Trumpovi hrozí ztráta Kongresu. Americké volby mohou zásadně změnit závěr jeho prezidentství
MIDTERMS
Američany v úterý čekají volby, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky prezidentství Donalda Trumpa. V takzvaných midterms, tedy volbách v polovině prezidentského mandátu, se rozhodne o novém složení Kongresu. Republikáni v současnosti ovládají obě jeho komory, podle průzkumů však mají větší šanci na úspěch opoziční demokraté. Ti jsou favority na ovládnutí Sněmovny reprezentantů, zatímco boj o Senát zůstává otevřený. Případná porážka republikánů by Trumpovi výrazně zkomplikovala prosazování jeho politického programu.
V úterý 3. listopadu budou Američané rozhodovat o všech 435 křeslech ve Sněmovně reprezentantů, 35 ze 100 senátorských mandátů a také o guvernérech 36 států. Republikáni nyní disponují 53 senátorskými křesly, demokraté včetně dvou nezávislých spojenců 47. K převzetí většiny proto demokraté potřebují získat čtyři mandáty navíc. Při rovnosti hlasů v Senátu totiž rozhoduje viceprezident JD Vance.
Největší šanci mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů. Podle aktuální prognózy televize Fox News by mohli získat nejméně 223 křesel, tedy více než 218 potřebných k většině. Výsledek by ale mohl být ještě výraznější. Podstatně vyrovnanější je situace v Senátu, kde se rozhodující souboje odehrávají mimo jiné v Texasu, Ohiu, Kansasu či na Aljašce. Některé průzkumy přitom naznačují, že demokraté mohou uspět i v tradičně republikánských státech.
Pokud demokraté ovládnou Sněmovnu reprezentantů, získají možnost blokovat Trumpovy legislativní návrhy a zahajovat parlamentní vyšetřování jeho administrativy. Budou moci předvolávat vládní představitele, požadovat dokumenty a prostřednictvím kongresových výborů podrobovat prezidentovu politiku intenzivnější kontrole. Otevřít by se mohla také otázka ústavní žaloby na prezidenta, takzvaného impeachmentu. K jeho případnému odsouzení a odvolání by však bylo zapotřebí dvoutřetinové většiny v Senátu.
Ještě citelnější dopad by mělo vítězství demokratů v obou komorách. Senát totiž schvaluje prezidentovy nominace na ministry, velvyslance i federální soudce včetně členů Nejvyššího soudu. Demokratická většina by tak mohla Trumpovi zablokovat významné personální změny a výrazně omezit jeho vliv na podobu americké justice.
Prezident by ovšem ani v případě porážky nezůstal bezmocný. Nadále by mohl využívat exekutivní pravomoci například v imigrační, obchodní či zahraniční politice. Zachoval by si také právo vetovat zákony. Zásadní střety by se proto mohly přesunout k jednáním o federálním rozpočtu, financování vlády a dluhovém stropu.
Pokud naopak republikáni většinu v obou komorách udrží, Trump bude moci výsledek prezentovat jako potvrzení svého politického kurzu. Získal by tím silnější pozici pro prosazování legislativy i dalších personálních nominací. Volby tak představují nejen souboj o Kongres, ale také referendum o dosavadním působení amerického prezidenta a důležitý předstupeň prezidentských voleb v roce 2028.