Prestižní americké univerzity upadají. Kvůli progresivistickým ideologiím. Silicon Valley proto zakládá své alternativy

Americké elitní univerzity podle předních technologických firem a investorů ze Silicon Valley ztrácejí svou někdejší prestiž. Nejde přitom jen o astronomické školné. Kritika technologů a investorů míří především na nedostatečnou přípravu studentů. V kontrastu s tím, jak uvádí deník New York Post, je naopak až přílišná ideologičnost velké části největších amerických univerzit a jejich prostředí, zvláště pak co se týká progresivismu a obecně protizápadních postojů. Technologické firmy proto začínají vytvářet vlastní vzdělávací programy, v nichž místo toho zdůrazňují západní civilizaci, individuální svobodu a americké hodnoty, jak upozorňuje NY Post.

Ivy League tvoří osm prestižních soukromých univerzit na severovýchodě Spojených států – Harvard, Yale, Princeton, Columbia, Brown, Dartmouth, Cornell a University of Pennsylvania. Jejich diplomy dlouhodobě patří k nejcennějším na americkém pracovním trhu. Podle části technologického sektoru ale prestiž samotného jména přestává být dostatečnou zárukou. „Dříve platilo, že jste se mohli spolehnout na člověka, který vystudoval Ivy League nebo univerzitu podobné úrovně v tom, že bude špičkový. To už ale neplatí,“ řekl NY Post Jordan Hirsch ze známé technologické firmy Palantir. Podle něj firma zjistila, že tradiční systém přehlíží značné množství talentovaných lidí.

Jedním z důvodů má být také čím dál větší ideologický posun i důraz univerzit. New York Post mimo jiné popisuje americký vysokoškolský systém jako stále dražší „baštu protizápadních postojů“, který nedostatečně hledí na nadějné studenty a jejich průpravu.

ČTĚTE TAKÉ: Soumrak elitních univerzit. Co ukázal příběh podvodníka ze slovutné Cambridge

Právě proti tomu chtějí některé technologické projekty nabídnout alternativu. Jedna z největších amerických technologických společností, zmíněný Palantir, například ve svém programu Meritocracy Fellowship kombinuje programování a práci na softwaru se studiem západní civilizace, popisuje NY Post. Účastníci navíc dostávají měsíční stipendium 5400 dolarů (cca 117 tisíc korun). Podle Hirsche má program mladým lidem nabídnout také hodnotový základ. Jeho cílem je podle něj i podpora „individuální důstojnosti, individuální svobody, lidské schopnosti jednat a skutečné lásky k Americe, se všemi jejími nedokonalostmi“. Palantir tak vedle technického vzdělávání vědomě zdůrazňuje západní tradici a americké instituce.

Podobnou cestou se vydává také University of Austin, která vznikla s podporou technologických investorů. Škola kombinuje matematiku, přírodní vědy a umělou inteligenci s klasickým vzděláním týkajícím se historie USA i dalších západních civilizací včetně evropských. Rektor školy Carlos Carvalho svůj přístup popisuje otevřeně. Cílem je podle něj vychovat absolventy schopné „budovat technologie budoucnosti, kteří vědí, proč je musí budovat v Americe a pro Ameriku“. „Amerika vstupuje do technologické éry s dalekosáhlými důsledky, a přesto univerzity v naší zemi nedokážou studenty naučit, jakým principům by tyto mocné nástroje měly sloužit,“ uvedl dále Carvalho.

Podobné alternativy vznikají i jinde. Investiční společnost Andreessen Horowitz připravuje bezplatný roční program pro mladé lidi po střední škole, zaměřený na technologické projekty, umělou inteligenci, podnikání a získávání investic. Už od roku 2011 funguje také Thiel Fellowship, které nabízí finanční podporu mladým lidem, kteří se rozhodnou místo tradiční vysoké školy věnovat vlastnímu projektu. Technologický sektor tak postupně testuje model, v němž firmy samy přebírají část role tradičních univerzit – kvůli praktičnosti, nákladům, ale také kvůli představě o tom, jaké hodnoty by mělo vzdělávání předávat. Podle Hirsche může konkurence tradiční školy přimět k reformě. „Instituce si vedou lépe, když čelí konkurenci,“ vysvětlil.