Američani zase začali válku, kterou neumějí ukončit

KOMENTÁŘ

Američani zase začali válku, kterou neumějí ukončit
Stíhačky F-16 přelétají nad Blízkým východem. Foto: U.S. Central Command
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Náš mocný spojenec, USA, zahájil před čtyřmi měsíci válku, kterou neumí zastavit, ani když její trvání ohrožuje globální ekonomiku, dodavatelské řetězce v Asii, v Evropě a nakonec patrně i v Americe. Válka je mezi americkými voliči rekordně nepopulární, a to hned od začátku – na rozdíl od dřívějších válek na Blízkém východě, především v Iráku, kde veřejnost bojovného prezidenta podporovala a proti válce se naladila až po třech čtyřech rocích bojů.

 

Píšeme na tomto místě tu a tam o militarismu, jemuž se i u v České republice aspoň slovně větší část politických elit upsala. Na podporu prudkého zvýšení investic do armády se uvádí stará římská moudrost Sivis pacem, para bellum: Když chceš mír, připravuj se na válku. Ale současnost nabízí hodně příkladů, které ukazují, že někdy se děje pravý opak. Někdy se války vedou prostě proto, že daný stát má hodně zbraní a z toho plynoucí astronomické sebevědomí.

Na sítích se teď objevil vcelku nevěřitelný klip ze začátku letošního března. V něm mezitím zesnulý americký senátor Lindsey Graham, neokonzervativec a nadšenec do vojenských intervencí, který se z nějakých záhadných důvodů dostal v posledních měsících svého života do nejužšího okruhu kolem Donalda Trumpa, kdesi v autě spolujezdci líčí „plán“ pro válku s Íránem, která právě začala. Graham: „Myslím, že tak do tří čtyř týdnů je (ajatolláhy – pozn. red.) dostaneme do situace, v níž začnou ztrácet kontrolu nad městy. Takže my se teď snažíme o to, aby několik měst padlo do měsíce a aby se Arabové (monarchie v Perském zálivu – pozn. red.) otevřeně zapojili už zítra nebo do konce tohoto týdne. Tím to získá skoro nezvratné tempo.“

In early March, Lindsey Graham predicted Iran‘s regime would begin losing control of cities within „three to four weeks“ and that greater Arab involvement would create „almost irreversible momentum.“

The prediction ultimately proved incorrect.

Source: Alex Holder pic.twitter.com/Z5qEuZDjft

— Clash Report (@clashreport) July 26, 2026

Graham v těch dnech doslova poletoval mezi izraelským premiérem a americkým prezidentem, je tedy vysoce pravděpodobné, že jeho katastrofálně špatné odhady zrcadlí plán, jímž disponovali v Bílém domě: Praštíme do toho a ono už se něco začne dít. Je to jen poslední v řadě takto nepromyšlených intervencí USA za posledních 25 let. Jednou o způsobu, jakým do této nesmyslné války (Írán téměř určitě na dosah od jaderné zbraně nebyl, na tom se shodují i americké tajné služby) zatáhly sebe a nepřímo i nás, snad někdo napíše stejně pronikavou a brilantní studii, jakou o genezi války v Iráku napsal Steve Coll (The Achilles Trap, 2024): série špatných předpokladů, vzájemného nepochopení a nafukování či rovnou překroucení zpravodajských „poznatků“.

Dnes některé zdroje citované v amerických novinách tvrdí, že Donald Trump šel na Írán povzbuzen snadným únosem Nicoláse Madura z Venezuely. Americká armáda při operaci neutrpěla žádné ztráty. Írán je ukázka, k čemu mohou vést přehnané výdaje na armádu. Vrchní velitel ultramoderně vybavené armády pak dělá světovou politiku jako Foodora: Proč? Protože chci.

To se netýká jen Donalda Trumpa, ten dlouholeté rysy v chování našeho mocného spojence pouze vyhrotil a obnažil. V Collově knize je citován jeden americký politik, jak se při úvahách o odstranění Saddáma Husajna táže: A proč tedy máme armádu, když ji nemůžeme použít? I to je třeba mít na paměti při našich debatách o výdajích na obranu. Tlačí nás do nich lidé, kteří se v politice chovají jako zákazníci v reklamách Foodory.

×

Podobné články