Proč měl Tyrannosaurus rex tak krátké ruce? Vědci přišli s novou teorií

Krátké přední končetiny druhu Tyrannosaurus rex jsou od jeho objevení častým terčem vtipů a karikatur. Nová studie vědců z University College London a University of Cambridge však naznačuje, že za jejich velikostí stál důležitý evoluční důvod. Podle nové teorie byly úzce spojené s vývojem mimořádně silných čelistí a mohutné lebky. Slavný predátor tak možná nepotřeboval při lovu velké končetiny s drápy, protože hlavní zbraní se postupně stala jeho hlava.

Vědci analyzovali data o 82 druzích dinosaurů a zjistili, že zmenšování předních končetin úzce souviselo s vývojem velkých a mimořádně odolných lebek a silných čelistí. Podle nich mohla být klíčovým faktorem také evoluce obřích býložravců, například rodu Alamosaurus, na které se masožraví dinosauři zaměřovali, uvedl deník The Telegraph.

„Snažit se drápy zachytit a udržet sto stop dlouhého sauropoda není ideální,“ popsal doktorand geověd na UCL Charlie Roger Scherer. „Útok a udržení kořisti pomocí čelistí mohly být účinnější. Je velmi pravděpodobné, že silně stavěné lebky se vyvinuly dříve než kratší přední končetiny. Evolučně by nedávalo smysl, aby to proběhlo opačně a tito predátoři se vzdali svého útočného mechanismu, aniž by měli náhradu,“ dodal.

Podle autorů studie se teropodi, významná skupina tříprstých dinosaurů, ocitli v jakýchsi „evolučních závodech ve zbrojení“, během nichž hledali stále účinnější způsoby, jak zdolat velkou kořist. V důsledku toho postupně ztráceli vlastnosti, které již nepotřebovali. „Je to případ ‚používej to, nebo o to přijdeš‘. Paže už nejsou užitečné, a proto se jejich velikost v průběhu času zmenšuje,“ vysvětlil Scherer.

Relativně malé přední končetiny se nevyvinuly pouze u tyranosaura. Například dravý dinosaurus Carnotaurus je měl ještě menší. Vědci zjistili, že ke zkracování předních končetin docházelo především v oblastech, kde žila velká kořist. Domnívají se proto, že hlavní útočnou zbraní se postupně stala hlava a čelisti.

Výzkumný tým zároveň vytvořil novou metodu pro hodnocení odolnosti lebky. Zohledňuje například pevnost spojení kostí, rozměry lebky či sílu skusu. Nejvyššího hodnocení dosáhl právě Tyrannosaurus rex. Na druhém místě skončil Tyrannotitan, téměř stejně mohutný teropod, který žil na území dnešní Argentiny v období rané křídy, tedy o více než 30 milionů let dříve než tyranosaurus.

Analýza ukázala, že zkracování předních končetin souviselo výrazně více s robustností lebky než s její velikostí nebo celkovými rozměry těla. Dřívější studie přitom nabízely i jiné možnosti. Podle některých teorií mohly krátké paže pomáhat tyranosaurovi s udržením rovnováhy, se vstáváním po pádu nebo při páření. Nová práce, publikovaná v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, však naznačuje, že hlavní roli sehrál především přechod k lovu pomocí mohutné hlavy a ničivého stisku čelistí.