Ostrá reakce vlády na Pavlovu žalobu: Prezident podle ní usiluje o nové pravomoci

Vláda v pondělí schválila své vyjádření ke kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla, která se týká sporu o účast na summitu NATO v Ankaře. Kabinet v něm odmítá prezidentův výklad Ústavy a tvrdí, že se hlava státu nedomáhá ochrany stávající pravomoci, ale fakticky usiluje o vytvoření pravomoci nové. Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc (za ANO) po jednání kabinetu uvedl, že vláda své stanovisko ve lhůtě doručí Ústavnímu soudu. Dokument se podle něj soustředí na dva hlavní okruhy – kritiku předběžného opatření, které Ústavní soud vydal, a samotnou podstatu kompetenčního sporu. Vláda stejně jako prezident navrhuje, aby Ústavní soud věc projednal přednostně. Podle Tejce je žádoucí, aby nejistota ohledně rozdělení kompetencí mezi Hradem a vládou trvala co nejkratší dobu. Očekává, že soud rozhodne nejpozději do konce letošního roku.

Kabinet především zpochybňuje, že Ústavní soud mohl v tomto typu řízení předběžné opatření vůbec vydat. Podle Tejce zákon o Ústavním soudu umožňuje vydání předběžného opatření pouze v řízení o ústavní stížnosti a v řízení podle článku 66 Ústavy, nikoliv však v kompetenčních sporech mezi ústavními orgány. Vláda zároveň tvrdí, že jí soud neposkytl možnost se před vydáním předběžného opatření vyjádřit, čímž podle ní porušil princip rovnosti účastníků řízení i právo na spravedlivý proces.

„Došlo k bezprecedentnímu projevu soudního aktivismu,“ prohlásil ministr Tejc. Kabinet proto navrhl vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání věci. Ještě ostřejší je vláda v samotném hodnocení prezidentovy žaloby. Podle Tejce nejde jen o spor kvůli jednomu summitu NATO, ale o otázku základního uspořádání českého ústavního systému. „Prezident nežádá o ochranu již existující ústavní pravomoci, ale naopak požaduje, aby mu soudním výkladem byla přiznána pravomoc nová,“ uvedl ministr.

Ministr zároveň na následné dotazy novinářů uvedl, že předběžné opatření podle vlády fakticky „spotřebovalo“ samotný kompetenční spor. Tím, že Ústavní soud prezidentovi umožnil účast na summitu ještě před projednáním věci samé, podle Tejce prakticky rozhodl o podstatě sporu, aniž vyslechl argumenty vlády. „Teď bude velmi složitě Ústavní soud hledat cestu, jak rozhodnout v té věci jinak, byť by třeba většina soudců byla přesvědčena, že v této souvislosti má vládě dát za pravdu,“ řekl. „Jsme názoru, že návrh prezidenta by měl být zamítnut, případně odmítnut,“ uvedl na tiskové konferenci Tejc.

„Druhé mocenské centrum“

Kabinet argumentuje, že česká Ústava vychází z parlamentního systému, v němž za zahraniční politiku odpovídá vláda, která se za ni zodpovídá Poslanecké sněmovně. Prezident podle vlády stát navenek reprezentuje, tato reprezentativní role však sama o sobě nezakládá právo rozhodovat o složení oficiálních delegací na mezinárodních summitech ani samostatně určovat zahraniční politiku státu. Přijetí prezidentova výkladu by podle vlády znamenalo rozšíření pravomocí hlavy státu nad rámec textu Ústavy i dosavadní judikatury. „Vzniklo by druhé mocenské centrum, které by na rozdíl od vlády bylo zcela neodpovědné a neodpovídalo by se Poslanecké sněmovně,“ řekl Tejc.

Tejc zároveň odmítl argument prezidentovy strany, že dosavadní praxe účasti hlav státu na summitech NATO hovoří ve prospěch Hradu. Podle ministra je naopak ústavní zvyklostí to, že o složení oficiální delegace rozhoduje vláda, zatímco prezidenti tuto praxi v minulosti nezpochybňovali. Pokud by Ústavní soud přiznal prezidentovi právo rozhodovat o své účasti na summitech nebo o složení delegace, vytvořil by podle vlády novou pravomoc, která dosud neexistovala.

Právě otázka, zda prezident pouze hájí své stávající ústavní postavení, nebo se pokouší rozšířit své pravomoci soudním výkladem, se stala jedním z hlavních bodů sporu mezi Hradem a vládou. Prezident v minulých dnech na festivalu Colours of Ostrava uvedl, že ve sporu nemohl ustoupit, protože by tím oslabil ústavní postavení prezidenta a vytvořil precedent pro své nástupce. Vláda nyní naopak tvrdí, že právě prezidentův návrh by znamenal vytvoření nového ústavního precedentu a zásadní změnu dosavadního fungování českého ústavního systému.

Spor mezi Hradem a vládou se rozhořel poté, co kabinet rozhodl, že prezident Petr Pavel nebude součástí české delegace na červencový summitu NATO v Ankaře. Prezident následně podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu, v níž tvrdí, že vláda neoprávněně zasáhla do jeho ústavních pravomocí při zastupování státu navenek. Ústavní soud před summitem vydal předběžné opatření, které vládě uložilo umožnit prezidentovi účast na jednání, samotný kompetenční spor však dosud nerozhodl. Na proběhlém summitu reprezentovali ČR v delegaci jak nejvyšší ústavní činitel, tak čtvrtý nejvyšší, nicméně vedoucím byl premiér.