Prezident versus vláda: najdou do ledna 2028 společnou řeč?

KOMENTÁŘ

Prezident versus vláda: najdou do ledna 2028 společnou řeč?
Do summitu NATO v Ankaře zbývá sice ještě skoro čtvrt roku, ale spor mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem doutná solidně, píše Ondřej Leinert. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Ondřej Leinert
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Do summitu NATO v Ankaře zbývá sice ještě skoro čtvrt roku, ale spor mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem doutná solidně. Pavlovo nedávné strohé oznámení, že prostě hodlá letět, lze číst spíš jako vzkaz pro voliče a média než Babišovu vládu. Ta ve výsledku rozhoduje o podobě české delegace, a pokud prezidentovi nevyjde vstříc – k čemuž upřímně nemá důvod –, tak se Pavel cesty jednoduše nezúčastní.

Samozřejmě, pokud vyloučíme nějakou absurdní scénku à la divoký východ, kdy by se prezident do Ankary vypravil charterem, 7. července dorazil před brány tureckého prezidentského paláce a zkusil se na akci nechat pozvat nějakým partyzánským způsobem.

 

Nic podobného se nestane, summit NATO není holubník a Pavel není zas takový střelec, ale pro případ, že by si někdo podobné situace neuměl představit, odkazuji třeba na bývalého slovenského velvyslance a politika Petera Weisse. Ten kdysi vzpomínal, jak si v čase napjatých slovensko-maďarských vztahů právě Maďaři proti vůli Bratislavy zorganizovali nezvanou státní návštěvu, která se zastavila až na poslední chvíli před hranicemi.

Abychom se vrátili do reálné současnosti, platí, že Českou republiku sice dlouhodobě na summitech NATO zastupují prezidenti. I když s vládou mají neshody. Pavel může argumentovat, že je podle ústavy formálně vrchním velitelem ozbrojených sil a že byl v minulosti tři roky nejvýše postaveným vojenským úředníkem v NATO. To je ale tak vše. Minulost je vedlejší. Mimochodem, z ní stejně vyplývá, že členské země NATO na summitech reprezentují premiéři. Například při loňském summitu NATO v Haagu převažovali nad prezidenty v poměru 19 : 13.

Je naprosto logické, aby pozici nové české vlády ohledně plnění spojeneckých závazků vysvětloval předseda vlády. Zvlášť v situaci, kdy rozdíl mezi vládním a hradním vnímáním světa dokládají názorové střety, jako je ten z posledního týdne, který otevřelo Pavlovo vyjádření, že „Donald Trump udělal pro snížení důvěryhodnosti NATO v posledních týdnech více, než se za mnoho let podařilo Vladimiru Putinovi“.

Prezident to řekl během debaty se studenty na Právnické fakultě Univerzity Karlovy už ve středu. Nicméně výroku si všimlo několik zahraničních médií včetně třeba britského The Guardianu a ministerstvo zahraničních věcí pod vedením předsedy Motoristů sobě Petra Macinky se čtyři dny nato, v neděli, v kontextu oficiální komunikace mezi Černínským palácem a Hradem rozhodlo reagovat poměrně ostře. S tím, že si nad obsahem prezidentových výroků „dovoluje vyjádřit politování“, přičemž zdůrazňuje, že Pavel nevyjadřuje oficiální pozici vlády.

Oběma stranám by neškodilo ubrat na ješitnosti a pokusit se v zahraniční politice aspoň trochu sladit. Když to mezi sebou v ne zas tak dávné minulosti dokázaly i vlády ČSSD a ODS s prezidentem Milošem Zemanem, mohla by to dát i současná vláda s Pavlem. Pokud k tomu ale do termínu příštích prezidentských voleb, který by měl připadnout na leden 2028, vůbec bude chuť.

×

Podobné články