35 procent nad úrovní před válkou. V návrhu dokumentu se píše, že si Evropa nemůže dovolit být i nadále vystavena stále častějším šokům na trzích s energiemi. Jakékoli opožděné investice do energetické transformace s sebou nesou riziko vyšších nákladů pro společnost, uvádějí autoři návrhu.

Aby se zabránilo cenovým nárůstům způsobeným současnými nákupy za vysoké ceny, plánuje EU podle zprávy koordinovat od tohoto měsíce plnění zásobníků zemního plynu. Ještě před létem by měl být navržen i cíl v oblasti elektrifikace, který má průmysl motivovat k přechodu z fosilních paliv na elektřinu. Příští měsíc se mají ministrům energetiky členských států předložit investiční katalogy pro energeticky úsporné a nízkouhlíkové technologie spolu s pokyny pro financování tzv. inteligentních sítí.

Jednání se zaměří na „náročné geopolitické prostředí“

Podle europoslance Siegfrieda Mureșana z Evropské lidové strany je správné věnovat významnou pozornost nečekaným geopolitickým krizím posledních týdnů, zároveň však upozornil, že Unie by neměla veškerý politický čas soustředit vždy jen na jedno téma a ostatní důležité otázky odkládat.

Evropské vlády nyní řeší několik zásadních problémů současně, což podle Mureșana komplikuje rozhodování. Upozornil, že pokud se jednání o rozpočtu zpozdí, hrozí, že k 1. lednu 2028 nebude připraven, což by narušilo plánované výplaty.

Na okraj zájmu se dostávají i návrhy na posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v reakci na pomalý růst a tlak ze strany Spojených států a Číny, kde jsou ceny energií pro průmysl výrazně nižší. Evropská komise již připravila potřebný plán dalšího postupu, podle jednoho z unijních úředníků však členské státy nemají o jeho projednání zájem a upřednostňují diskusi o energetice a bezpečnosti.

Podle dalšího unijního zdroje bude velká část agendy summitu věnována situaci na Blízkém východě. Evropská komise proto spolupracuje s Kyprem, který summit hostí v rámci svého předsednictví v Radě EU, aby bylo možné vedle geopolitických otázek projednat i rozpočtovou problematiku.

Předseda Evropské rady António Costa ve zvacím dopise lídrům uvedl, že jednání se zaměří na „náročné geopolitické prostředí“ a reakci Evropy na něj, zároveň však má poskytnout politické vedení pro přípravu dohody o víceletém finančním rámci do konce letošního roku.

Další důležitá témata budou muset počkat. Mezi nimi je i schválení půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu, na níž se lídři dohodli v prosinci. Její realizaci blokoval nyní odstupující maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti se sporem s Kyjevem ohledně poškozeného ruského ropovodu. Orbán sice o víkendu prohrál parlamentní volby s Péterem Magyarem, který naznačil ochotu veto stáhnout, k řešení však pravděpodobně nedojde dříve, než nový premiér příští měsíc nastoupí do úřadu. Mezitím Magyar oznámil, že ropa by mohla začít proudit už příští týden, čímž by se situace s úvěrem mohla odblokovat.