Babišovi se nelíbí, že EU mluví státu do rozpočtu. ČR bude vyjednávat o dalším zadlužování

Deficit sektoru vládních institucí příští rok vzroste na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP. Poté se začne postupně snižovat až na 1,3 procenta HDP v roce 2030. Předpokládá to návrh fiskálně-strukturálního plánu, který zpracovalo ministerstvo financí. Plán musí ještě schválit vláda, v červenci by ho poté měla potvrdit Evropská komise. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se mu nelíbí, že EK mluví Česku do jeho hospodaření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že měla z jednání s eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem dobrý pocit.

Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech.

„Nastavení konkrétní dráhy primárních strukturálních sald vychází z plánů vlády ČR navýšit investiční výdaje, posílit digitalizaci a boj s šedou ekonomikou. To by přes počáteční vyšší deficity mělo vést postupně ke zlepšování hospodaření veřejných financí,“ uvádí materiál. Podle něj by v letošním a příštím roce měly veřejné výdaje růst zhruba šestiprocentním tempem, následně meziroční tempo jejich růstu zvolní ke 2,4 procenta.

Plán rovněž předpokládá, že se v nadcházejících letech stabilizuje míra zadlužení Česka. Příští rok by měla vzrůst na 46,8 procenta HDP z letošních 45,6 procenta HDP, do roku 2030 ale mírně klesne na 46,4 procenta HDP.

Dokument vychází z předpokladu, že si Česko v nadcházejících letech udrží roční hospodářský růst kolem 2,5 procenta. Inflace podle něj bude umírněná, úrokové sazby se udrží v blízkosti současných hodnot a koruna bude jen pozvolna posilovat vůči euru.

O změně plánu minulý týden jednali představitelé Babišovy vlády s eurokomisařem pro hospodářství Valdisem Dombrovskisem. Ministryně financí Alena Schillerová následně pro Echo24 pouze řekla, že mám z jednání dobrý pocit. „Věřím, že se nám brzy podaří vyjednat nový a realistický fiskálně strukturální plán pro naši zemi,“ řekla Schillerová.

V rozhovoru pro Echo24 Schillerová v květnu řekla, že s tímto procesem není žádná pořádná zkušenost. „Zatím se projednávalo Německo, které také mělo novou vládu, pak to řešilo Rakousko a nyní my. Pokud bude unijní plán schválen, pojede se podle něj. Vždy platí – a k tomu dávám tři vykřičníky – programové prohlášení vlády, že se budeme držet pod třemi procenty HDP, abychom dodržovali maastrichtská kritéria,“ uvedla ministryně, která připouští, že deficit v příštím roce bude vyšší než letos.

Premiér Babiš opakovaně uvedl, že se mu nelíbí, jak EK státům do rozpočtu mluví. "Jaký bude příští rok deficit? To nikdo neví. My chceme jenom mít možnost rozpočet sestavit. Fialova vláda udělala podraz, že nás zavázala v Evropské unii, že budeme mít příští rok 150 miliard a v roce 2028 126 miliard. Každý normální člověk ví, že snížit deficit na příští rok na 150 miliard je nemožné,“ uvedl Babiš s tím, že by nebyly peníze na nemocnice, na armádu, výstavbu dálnic, obchvaty a tak dále. „My určitě nechceme zadlužovat naši zemi, protože Schillerová a já víme, o čem to je. Všem ministrům jsem přikázal, že musí šetřit. K 1. 7. budeme zase snižovat počet lidí,“ uvedl Babiš.

„Pro mě je novinka, že k nám přijel viceprezident Evropské komise (Dombrovskis) jednat o deficitu rozpočtu, když jsme tady zdědili díru 90 miliard a chceme investovat. Evropská unie zasahuje stále více do našich životů a my si myslíme, že to není dobře,“ dodal premiér.

Co bude následovat?

Mluvčí českého zastoupení Evropské komise Václav Lebeda Echu sdělil, že česká vláda oficiálně oznámila Komisi záměr předložit revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán 12. května. „Česká republika bude muset projít všemi procesními kroky stanovenými v nařízení, než bude plán případně schválen Radou. Ve svém oznámení Česká republika požádala o nepovinnou technickou výměnu s Komisí před předáním nového předběžného pokynu,“ uvedl Lebeda a popsal, jak proces vypadá.

Česká republika rovněž požádala o nový předběžný pokyn v podobě nových technických informací pro členské státy, jejichž saldo vládních financí nepřekračuje 3 % HDP a jejichž vládní dluh nepřekračuje 60 % HDP. Komise musí předat technické informace do tří týdnů od žádosti České republiky o předložení revidovaného plánu.

„Po předání nového předběžného pokynu proběhne technický dialog mezi Komisí a Českou republikou, a to před předložením revidovaného plánu, jak předpokládá nařízení. Cílem technického dialogu je zajistit, aby národní střednědobý fiskálně-strukturální plán splňoval zákonné požadavky.

Před předložením revidovaného střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Česká republika podle Lebedy provede v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem konzultaci s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. „Může také požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům. Dále může projednat návrh svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu s národním parlamentem v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem,“ uvedl Lebeda.

Po předložení revidovaného plánu Radě a Komisi Česká republika svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán zveřejní. Po předložení Komise plán posoudí do šesti týdnů. Česká republika a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení této lhůty. Při posuzování českého národního střednědobého plánu Komise prověří, zda trajektorie čistých výdajů vychází z obezřetných předpokladů a splňuje požadavky na udržení vládního dluhu na úrovni pod 60 % HDP a schodku vládních financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu, dodal Lebeda.