Válka v Íránu dopadá na české firmy rychle a citelně, průmysl čekají těžké měsíce

Krize na Blízkém východě se do české ekonomiky přelévá rychle a citelně, a to hlavně skrze ceny energie, pohonných hmot a materiálových vstupů. Uvedl to šéf Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček s odkazem na data z průzkumu, který komora provedla na přelomu března a dubna. Negativní vliv na své podnikání uvádí 93,3 % respondentů, přičemž nejčastěji jde o středně a silně negativní dopad. Křehké příměří, které dojednaly USA a Írán, podle ekonomů neznamená záruku zlepšení, konkrétně průmysl prý čekají těžké měsíce. Ministerstvo financí zároveň kvůli válce zhoršilo letošní výhled české ekonomiky, s riziky vychýlenými směrem k dalšímu poklesu růstu.

Průmyslová výroba v Česku třetí měsíc za sebou zpomalila meziroční růst. V únoru se zvýšila o 1,3 procenta po lednovém revidovaném nárůstu o 2,7 procenta. Ekonomové hovoří o slušném začátku roku. K pozitivním výsledkům podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nejvíce přispěl obranný sektor, automotive a počítače a elektronika. Dařilo se i některým energeticky náročným sektorům, jako jsou výroba pryže a plastů nebo hutnictví a slévárenství. Výsledky naopak táhla dolů výroba elektřiny a plynu vlivem plánovaných odstávek, ale také strojírenství či výroba elektrických zařízení.

Vypuknutí konfliktu v Íránu s doprovodnými negativními dopady však vytváří pro ekonomiku další významnou překážku. „Firmy v letošním roce očekávaly všeobecné zlepšení, zejména v otázce zakázek či investic. Dopady konfliktu v Perském zálivu s doprovodnými dopady v podobě vyšších cen energií, vstupů či surovin a dražší dopravy a logistiky však znamenají další překážky a nejistoty. Část firem korigovala výhled zakázek a odložila některé investice v důsledku úsporných opatření. Další vývoj a celkové dopady budou záležet na délce a dynamice konfliktu, nicméně již nyní by firmy uvítaly cílenou pomoc energeticky náročnému průmyslu, například v podobě znovuzavedení výjimky u daně z paliv pro metalurgické a mineralogické procesy, a otevření diskuse o povinném přimíchávání biosložky do paliv,“ uvedl ekonomický analytik SP ČR Milan Klempíř v komentáři zaslaném redakci.

Průzkum Hospodářské komory potvrzuje, že eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání. V bleskovém šetření firmy nejčastěji zmiňovaly růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondentů) a zdražování materiálů a komponent (54,3 % respondentů). Vláda podle do šetření zapojených podnikatelů zvolila v reakci na situaci kroky správným směrem. Podnikatelé zároveň očekávají další cílená opatření pro podporu investičního apetitu.

Dopady konfliktu na Blízkém východě pociťuje drtivá většina českých firem. Negativní vliv na své podnikání uvádí 93,3 % respondentů, přičemž nejčastěji jde o středně a silně negativní dopad. Podnikatelé v šetření uvedli, že za vhodná opatření státu považují především snížení spotřební daně u pohonných hmot (54,9 %), snahu o koordinovaný postup na úrovni Evropské unie (45,4 %) a snížení DPH na pohonné hmoty (38,9 %). Třetina respondentů zároveň podporuje regulaci marží prodeje pohonných hmot.

„Šetření mezi podnikateli potvrzuje, že krize na Blízkém východě se do české ekonomiky přelévá rychle a citelně, a to hlavně skrze ceny energie, pohonných hmot a materiálových vstupů. Podnikatelé ocenili, že vláda reagovala směrem, který odpovídá jejich očekáváním. Věřím, že konflikt nebude eskalovat, jinak by se samozřejmě bez dalších kroků mohly negativní dopady v příštích měsících prohlubovat. Vláda by však v každém případě měla co nejrychleji realizovat i další opatření, která by udržela hospodářský růst, a zejména ochotu firem investovat a inovovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Sběr dat pro šetření probíhal od 31. března do 6. dubna 2026 mezi 388 respondenty z řad všech velikostí firem, odvětví a regionů.

Pokud konflikt v Íránu brzy neskončí, bude to problém. Shodují se na tom ekonomové i ministerstvo financí. Co může dlouhá válka přinést?

Dlouhá válka by byla problém

Analytik společnosti Uniqa Václav Franče v komentáři zaslaném redakci uvedl, že průmysl není na začátku roku ve špatné kondici. „Po opravdu dlouhé době roste, ale pomalu. Pomáhá nejspíše zbrojní výroba, byť z čísel od ČSÚ se to nedá úplně vyčíst – zbrojní průmysl nemá svůj vlastní NACE kód. Automobilovému průmyslu pomáhá, že je odstíněn od dravé čínské konkurence cly,“ uvedl Franče.

„Je ale otázka, jestli tuto křehkou konjunkturu českého průmyslu nezastaví začínající energetická krize. Podařilo se sice dojednat křehké příměří, které by mělo odblokovat Hurmuzský průliv, ale je otázka, jestli tato dohoda nezkolabuje. I kdyby se podařilo zprovoznit průliv, přičemž pravděpodobnost jeho úplného zprovoznění do konce dubna je necelých 50 %, tak ceny energií se hned nevrátí na předválečné úrovně. Některá energetická infrastruktura je poškozená. 17 % procent exportní kapacity Kataru (3. největší exportér zkapalněného zemního plynu na světě) je vyřazeno nejspíše na několik let. Opětovné zprovoznění ropných vrtů také nějakou dobu potrvá. Do té doby budeme muset žít s vyššími cenami energií. Český průmysl tak opět čekají těžké měsíce,“ řekl Franče.

Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci odhaduje pro rok 2026 růst HDP o 2,1 %. V důsledku dopadů ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě snížilo odhad růstu o 0,4 procentního bodu oproti lednové predikci. Odhad růstu pro rok 2027 zůstává na 2,4 %. Průměrná míra inflace i míra nezaměstnanosti setrvají pod hranicí 3 %.

Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem predikce je podle MF výraznější narušení globálních dodavatelských řetězců související s právě s potenciálně déletrvajícím konfliktem na Blízkém východě či jeho eskalací. „Při naplnění rizika déletrvajícího konfliktu lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu. Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity. Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů. Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě,“ uvádí MF.