Ukrajinci a české úřady: Nezaplatil pojištění, chybu napravil, i tak mu hrozí autobus na frontu

NEŠŤASTNÝ PŘÍBĚH

Ukrajinci a české úřady: Nezaplatil pojištění, chybu napravil, i tak mu hrozí autobus na frontu
Co za příběhy vzniká na úřadech. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

V české politice vznikl spor o návrat bojeschopných mužů na Ukrajinu, kteří by mohli pomoci Kyjevu v obraně před ruskou invazí. S nápadem přišla především vládní TOP 09, ministerstvo zahraničí ale nemá příliš jasno v tom, jak by celá věc fungovala. Co by taková věc mohla navíc znamenat pro některé Ukrajince, s rodinami a závazky v tuzemsku, ukazuje následující příběh.

Deník Echo24 se dostal k případu muže, který v České republice žije bezmála už čtvrt století, má zde rodinu. Před časem si však nějakou dobu neplatil zdravotní pojištění, nedoplatky posléze uhradil, i tak se to ovšem stalo překážkou pro to, aby mu stát udělil české občanství.

Několik let se o něj tak soudí. V současné době mu má navíc vypršet ukrajinský pas a obává se, že pokud si neobnoví jeho trvanlivost, mohly by nastat potíže. Ukrajinská vláda totiž nedávno přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny a muž se obává, že by ho mohli poslat na frontu.

Ukrajinec proti rozhodnutí ministerstva vnitra podal takzvaný rozklad a následně podal na resort žalobu. Městský soud v Praze však žalobu zamítl. Podle něj muž „dlouhodobě a závažně porušoval“ své povinnosti vůči veřejnému zdravotnímu pojištění. Následovala kasační stížnost proti rozsudku. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak spor visí v nepříjemném vzduchoprázdnu. Redakce měla možnost nahlédnout do dokumentů, které se případu týkají, včetně soudních rozhodnutí a dalších písemností. Pravé jméno muže zná, ale z pochopitelných důvodů jej neuvádí.

„Smyslem a účelem předmětné podmínky pro udělení státního občanství je vyloučit z možnosti nabytí státního občanství České republiky žadatele, který po dobu svého dosavadního pobytu na území České republiky porušoval právní předpisy, neboť je důvodné reálné nebezpečí, že by takový cizinec pokračoval v závažném porušování právních povinností i jako občan České republiky,“ argumentuje městský soud.

Žádost o udělení státního občanství podal muž už v říjnu 2020, věci se nicméně na úřadech daly pohybu až v roce 2022. Tehdy resort vnitra žádost zamítl a od té doby se případ vleče. Podle aktuálně platného rozsudku totiž ministerstvo postupovalo správně, protože Ukrajinec před podáním žádosti opakovaně neplnil své povinnosti. Měl opakovaně dluhy na pojistném, které byly často i v řádu tisíců korun, a byly mu vyměřovány penále. Maximální dluh na pojistném dosáhl v říjnu 2019 částky 13 248 Kč.

Chybu také podle soudu odstranil nedostatečně. Ačkoliv totiž své nedoplatky uhradil a na účet zdravotní pojišťovny dokonce vložil částku 20 tisíc Kč na budoucí zálohy, nápravu prý učinil ale až poté a později zase pojištění neplatil, což správní orgán považoval za závažné porušení zákonem stanovené povinnosti.

Soud tak shledal, že tato pochybení jsou závažná, což dle zákona vylučuje možnost prominutí chyby. Podle soudu je veřejné zdravotní pojištění v České republice založeno na solidárním systému financovaném průběžně z odvodů pojištěnců, a opožděné platby pojistného proto nelze považovat za bezvýznamné opomenutí.

Chci v Česku zůstat, říká

Podle muže a jeho právních zástupců by mu úřady měly nevyhovět jen tehdy, pokud zákon porušil závažným způsobem. Porušení takového rozsahu ale odmítá. „Žadatel v České republice žije 24 let, po dobu 15 let zde má trvalý pobyt a po celou dobu zde řádně pracuje, své výdělky daní a hradí veškeré povinné platby, jak bylo rovněž v rámci řízení o udělení státního občanství zjištěno,“ argumentuje právník.

Jako problém vidí to, že ministerstvo odmítlo prominout chyby, rozhodnutí má být v rozporu se zásadou proporcionality. Odvolával se rovněž na dřívější, jinak vyznívající legislativu.

„Jak již žadatel uvedl i ve svém předchozím písemném vyjádření, mrzí ho, že v minulosti k uvedeným nedoplatkům došlo a za své pochybení se omlouvá. Zároveň podnikl všechny kroky nezbytné k tomu, aby předešel podobným problémům v budoucnu. (...) V neposlední řadě žadatel poukazuje na tu skutečnost, že v letošním roce získala české státní občanství jeho jediná dcera spolu se svou dcerou, žadatelovou vnučkou, která v České republice žije od svého narození. (...) Žadatel si v České republice koupil byt na hypotéku a Česká republika je jeho jediným domovem, kde plánuje i v budoucnu se svou rodinou žít a pracovat,“ vysvětluje dále.

Soud tyto námitky odmítl. „Podmínku plnění povinností dle předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění nebyla změnou právní úpravy nijak dotčena, naopak došlo ke zmírnění, jelikož současná právní úprava již vyžaduje porušení dané povinnosti závažným způsobem.“ Ministerstvu dal za pravdu i v námitce vůči principu proporcionality, resort naopak prý postupoval přiměřeně. „Žadatel o státní občanství je povinen respektovat právní řád hostitelského státu a plnit povinnosti, které z něj plynou,“ uvedl znovu.

Odmítl ale také to, že se Ukrajinec odvolal na svou rodinu a délku pobytu v České republice. To je prý spíše podstatné pro posouzení jiných hledisek žádosti, nikoliv však pro udělení občanství. Odmítl také argument, že muž byl v druhotné platební neschopnosti a neobstál u něj ani argument covidové pandemie, kdy bylo placení záloh částečně odpuštěno. Zvrátit může věc ještě Nejvyšší správní soud, na jeho rozhodnutí se ale aktuálně čeká.

Vracení Ukrajinců

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského debatu k návratu bojeschopných mužů na Ukrajinu česká diplomacie sleduje, iniciativa TOP 09 není opřena o konkrétní návrh či exekutivní rozhodnutí, které by bylo možné provést. TOP 09 minulý týden uvedla, že chce téma otevřít na nejbližším jednání koalice.

Lipavský k návrhu řekl, že z něj nepochopil, jak by se měl stát zachovat. „Není možné někoho ‚vzít‘ a poslat na Ukrajinu, s vědomím toho, že by šel do armády jako odvedenec. To mezinárodní právo a různé smlouvy nedovolují,“ uvedl. Zároveň se podle něj Česko bude muset vyrovnat například s tím, pokud by Ukrajina omezila nebo upravila způsob poskytování konzulátních služeb svým občanům v ČR.

„Vidíme, že běží poměrně živá diskuse o tom, jakým způsobem i Ukrajina sama dává najevo, že potřebuje mít muže v armádě,“ uvedl Lipavský. Jedná se podle něj o velmi citlivou debatu, kterou se česká diplomacie zabývá a sleduje její vývoj také v okolních zemích.

Sdílet:

Hlavní zprávy