Proti je už i Německo. Úplný zákaz spalovacích motorů po r. 2035 je nerealistický

Německá vládní koalice se shodla na společném postoji týkajícím se zákazu aut se spalovacím motorem. Představitelé vlády Friedricha Merze chtějí, aby bylo možné i po roce 2035 prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem. Čeští europoslanci nemají jednoznačnou shodu na tom, zda je postoj Německa dobrou zprávou, respektive zda přinese v Evropě kýženou změnu.

Lídři německých vládních stran, tedy konzervativní unie CDU/CSU a SPD, se po mnohaměsíčních debatách shodli na společné pozici pro jednání o konci spalovacích motorů v Evropské unii. Chtějí mimo jiné, aby bylo možné i po roce 2035 prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem. Jinými slovy Německo podporuje „technologicky neutrální“ přístup, který by i po roce 2035 umožňoval registraci nových vozidel se spalovacím motorem, pokud budou splňovat předpisy EU.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z Evropské lidové strany (EPP) pro Echo24 řekl, že postoj německé vlády vnímá jako velmi významný signál, že i klíčoví hráči evropské politiky začínají reflektovat realitu a limity dosavadního přístupu k dekarbonizaci dopravy. „Německo bylo dlouhodobě jedním z tahounů ambiciózních klimatických cílů, a pokud nyní připouští prostor pro vysoce efektivní spalovací motory či hybridní technologie i po roce 2035, jde bezesporu o důležitý posun v debatě,“ míní Zdechovský.

„Osobně to nevnímám jako oslabení klimatických ambicí, ale spíše jako návrat k technologické neutralitě a pragmatismu. Evropa by neměla sázet vše na jednu kartu. Elektromobilita je bezpochyby důležitou součástí budoucnosti, ale není jediným řešením – zvlášť pokud vezmeme v úvahu dostupnost surovin, infrastrukturu či sociální dopady na občany a průmysl,“ dodal Zdechovský s tím, že jde o krok správným směrem, ale debata by měla jít ještě dál.

Dostálová: Německo začíná objevovat selský rozum

„Měli bychom otevřeně podporovat inovace ve všech oblastech – včetně syntetických paliv, moderních spalovacích motorů nebo hybridních systémů – a nesvazovat se ideologicky jedním řešením. Cílem má být snížení emisí, nikoli diktování konkrétní technologie,“ řekl dále Zdechovský s tím, že z pohledu České republiky i celé střední Evropy je tento posun navíc klíčový. Poukázal na to, že česká a německá ekonomika jsou silně navázány na automobilový průmysl a jakékoli jednostranné rozhodnutí by mělo zásadní dopady na zaměstnanost i konkurenceschopnost.

Postoj německé vlády vnímá jako důležitý posun směrem k větší racionalitě a technologické neutralitě také europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR). „Pokud se klíčový hráč evropského automobilového průmyslu otevřeně hlásí k zachování vysoce efektivních spalovacích motorů a hybridů i po roce 2035, nepřímo tím přiznává, že prosazení jediné cesty nebylo šťastné a že různé technologie mají mít v budoucím mixu své místo, což jen potvrzuje to, co s kolegy v ECR říkáme dlouhodobě. Berlín tím zároveň fakticky uznává, že dosavadní podoba zákazu byla nerealistická, opomíjela technologickou neutralitu a nedostatečně zohledňovala dopady na pracovní místa. Nejde ještě o definitivní zlom, ale o krok správným směrem, který otevírá prostor pro realističtější nastavení pravidel, které nepoškodí evropský průmysl ani spotřebitele,“ uvedl Krutílek.

Naopak europoslankyně Klára Dostálová z vládního hnutí ANO a frakce Patrioti pro Evropu pro Echo24 řekla, že změnu postoje německé vlády nepovažuje za zlomovou. „Je to spíše o tom, že Německo začíná objevovat zdravý, selský rozum. Nedávno se probudili ohledně jádra, teď se to týká spalovacích motorů. Jen tak dál a doufám, že takovýchto prozření bude přibývat. O tom, že by mohl padnout zákaz spalovacích motorů po roce 2035, se v Bruselu mluví už delší dobu. Opakovaně říkáme, že Komise nemůže takto direktivně něco nařizovat, a že jsme pro technologickou neutralitu. Souhlasím, že máme vyvíjet motory, jejichž provoz bude mít co nejmenší dopady na životní prostředí, ale ponechme to na trhu,“ uvedla pro Echo24 Dostálová.

Farský: Budoucnost je elektrická

Europoslanec Jan Farský (STAN, EPP) pro Echo24 řekl, že rozumí tomu, že některé členské státy se snaží vyhovět aktuálním požadavkům managementů automobilek. „A v zásadě bych neměl nic proti, rád bych ale, aby dohodnuté kompromisy a pravidla platily, ne se měnily každého půl roku. Ostatně byly to automobilky, které ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory v 2035 ještě před pár lety vítaly. Já jsem tehdy příznivcem tvrdého zákazu nebyl. Časté změny nejsou v zájmu trhu, ani samotných firem. Potřebují předvídatelnost. A ti co v souladu s pravidly investovali, na dodržování dohodnutých pravidel nesmí doplácet. To by poškodilo byznys i společnost,“ řekl Farský s tím, že budoucnost je elektrická.

„Elektroauta jsou jednodušší na výrobu, levnější na provoz a energii k pohonu si umíme vyrobit doma. Nyní jde o to, jestli elektroauta na evropských silnicích budou evropská, nebo čínská. Evropské automobilky odevzdaly pro rychlé zisky svoje technologie Číně, Číňané je vylepšily, nejprve vytlačily evropské automobilky z čínského trhu a teď se budou čínské automobilky snažit o úspěch i v Evropě. To je ta základní hrozba, které čelíme. Cla dlouhodobě konkurenceschopnost evropských automobilek neochrání. Naštěstí vidíme, že už se dostávají na trh čím dál více dostupná elektroauta se slušnými dojezdy vyrobená v EU,“ dodal Farský s tím, že všechny změny a opatření, k nimž dochází, by neměly oslabit dlouhodobou konkurenceschopnost evropských automobilek zejména vůči těm čínským, které vsadily na tuto technologii dávno.

Německo se dále podle agentury Reuters bude snažit pozastavit přísnější vzorec pro plug-in hybridy („Utility Factor“) platný od roku 2027. Bude usilovat o to, aby vozidla poháněná výhradně obnovitelnými palivy, včetně pokročilých biopaliv, byla bezodkladně uznána jako vozidla s nulovými emisemi. Německo zároveň odmítá navrhované bonusové kredity za splnění emisních limitů pro malá elektrická vozidla a jakékoli preferenční zacházení založené na velikosti. Berlín naopak podpořil možnost, aby automobilky přenášely přebytečné snížení emisí CO2 nebo část z nich přenášely do období 2025–2029 a 2030–2034, s tříletými obdobími pro splnění cílů pro roky 2030 a 2035, aby bylo možné flexibilní plnění a aby se předešlo sankcím.