Zvláštní zpravodajové OSN měli dostat až miliony dolarů od autoritářských režimů a kritizovat Západ

ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJOVÉ

Zvláštní zpravodajové OSN měli dostat až miliony dolarů od autoritářských režimů a kritizovat Západ
Tajné financování z Číny, Ruska či Kataru, cesty do autoritářských režimů a ostrá kritika Západu. Nová zpráva ženevské organizace UN Watch tvrdí, že 13 zvláštních zpravodajů OSN pro lidská práva bylo placeno diktaturami a autoritářskými režimy, o jejichž porušování práv mají nezávisle informovat. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Tajné financování z Číny, Ruska či Kataru, cesty do autoritářských režimů a ostrá kritika Západu. Nová zpráva ženevské organizace UN Watch tvrdí, že 13 zvláštních zpravodajů OSN pro lidská práva bylo placeno a upláceno diktaturami a autoritářskými režimy, o jejichž porušování práv mají nezávisle informovat. Podle autorů dokumentu se systém OSN stal terčem politického vlivu autoritářských států a někteří experti místo kontroly režimů fakticky pomáhají jejich propagandě. Informuje Ynet či Washington Examiner.

Organizace UN Watch zveřejnila 104stránkovou analýzu nazvanou From Watchdogs to Ideologues, která se zaměřuje na 13 z celkem 59 zvláštních zpravodajů Rady OSN pro lidská práva. Tvrdí, že část z nich přijímala peníze od režimů v Číně, Rusku nebo Kataru a následně ve svých vystoupeních systematicky útočila na západní země a Izrael, zatímco porušování lidských práv v autoritářských státech přehlížela.

Velkou pozornost zpráva věnuje běloruské právničce Aleně Douhanové, zvláštní zpravodajce OSN pro dopady jednostranných sankcí. Podle UN Watch její kancelář získala 1,3 milionu dolarů od Číny, Ruska a Kataru. Douhanová během svého mandátu navštívila například Írán, Čínu, Venezuelu, Sýrii nebo Zimbabwe a ve svých zprávách opakovaně kritizovala západní sankce vůči těmto režimům. Autoři dokumentu tvrdí, že místo upozorňování na represivní politiku diktatur pomáhala legitimizovat jejich narativ o vině Západu za ekonomické problémy.

Podobná obvinění směřují i na australského právníka Bena Saula, zvláštního zpravodaje OSN pro boj proti terorismu. Jeho kancelář měla podle zprávy přijmout 150 tisíc dolarů z Číny. UN Watch tvrdí, že Saul pravidelně kritizoval Spojené státy a západní státy, zároveň se však veřejně nevyjadřoval k represím vůči ujgurské menšině v čínské provincii Sin-ťiang.

Zpráva zmiňuje také další kontroverzní případy. Zvláštní zpravodajka pro právo na zdraví Tlaleng Mofokengová podle autorů veřejně prohlásila, že „Hamás nejsou teroristé“, a podpořila „ozbrojený odpor“. Zpravodaj pro právo na potraviny Michael Fakhri po návštěvě Venezuely chválil vládu Nicoláse Madura, přestože Caracas čelil vysoké inflaci, nedostatku potravin a migraci obyvatel do okolních států.

Podle UN Watch systém zvláštních zpravodajů prakticky postrádá kontrolu. Organizace upozorňuje, že neexistuje mechanismus, jak zpravodaje odvolat, ani nezávislý audit jejich financování. Výsledkem je podle autorů situace, kdy experti OSN disponují diplomatickou imunitou, ale nenesou téměř žádnou odpovědnost za možné střety zájmů. Většina zpravodajů má časově omezený mandát. Prodloužit ho nebo ho zrušit může Rada OSN pro lidská práva. Ačkoliv Rada OSN pro lidská práva teoreticky disponuje pravomocí mandát zvláštního zpravodaje ukončit, podle diplomatů neexistuje známý případ, kdy by byl některý z nich během mandátu skutečně odvolán. V praxi se objevují spíše politické výzvy k rezignaci nebo snahy o zrušení samotného mandátu, informuje agentura Reuters.

Autoři dokumentu upozorňují i na výrazné zaměření zvláštních zpravodajů na Izrael. Mezi říjnem 2023 a březnem 2026 vydali podle zprávy 148 prohlášení týkajících se Izraele, zatímco k ruské válce proti Ukrajině 64 a k občanské válce v Súdánu jen 24. UN Watch tvrdí, že právě tato disproporce ukazuje na politizaci celého systému.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články