Vnitro chce obejít soudní kontrolu při sledování lidí, systémy chce i mimo letiště, varuje organizace

Resort ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se snaží podle kritiků protlačit návrh, který umožní policii obcházet soudní kontrolu při biometrickém sledování lidí. A zatímco nyní se předloha týká jen kamer na letištích, do budoucna se zjevně počítá s rozšířením technologie na rozpoznávání obličejů i na další veřejné prostory.

Nová evropská pravidla pro fungování umělé inteligence obsahují poměrně striktní kontrolní mechanismy pro využití systémů na rozpoznávání obličejů přes kamerové systémy na veřejnosti. Spolek Iuridicum Remedium (IuRe) však dlouhodobě upozorňuje na to, že české ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se je snaží obejít. I přes jasné výtky v připomínkovém řízení však podle spolku nedošlo k žádné změně.

Organizace se nyní obrátila v dopise na senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který má návrh projednávat ve středu. „Máme za to, že by měl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost navrhnout zamítnutí návrhu a případně iniciovat zpracování pozměňovacího návrhu, který daný problém odstraní a zavede nutnost soudního povolení zařazení do databáze u všech osob – tak, jak to vyžaduje Nařízení,“ uvedlo IuRe.

Předloha má umožnit kamerovým systémům zejména ve veřejném prostoru ruzyňského letiště na dálku snímat biometrické údaje cestujících, které s využitím umělé inteligence porovná s údaji jednotlivců z policejní referenční databáze. Biometrické údaje cestujících, kteří nebudou ztotožněni s lidmi v referenční databázi, mají v systémech zůstávat až 90 dnů.

„Evropské Nařízení řadí tyto systémy do nejpřísnější kategorie zakázaných postupů v oblasti AI. Jedním z klíčových nástrojů kontroly je nutnost soudního povolení pro každé využití tohoto systému – každým využitím je pak nutno chápat použití systému ve vztahu ke každé konkrétní osobě. Soud (nebo jiný nezávislý orgán) tedy musí povolit zařazení každé konkrétní osoby do referenční databáze osob, které jsou systémem vyhledávány. Návrh ministerstva vnitra posvěcený poslaneckou sněmovnou ovšem tento přístup popírá, když zavádí fakticky dvojí režim,“ popisuje IuRe s tím, že návrh ministerstva vnitra nevyžaduje povolení pro každou konkrétní osobu, nýbrž pouze pro určité plošné „kategorie“.

Do plošně schválených „kategorií“ by přitom zdaleka nemusely spadat pouze závažné trestné činy. „Kategorie osob, které mohou být systémem vyhledávány bez individuálního posouzení, jsou přitom vymezeny vágně. Rozhodně nejde pouze o pachatele závažné kriminality nebo osoby bezprostředně ohrožené na životě, ale o podezřelé z širokého spektra i méně závažných trestných činů či například i o svědky, po nichž je vyhlášeno pátrání a je dán důvod k jejich zadržení kvůli podání svědectví nebo o osoby, kterým se nedaří doručovat například rozsudky v trestních věcech,“ dodala organizace, která se dlouhodobě zabývá právem na soukromí.

V dopise senátorům pak IuRe také upozorňuje, že se původně návrh ministerstva vnitra neomezoval pouze na mezinárodní letiště, resort ustoupil až na základě připomínek a z důvodové zprávy podle organizace jasně vyplývá, že do budoucna resort počítá s dalším rozšiřováním systémů na rozpoznávání obličejů i mimo letiště. „Kvalitní legislativní záruky proti zneužití tohoto nástroje, které budou nastaveny nyní, stejně jako nedostatky v legislativní práci, jsou tak klíčové i pro možné budoucí rozšiřování použití těchto systémů,“ uvedl advokát a výkonný ředitel organizace Jan Vobořil.

Systém na Letišti Václava Havla je ve zkušebním provozu od června 2018 a v březnu 2019 vláda rozhodla o jeho rozšíření. Nový AI Act přitom řadí systémy na biometrické rozpoznávání obličejů v reálném čase do nejpřísnější kategorie zakázaných postupů v oblasti umělé inteligence. Používání těchto technologií na veřejných místech je od února 2025 obecně zakázáno, ale existují výjimky pro policii a bezpečnostní složky, které mohou systémy AI nasadit při řešení závažných trestných činů, jako je obchodování s lidmi nebo terorismus.