„Obnovujeme V4.“ Babiš, Magyar, Fico a Tusk se sešli v Bruselu, jde o premiéru lídra Maďarska

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se dnes krátce sešli před začátkem summitu EU v Bruselu, informoval na síti X předseda maďarské vlády Péter Magyar. V příspěvku sdílel fotografii s českým premiérem Andrejem Babišem, slovenským premiérem Robertem Ficem a polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Snímek ze setkání sdílel na sociálních sítích také Babiš. „V4 zase spolu,“ napsal český premiér. Fico a Tusk maďarského premiéra připravovali, že jednání lídrů sedmadvacítky bývají nevyzpytatelná.

„Spolupracujme za silnější střední Evropu,“ uvedl Magyar, který se summitu v Bruselu účastní poprvé od svého nástupu do funkce. Iniciátorem schůzky byl nový maďarský premiér. Magyar po jednání na sociálních sítích oznámil, že chce visegrádskou spolupráci znovu oživit. „Obnovujeme Visegrádskou skupinu. Těší mě, že premiéři Polska, České republiky a Slovenska přijali mé pozvání do Budapešti a Gödöllő na 23. června,“ uvedl Magyar. Před jednáním za zavřenými dveřmi se Babiš v rámci frakce Patrioti pro Evropu také setkal s bývalým maďarským premiérem, Viktorem Orbánem, který nadále zůstává v čele strany Fidesz.

🇭🇺🤝🇨🇿 Some things don’t change. In Brussels with Prime Minister @AndrejBabis. pic.twitter.com/YocLII6OEB

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) June 18, 2026

Babiš už začátkem týdne označil návrat V4 za pozitivní krok, mluvil například o spolupráci v oblasti migrace. Ve středu před odletem do Bruselu připomněl, že skupina podle něj fungovala velmi dobře během jeho první vlády. „Region s 65 miliony obyvatel je skutečně silný a důležitá je samozřejmě účast Polska,“ řekl premiér. Za důležitější než samotné dnešní setkání však označil právě příští týden plánované setkání v Budapešti. Slovenský lídr Fico se má ve čtvrtek vpodvečer také setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který se bruselského summitu účastní. Hlava válčícího státu při příchodu na jednání společně s šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Rady Antoniem Costou uvedla, že Ukrajina se nejen úspěšně brání, ale zároveň se jí daří malé kousky území získávat i zpět od agresora, tedy Ruska.

Premiér Babiš před odletem zdůraznil, že Česko při prosazování svých zájmů buduje koalice s dalšími státy. Vedle spolupráce s Itálií, Polskem či Rakouskem při tlaku na revizi systému emisních povolenek ETS vyzdvihl právě obnovení jednání zemí Visegrádské skupiny. Hlavním tématem Babišovy cesty do Bruselu je nicméně jednání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie. Český premiér odmítá navrhované snížení národní alokace pro Česko z deseti na 8,5 miliardy eur. Současně pokračuje v tlaku na změny systému ETS, neboť míní, že současné fungování poškozuje evropský průmysl.

Maďarský nováček na Radě EU v Bruselu Magyar zdůraznil potřebu pokračovat v rozšiřování Evropské unie směrem k zemím západního Balkánu a současně odmítl zvýhodňování některých kandidátských států na úkor těch, které podle něj na vstupu do Unie pracují řadu let. Podle Magyara by nebylo „poctivé ani pragmatické“, pokud by některé země dostaly přednost před státy, které dlouhodobě otevírají a uzavírají přístupové kapitoly. „Byl by to také velmi špatný signál směrem k zemím západního Balkánu,“ uvedl Magyar před začátkem summitu. Zdůraznil, že výsledky dosažené kandidátskými státy je potřeba uznat. „Zájmem Evropské unie i zemí západního Balkánu je, aby se co nejrychleji staly členy EU,“ řekl.

I Babiš mezi tématy Evropské rady před odletem z ČR zmínil rozšiřování EU o západní Balkán. „To jsme byli v Černé Hoře,“ připomněl premiér nedávný summit EU a zemí západního Balkánu v černohorském Tivatu, kde ho Echo doprovázelo. Právě tam český premiér patřil mezi zastánce rychlejšího rozšiřování Unie. Opakovaně vyzýval k přijetí Černé Hory a Albánie již v roce 2028 a varoval, že Evropská unie nesmí region ponechávat v dlouhodobé nejistotě. Argumentoval mimo jiné rostoucím vlivem Ruska, Číny a dalších mocností na Balkáně. „Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ řekl po summitu.

Magyar: Shoda není jednoduchá

Magyar zároveň ve čtvrtek při svém prvním příchodu pro novináře připomněl, že členské státy mají na další rozšiřování rozdílné názory. „Někteří by otevřeli všechny kapitoly okamžitě, jiní jen dvě. My říkáme, že jsme právě otevřeli první klastr a razítko na něm ještě ani neuschlo,“ uvedl. Podle něj by nyní měli evropští lídři vyslat pozitivní signál zemím, které už do přístupového procesu vložily značné úsilí. Magyar zároveň upozornil, že nalezení kompromisu mezi 27 členskými státy nebude jednoduché. Připomněl své zkušenosti z Bruselu, kde v minulosti působil jako diplomat. „Vím, jak těžké je najít kompromis mezi 27 státy. Ale pamatuji si situace, kdy se to podařilo, a právě na tom budeme pracovat,“ prohlásil.

Na otázku týkající se možných rozdílů mezi postoji jeho vlády a ostatních členských států uvedl, že skutečné debaty se často odehrávají až za zavřenými dveřmi jednacího sálu. „Jedna věc jsou připravené dokumenty a závěry Evropské rady, druhá věc je to, co zazní přímo v místnosti,“ poznamenal. Dodal, že od zkušenějších premiérů, jako jsou Donald Tusk či Robert Fico, slyšel, že jednání Evropské rady bývají nepředvídatelná. „Řekli mi, že není dobré odcházet ani na kávu, protože se mohou dít velké věci. Takže slibuji, že ať bude noc jakkoliv dlouhá, na kávu odcházet nebudu,“ dodal s úsměvem.

Významnou část vystoupení věnoval Magyar sporu Maďarska s Evropskou unií v oblasti migrace. Jeho země nadále platí vysoké sankce kvůli rozsudku Soudního dvora EU týkajícímu se azylové politiky. Premiér uvedl, že jeho vláda hledá řešení společně s Evropskou komisí, Evropským parlamentem i některými členskými státy. „Pracujeme na tom. Jednáme s polskými a finskými kolegy, jednáme s Evropskou komisí i Evropským parlamentem, abychom našli řešení,“ řekl Magyar. Připomněl, že od doby vzniku sporu se změnila jak evropská legislativa, tak celková atmosféra v Evropě. Podle něj je dnes přístup členských států k nelegální migraci výrazně tvrdší než v minulosti.

V této souvislosti upozornil na páteční jednání skupiny států prosazujících koordinovanější a přísnější postup proti nelegální migraci. „Vidím, že nálada i přístup jsou dnes úplně jiné než dříve,“ uvedl. Současně zdůraznil, že jeho vláda nehodlá připustit nelegální migraci do Maďarska. „Nedovolíme, aby do Maďarska přicházeli nelegální migranti,“ prohlásil. Vedle toho chce kabinet zpřísnit i pravidla pro legální pracovní migraci. „Chceme podporovat maďarskou pracovní sílu a chceme, aby se co nejvíce Maďarů vracelo domů,“ řekl. Magyar se zároveň vymezil vůči předchozí vládě Viktora Orbána. Podle něj kabinet Fideszu o boji proti nelegální migraci „mluvil jinak, než jednal“. „Na rozdíl od předchozí vlády, která o boji proti nelegální migraci lhala, zatímco plánovala a financovala migrační zařízení, my nelegální migraci nepřipustíme,“ uvedl.

Podrobnosti o případných legislativních změnách v oblasti migrace podle něj vláda představí teprve ve chvíli, kdy bude mít připravený konkrétní návrh, který bude možné předložit parlamentu nebo k veřejné debatě. Na dotazy týkající se vysokých pokut, které Maďarsko platí Evropské unii, odpověděl, že jeho vláda je ve funkci teprve krátce. Připomněl, že kabinet vznikl před měsícem a ministři převzali své úřady teprve před několika týdny. „Za tři týdny jsme udělali vše pro to, aby do Maďarska dorazilo šest tisíc miliard forintů evropských prostředků,“ prohlásil.