Kratom v centru Prahy rozčílil Babiše i Pavla. Expert na závislosti čeká zlepšení do roka

Vláda během svého pravidelného pondělního zasedání projednala souhrnnou zprávu o plnění plánu opatření proti závislostem za poslední tři roky. Širší diskusi o ní nevedla, nicméně již v lednu ji probrala vládní rada pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, které předsedá premiér. Právě šéf kabinetu Andrej Babiš (ANO) na dotaz Echa v pondělí zmínil prodej psychoaktivního konopí a kratomu v centru hlavního města, který považuje za velký problém. Expert na závislosti pro Echo zmínil horizont jednoho roku, během kterého by mohlo dojít k jeho vyřešení. Co se dál chystá do budoucna?

„Plánuji nějaké setkání s policejním prezidentem k řešení nějakých těch věcí, které jsou škodlivé. Musíme vyslat jasný signál obyvatelům, že tyhle věci jsou špatně a že to budeme řešit nějakými exemplárními případy," uvedl Babiš. Předtím zmínil cannabis a kratom. „Mě strašně rozčiluje ten kratom. Jsem znovu vlastně připomněl, že chci mít konkrétní řešení. Rozčilují mě ty obchody mezi Karlovým mostem a Staromákem (Staroměstským náměstím v Praze), kde prodávají ten cannabis. Já jsem to dával na sítě. To je nepřijatelné, aby tam nějací podvodníci otrávili turisty, kteří končí na jipkách v našich nemocnicích,“ řekl Babiš. Dodal, že vysvětlovat dětem škodlivost, je úkol pro školství. Podle informací Echa se o situaci zajímal i prezident Petr Pavel, když nedávno zavítal do Prahy na oficiální návštěvu.

V Česku platí od loňského listopadu zákon o psychomodulačních látkách s nižšími riziky, které je možné za přísných podmínek legálně prodávat dospělým. Zatím mezi látky patří jen kratom a jeho extrakt. Další substance se posuzují, experti na to mají dva roky. Při potvrzení nižší nebezpečnosti by se pak také mohly podle zákona regulovaně prodávat. V minulosti se na seznamu počítalo i s psychoaktivním konopím, aby se zabránilo vzniku chemických odrůd jako HHC, které mohou být potenciálně daleko nebezpečnější, neboť jejich účinky nejsou dlouhodobě prozkoumány. To ale zhatilo riziko, že by v takovém případě neschválila Evropská komise notifikaci pro celou kategorii psychomodulačních látek, takže se od záměru prozatím upustilo.

V kategorii psychomodulačních látek je Česko průkopníkem a to s nadějí, že by se od něj mohli inspirovat jiné evropské státy. Seznam, který je určen nařízením kabinetu, vznikl v reakci na to, aby se látky jako kratom či právě HHC neprodávaly zcela bez kontroly, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Obchodníci totiž jejich prodej vykazovali v rámci sběratelských předmětů. A úplný zákaz – který se řídí seznamem zakázaných návykových látek spravovaným ministerstvem zdravotnictví –, jenž by se mohl zdát jako rychlý a logický krok, se paradoxně ukázal neúčinný, neboť výrobci jen pozměnili jednu molekulu v rámci chemického vzorečku a světlo světa okamžitě spatřily již předpřipravené alternativy jako HHC-O a HHC-P. Ačkoliv se nakonec v průběhu uplynulých dvou let třeba tyto dva zmíněné syntetické deriváty konopí nakonec na seznamu zakázaných látek přece jen objevily, jak je vidět, ke zlepšení situace s cannabis shopy to nevedlo.

Experti doporučují zaměřit se u psychomodulačních látek na kontrolu dodržování nastavených podmínek a přísně potírat nelegální prodejce. Odpovědným orgánem ze zákona je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Její mluvčí Pavel Kopřiva na zaslaný dotaz, zda plánují v centru Prahy posílit kontroly, nereagoval.

Nový protidrogový koordinátor současné vlády Pavel Bém (ODS), někdejší primátor hlavního města, v současnosti připravuje nový akční plán na další tři roky. Návrh kroků by mohl být hotový na jaře. V rozhovoru pro Echo, který byl publikován začátkem února, Bém ke zmíněnému lednovému zasedání vládní rady uvedl: „Pan premiér se ptal, kolik kontrol ČOI a SZPI za ten první zhruba měsíc ohledně kratomu udělaly. Dostal odpověď, že v řádu desítek a k žádným zásadním nálezům zatím nedošlo. Takže je to začátek, ale jsem za něj rád.“ Česko pak Bém označil za „kratomovou velmoc“. Před nástupem do pozice s celorepublikovou působností zastával Bém pozici pražského koordinátora.

Zlepšení čekejme do roka, říká expert

Poradcem Béma se v uplynulých týdnech stal Jindřich Vobořil (ODS), který funkci národního protidrogového koordinátora zastával v letech 2010 až 2018 a pak opět 2022 až 2024. Vobořil pro Echo nyní uvedl, že „neoprávněný prodej je potřeba řešit a postupně se to děje“. Upozornil, že například platnost zákazu prodeje v automatech, vedle potravin či jako dekorativního předmětu, je teprve právě od prosince, přičemž prodejci měli ještě čas do konce ledna na doprodej všech zásob podle starého režimu. Posun vidí například v tom, že prodej v republice povětšinou vymizel právě z automatu, kde k psychoaktivním látkám mohli dostat i nezletilí, protože zařízení většinou neobsahovaly systém pro ověření věku.

„Teď bude záležet na státní správě, aby se spustily kontroly ve večerkách a v tzv. CBD obchodech, v této šedé zóně. Počítám, že pokud bude státní správa v tomto důsledná, kratom postupně přejde většinově pouze tam, kam patří – tedy pouze do specializovaných obchodů,“ sdělil Echu Vobořil s tím, že odhaduje, že by celý proces mohl zabrat zhruba rok. „Podobně se to dělo při regulaci konopí v Kanadě. Postupně se podařilo konopí v Kanadě vytlačit z 80 % ze šedé zóny do přísně regulovaných podmínek prodeje, což mělo mimo jiné za výsledek snížení počtu uživatelů mladších 21 let,“ doplnil Vobořil.

Podobný názor zastává i adiktolog Viktor Mravčík, ředitel výzkumu kliniky Podané ruce. „Co se kratomu týče, zdá se, že to začíná fungovat docela dobře. Přibývá specializovaných prodejen a e-shopů,“ sdělil Echu s tím, že tento zelený prášek nyní nevnímá jako hlavní problém. „Značným problémem jsou právě konopné produkty. To je šedá zóna, která je obrovská,“ doplnil Mravčík s tím, že Česko by se do budoucna mělo vrátit k myšlence zařazení konopných produktů pod kategorii psychomodulačních látek. „Nyní je odvážné říct, že k tomu dojde, nebo že to je jasný plán, ale určitě to na meziresortní úrovni budeme prosazovat,“ sdělil odborník, který působí i v rámci Národního ústavu duševního zdraví. „Cílem je, aby poptávka lidí po psychoaktivních látkách byla uspokojena z legálních zdrojů, které nabízejí bezpečnější produkty,“ doplnil Mravčík s dovětkem, že „bez ohledu na to, jak přísně návykové látky zakazujete, je poptávka vůči restrikcím rezistentní“.

U konopí experti obecně radí zaměřit se na úpravu pravidel podnikání včetně stanovení spotřební daně či zpřístupnění léčby konopím i kvůli stárnutí společnosti. Částečnou legalizaci držení marihuany prosadil minulý kabinet: v Česku mohou dospělí od letošního roku legálně pěstovat nejvýš tři konopné rostliny a držet až 100 gramů konopí doma a 25 gramů venku. Pěstování čtyř až pěti rostlin je přestupek, víc rostlin pak trestný čin. Trestné je i držení víc než 200 gramů konopí doma. Možné je ale také držení určitého množství pro jiné osoby. Pacienti mohou pak konopí získat za určitých podmínek k léčbě na předpis.

Evoluční tempo změn

Právě zejména k léčebnému konopí proběhl ve čtvrtek seminář v Poslanecké sněmovně pořádaný 1. místopředsedou dolní komory Patrikem Nacherem (ANO). „Zazněly návrhy směřující ke zjednodušení přístupu pacientů k léčebnému konopí,“ napsal poslanec na sociální síť X s tím, že řečníci zdůraznili potřebu striktního rozlišování mezi konopím léčebným a rekreačním. „Je správné realizovat změny v této oblasti postupně, evolučně, nikoliv ‚na sílu‘, revolučně, což by mohlo vyústit namísto ve smysluplný posun naopak ve ‚šprajc‘ ze strany konzervativní části politického spektra. Významným krokem, který by mohl být uskutečněn již v právě probíhajícím volebním období, je kupříkladu umožnění vzniku legálních konopných klubů, které fungují již v několika zemích Evropy,“ uvedl Nacher právě k volnočasovému užívání.

Konopné kluby jsou alternativou pro ty, kdo si nemohou pěstovat rostliny sami – vypěstuje jim je někdo jiný. Konkrétně jde zpravidla o organizace s přísným systémem registrace, kdy členové pěstování konopí společně financují a organizují. Kluby nepůsobí jako obchod nebo prodejna, principem je sdílení nákladů a úrody mezi členy. Produkce je často určena tak, aby odpovídala reálné spotřebě členů.

Mezi dlouhodobé průkopníky zpřístupnění konopí i pro rekreační účely patří Česká pirátská strana. „Pirátské návrhy k legalizaci konopí zahrnují i regulovaný trh, kde by bylo možné, aby si dospělí koupili konopí v ověřené kvalitě. Návrhy mají přinést nejen úlevu pro jednotlivce, ale také významný příjem pro státní rozpočet. Regulovaný trh s konopím může ročně přinést až 3 miliardy korun – ty můžou jít třeba do financování adiktologických služeb, zdravotnictví nebo péči o seniory,“ sdělil Echu někdejší předseda strany, poslanec Ivan Bartoš. Míní, že partaj se bude ráda o tématu bavit napříč koalicí i opozicí. „Kdyby bylo legální konopí a látky získávané z něj, trh s různými nebezpečnými náhradami by prakticky neexistoval,“ domnívá se Bartoš, který se čtvrtečního semináře účastnil. Koordinátor Bém, který zde vystoupil, označil dekriminalizaci konopí za svou absolutní prioritu.

Vláda na svém webu zmíněnou souhrnnou zprávu o plnění minulého plánu za poslední roky zatím nezveřejnila. Materiál počítal se zvyšováním sumy z rozpočtu státu i samospráv na síť adiktologických služeb, podporou léčby závislosti na tabáku či alkoholu, osvětovou kampaní, analýzou možnosti zavést varování na láhve s alkoholem či obaly psychoaktivních léků i s přípravou modelu regulovaného trhu s konopím. V rámci celkových škrtů měl být rozpočet na protidrogový odbor pro letošek krácen o 100 milionů korun, Babiš ovšem uvedl, že situaci chce ještě řešit.

Babiš problému cannabis shopů v centru Prahy mluvil už v jednom ze svých lednových videí.