Vláda letos zvyšovat schodek kvůli Íránu nechce. Musely by se stát zlé věci, říká Schillerová

Musely by se stát opravdu zlé věci, abychom otevírali rozpočet a zvyšovali letošní schválený deficit ve výši 310 miliard korun. Pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tak mimo jiné na slova zaznívající od partnerské SPD, že již do léta bude nutné kvůli konfliktu v Íránu otevřít rozpočet a pravděpodobně zvýšit schodek. Ten nechce Schillerová zvyšovat ani kvůli výdajům na obranu, kde chybí zhruba 20 miliard. Vláda se podle ní soustředí na to, které věci jsou podle metodiky NATO regulérně započitatelné a které nikoliv.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř pro Echo24 v polovině dubna řekl, že dubnová makroekonomická prognóza MF potvrdila jeho obavy týkající se dopadu války v Íránu. „Zpomalení růstu ekonomiky představuje pro státní pokladnu citelný výpadek příjmů, zejména u inkasa DPH a daně z příjmů právnických osob. Odhaduji, že v příjmové stránce rozpočtu může vzniknout ‚díra‘ ve výši 25 až 35 miliard korun,“ uvedl tehdy Hrnčíř.

„Když k tomu připočteme zvýšené mandatorní výdaje spojené s inflačními tlaky a náklady na energetickou bezpečnost, je čím dál jasnější, že stávající deficit je neudržitelný. Pokud nechceme rezignovat na investice, bude vláda muset v nejbližších měsících přijít s novelou zákona o státním rozpočtu. Realita nás k revizi deficitu pravděpodobně dotlačí ještě před letními prázdninami,“ míní Hrnčíř.

Ministryně Schillerová Echu řekla, že určitě nemám v plánu zvyšovat deficit. „První tři měsíce bylo provizorium, ale plnění rozpočtu už zase nabírá na dechu. Určitě to v úmyslu nemáme, to by se musely stát velmi zlé věci, aby se musel zvyšovat deficit a otevírat rozpočet. My jsme ho sestavili poctivě, ručím za všechna čísla jak na příjmové, tak na výdajové straně,“ uvedla Schillerová s tím, že zatím počítá pouze s dopadem ve výši zhruba jedné miliardy měsíčně za opatření, která se týkají omezení cen pohonných hmot. S tím si podle ní rozpočet poradí.

Kromě Íránu by ale na rozpočet mohly tlačit výdaje na obranu. V této kapitole chybí zhruba dvacet miliard, které, jak Schillerová přiznává, nikde na ministerstvu „nesuší“. „U výdajů na obranu je to myšleno tak, že máte určité tvrdé a měkké výdaje, tedy ty, které nesouvisí přímo s armádní technikou a našimi úkoly v NATO. Nicméně naším úkolem v Severoatlantické alianci je mít i zpevněné mosty a silnice. Metodika NATO se zpřesnila, byl v tom docela velký chaos. Podle ní by vláda za celé minulé čtyři roky ten dvouprocentní závazek nesplnila. My se budeme soustředit na věci, které jsou podle metodiky regulérně započitatelné,“ řekla ministryně.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na doraz Echa v minulém týdnu rovněž řekl, že vláda úpravu rozpočtu nechystá. „Držíme náš rozpočet tak, jak jsme slíbili, tedy v té minimalistické verzi. Víte, že jsme byli postaveni před hotovou věc, kdy vláda sice, předcházející, nalinkovala 282 miliard, ale už nedořekla, že tam chybí 45 miliard na dopravu, nemluvě o dalších zdrojích na ministerstvu práce a sociálních věcí a tak dále. Takže jsme poměrně razantně začali šetřit, ale dohnali jsme to alespoň na té dopravě a na té práci a sociálních věcí, případně i na jiných resortech. Takže jsme na 310 miliardách. To měnit nechceme a nebudeme v tuto chvíli,“ uvedl Havlíček.

Debata o 2 % na obranu je podle něj jednoduchá. „V tuto chvíli my nevíme, jaké bude HDP v roce 2026, od toho se toho se to do značné míry bude odvíjet, takže jakékoli závěry, co splníme, nesplníme, jsou v tuhle tu chvíli předčasné. Mohli bychom diskutovat, kdyby bylo HDP takové, kolik by tady bylo celkové plnění, ale paralelně mezi tím jednáme podobně jako ostatní země, které řeší úplně stejné problémy,“ uvedl Havlíček.

Podle něj si v Česku vytváříme pocit, se všechno odehrává kolem naší ekonomiky. „Ale já jsem se teď díval na ostatní země, které jsou na těch 2 % plus minus, jako jsme my. Tak je to například Kanada, mimo jiné Francie je skoro stejně jako my, má o fous více, je to Itálie. Jsou to významné země, třeba i Belgie. Všechny tyto země řeší podobné věci. Velká Británie, která je velmi silným členem NATO, tak plní 2,3 % čili není to zas tak o tolik více. A všechny ty země řeší stejný problém, co jim tedy to NATO uzná, co jim neuzná. Zkouší tam dávat různé výdaje spojené právě se zdravotnictvím, výdaje spojené s energetikou, výdaje spojené s dopravou a tak dále,“ popsal Havlíček s tím, že klíčovou roli bude mít zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský.

Ten už dříve řekl, že chce v nové funkci především obnovit důvěryhodnost českého vykazování obranných výdajů. Prvním úkolem bude podle něj opravit systém reportování tak, aby odpovídal aliančním pravidlům a byl napraven ještě před červencovým summitem NATO v Ankaře. Za svůj hlavní realistický cíl označil stabilní udržení hranice dvou procent HDP na obranu. Podle něj to znamená mířit mírně nad tuto hranici kvůli výkyvům HDP i nevyčerpaným penězům. Vedle toho chce postupně zlepšovat výsledky výdajů na odolnost.