Ústavní soud zrušit, míní Turek po verdiktu o summitu NATO. Právník vysvětluje sankce nerespektování

Poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristé sobě) ostře zkritizoval rozhodnutí Ústavního soudu, který předběžným opatřením nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle Turka rozhodnutí potvrzuje správnost dřívějšího postoje Motoristů, kteří se podle něj rozhodli nepodat k Ústavnímu soudu žalobu v souvislosti s jeho nejmenováním do vládní funkce. Jak se na předběžné opatření dívá právník? Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila dnešní dění částečně již i předjímá budoucí výsledek celého sporu.

„Vnímám to tak, že jsme měli správný instinkt, když jsme odhadovali, že nemá cenu podávat žalobu k Ústavnímu soudu ohledně mého nejmenování. Ústavní soud předvedl dvě zásadní věci – zaprvé bezbřehou neobjektivitu a zadruhé napadení parlamentního pořádku a posouvání nás k prezidentskému systému,“ uvedl pro Echo Turek. Rozhodnutí soudu označil poslanec za projev „autoritářských mocenských manýrů“, které by podle něj měli odsoudit všichni, kdo si váží parlamentní demokracie bez ohledu na své politické přesvědčení.

„Tyto autoritářské mocenské manýry doufám odsoudí každý, kdo si váží parlamentní demokracie nehledě na politické smýšlení,“ míní čestný prezident nejmenší koaliční strany. „Ústavní soud potvrdil, že by neměl existovat,“ řekl Turek. Ústavní soud ve středu předběžným opatřením uložil vládě, aby prezidentovi Petru Pavlovi umožnila účast na summitu NATO, který se uskuteční 7. a 8. července v Ankaře. Soud svůj krok zdůvodnil mimo jiné tím, že účast českých prezidentů na summitech NATO představuje dlouhodobou ústavní praxi. O samotné kompetenční žalobě prezidenta bude rozhodovat později.

Dosavadní praxe jako pramen

Advokát Tomáš Nahodil v reakci pro Echo uvedl, že ačkoli Ústavní soud zdůrazňuje, že předběžné opatření nepředjímá konečné rozhodnutí ve věci, jeho vydání naznačuje, že soud již předběžně posoudil klíčovou právní otázku sporu. Podle Nahodila se soud musel zabývat tím, zda dosavadní praxe účasti prezidentů na summitech NATO není nejen ústavně konformním výkladem Ústavy, ale také samostatným pramenem ústavního práva.

„Přestože Ústavní soud zdůraznil, že nijak nepředjímá, jak později meritorně rozhodne o prezidentovu celkovém návrhu, bylo by po dnešním vydání předběžného opatření beze smyslu, kdyby Ústavní soud později prezidentův návrh meritorně zamítl,“ míní Nahodil. Podle něj rozhodnutí zároveň významně posiluje prezidentovu pozici v nadcházejícím řízení o kompetenční žalobě. Nahodil také upozornil, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle Ústavy závazná pro všechny orgány veřejné moci. Podle advokáta by případné nerespektování předběžného opatření představovalo závažný problém.

„Nerespektování předběžného opatření by v politické rovině mohlo vyústit v hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a v rovině právní by se mohlo jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ sdělil Echu. Advokát Tomáš Nahodil zároveň upozornil, že zákon o Ústavním soudu umožňuje soudu uložit pořádkovou pokutu až 100 tisíc korun tomu, kdo neuposlechne jeho příkaz. Vedle politických důsledků by tak případné nerespektování předběžného opatření mohlo vyvolat i další procesní kroky ze strany soudu.