„EU je v bodě zlomu.“ Šest zemí jednalo separátně o dvourychlostní Evropě

Evropská unie se nachází v bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

„Věřím, že to, co se stalo na začátku roku s Grónskem, probudilo všechny, kterým záleží na Evropě, a vede to k tomu, že se neutápíme v národních zájmech ani se za ně neschováváme, ale jsme připraveni dělat kompromisy,“ řekl Klingbeil.

Předsedkyně EK po skončení neformálního summitu EU na belgickém zámečku Alden Biesen prohlásila, že na dalším summitu Evropské unie v březnu předloží akční plán prohloubení jednotného unijního trhu. Rovněž řekla, že pokud nebude možné dosáhnout shody na rychlém postupu se všemi 27 členskými státy, mohla by EU v těchto projektech pokračovat s menší skupinou zemí. To by v praxi znamenalo dvourychlostní Evropu. O takové možnosti na konci ledna své protějšky informoval právě německý ministr financí Klingbeil.

Tahouny celého procesu urychlení potřebných reforem jsou podle bruselského serveru Politico zástupci šesti největších ekonomik EU, tedy Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Nizozemsko. Jejich ministři financí se dnes setkali separátně ještě před zahájením jednání zástupců eurozóny. Podle diplomata z jedné ze zúčastněných zemí je myšlenkou „vytvořit gravitační sílu s několika zeměmi, které by pak mohly táhnout zbytek“.

Jednání ministrů financí eurozóny

Ministři financí eurozóny budou dnes diskutovat o tom, jak posílit mezinárodní roli euroměny, aby se Evropa stala konkurenceschopnější a odolnější vůči ekonomickému tlaku ze strany Spojených států a Číny. V souvislosti s tím se debatuje o množství nejrůznějších kroků, které je potřeba přijmout. Jedním z nich je například odstranění vnitřních obchodních překážek v celé EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že zbývající překážky jednotného trhu odpovídají clům ve výši přibližně 44 procent u zboží a 110 procent u služeb.

Dalším je zavedení takzvaného 28. režimu, což má být nový právní rámec, který startupům a rychle rostoucím firmám umožní podnikat napříč EU podle jednotných pravidel. Evropská komise by návrh potřebných norem měla předložit již v březnu.

Dalším zásadním krokem by mělo být vytvoření unie kapitálových trhů, která by umožnila investovat přibližně deset bilionů eur ležících ladem na bankovních účtech v 27 členských státech do slibných odvětví ekonomiky, kterým chybí kapitál, jako jsou zelená energie, digitální technologie, obrana a bezpečnost, letecký průmysl, polovodiče nebo biotechnologie, napsala agentura Reuters. „Pokud letos dosáhneme pokroku, bude to bod zlomu,“ uvedl k tomuto tématu německý ministr financí.

Již v únoru roku 2024 bývalý francouzský ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že země EU by měly vytvořit „koalice ochotných“ a usilovat o těžko dosažitelné reformy. „Jelikož je nemožné pokročit vpřed ve 27 zemích, začněme s několika zeměmi,“ řekl tehdy Le Maire.

Snahou této skupiny států je prolomit zablokované oblasti a dosáhnout potřebných cílů, počínaje právě unií kapitálových trhů. Jak napsal bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve svém zásadní zprávě ze září 2024, unie kapitálových trhů by umožnila podnikům v EU získat více peněz, provádět více výzkumu a efektivněji konkurovat čínským nebo americkým konkurentům.

Část unijních zemí ale v této oblasti pokročit vpřed nechce. „Pokud nás brzdí 15 nebo 20 menších evropských zemí, možná by ty velké měly postupovat společně a vytvořit něco, co bude fungovat pro nás a vyvolá u ostatních pocit nevyhnutelnosti,“ citoval server Politico nejmenovaného diplomata EU.