Stát přes windfall tax vytáhl z domácností miliardy. Místo bank platili občané, zlobí se Schillerová

Stát v uplynulých letech skrze takzvanou windfall daň z dílny bývalé vlády Petra Fialy (ODS) vytáhl z peněženek domácností více než pět miliard korun. Informoval o tom server Neovlivní s tím, že k tomu došlo kvůli tomu, že mimořádná daň dopadla i společnost ČEPS, která zajišťuje na území České republiky provoz elektroenergetické přenosové soustavy a tím pádem se navýšila cena elektřiny. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 označila informaci za „něco neuvěřitelného“ a dodala, že „amatérsky nastavená daň“ tahala peníze místo z bank, na které měla mířit, od občanů, kterým měl stát pomáhat. Vláda podle ní zatím v souvislosti s íránskou krizí žádnou obdobu windfall tax nedebatovala.

Windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, byla zavedena v roce 2023 pro energetické, petrochemické, těžební firmy a banky, s cílem pomoci krytí výdajů spojených s energetickou krizí. S ohledem na nastavené parametry nicméně většinu daně zaplatil ČEZ. Stát si podle dostupných informací na windfall dani přišel celkem na 114,2 miliardy, z toho skoro sto miliard odvedla právě polostátní energetická společnost. Podle informací serveru Neovlivní značnou částku zaplatili kvůli občané České republiky na dražší faktuře za elektřinu.

Důvodem je, že se kvůli této dani u ČEPS navýšila cena elektřiny, jak serveru potvrdil Energetický regulační úřad, který v zemi stanovuje ceny regulovaných složek elektřiny a plynu. „Daň z neočekávaných zisků je obecně daň. Daně jsou uznávané jako oprávněné náklady, které se ze zákona promítají do regulovaných cen, jako je tomu např. u daně z příjmů. Pokud se daň zvýší (nebo je nově zavedena), má to negativní dopad do regulovaných cen, a naopak,“ uvedl ERÚ.

Firma ČEPS podle zjištění serveru odvedla v letech 2023 až 2024 windfall tax 2,2 miliardy a 4,7 miliardy korun. „Z toho se do regulovaných cen dosud promítly náklady ve výši 1,2 mld. Kč (z odvodů roku 2023, zahrnuto v regulovaných cenách na rok 2025), respektive 3,9 mld. Kč (z odvodů roku 2024, zahrnuto v regulovaných cenách na rok 2026),“ poukázal ERÚ s tím, že vyčíslení dopadů v tuto chvíli není finální, protože daň z neočekávaných zisků byla jednak hrazena zálohově, zároveň hodnoty za rok 2025 budou regulovanými společnostmi teprve reportovány. Podle serveru byl tehdejší ministr Zbyněk Stanjura (ODS) na tuto možnost důrazně upozorňován. Proč na varování nedbal, není podle serveru známo.

Jeho nástupkyně ve funkci Alena Schillerová v rozhovoru pro Echo24 označila informaci za „něco neuvěřitelného“. „Podle veřejných informací, které si ještě nechám ověřit experty na ministerstvu financí, vybrala Fialova vláda v důsledku své amatérsky nastavené daně neuvěřitelných 5,1 miliard od domácností, a to na složenkách za předraženou elektřinu. Takže od bank, na které daň mířit měla, vybrala minulá vláda jen 800 milionů místo plánovaných 33 miliard, tedy směšná dvě procenta, ale od domácností, kterým měla naopak pomoci, vybrala pořádný balík. Nejhorší na tom je, že ministři financí z ODS i průmyslu ze STAN tyto informace měli dopředu na stole, ale bylo jim to úplně jedno. A ti stejní lidé nám dnes chtějí vyčítat, že jsme domácnostem ulevili odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje energie?“ pokládá si otázku Schillerová.

Současný kabinet podle ní nedebatoval o možnosti zavést vlastní windfall tax kvůli konfliktu s Íránem. „Určitě ne windfall tax tak, jak ji připravila minulá vláda. To byla jedna velká ostuda a myslím si, že vstoupí do dějin neschopnosti vlády a ministra financí připravit řádně daňovou změnu, která by odpovídala skutečně odhadu ministerstva financí. V tuto chvíli nic takového nepřipravuji a situace není v té fázi, že by to bylo potřeba. Musíme vždy zvažovat i to, že když tento krok uděláte, tak nakonec dopadne na koncového spotřebitele. Určitě se to dá udělat i tak, aby to nakonec nezaplatili koncoví uživatelé, ale je třeba to opravdu důkladně promyslet,“ vysvětlila ministryně.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v dubnu pro Echo24 řekl, že minulé vládě windfall tax nevyšla. „Byla to její brutální prohra. Prakticky jediný, kdo zaplatil windfall tax, byl ČEZ. Ostatní se jim vysmáli a přetáhli si aktivity v jiných zemích. Třeba banky slibovaly 34 miliard a daly jim 800 milionů. Windfall tax, pokud ji stát spravuje tímto způsobem, efekt nepřinese,“ uvedl Havlíček. Jeho předchůdce ve funkci Lukáš Vlček (STAN) Echu loni v listopadu řekl, že konečný výběr daně skončil za očekáváním.

Spoluautor daně a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl už dříve pro Echo24 řekl, že to, že byl nakonec dominantní výnos ze sektoru výroby elektrické energie, odpovídá podle Hampla realitě let po roce 2022. „Přece největší problém Česko mělo právě s cenami elektrické energie. Úrokové sazby naopak už dále nerostly (jak předpokládal ideový materiál), naopak začaly klesat,“ uvedl v listopadu Hampl s tím, že v oblasti petrochemie (ceny benzínu či nafty) v té době už delší dobu též neměla ekonomika problém. „To, že se zlobila malá část menšinových akcionářů ČEZ, je pravda, ale jejich námitky vůči WFT zcela odmítla Evropská komise, řekl bych, že svou stížnost minoritáři prohráli 10:0,“ uvedl Hampl.

Podle Hampla došlo k velkému lobbingu u části bank a design daně se pozměnil ve sněmovně. „Nakonec byl fakticky správně ze strany MF stanoven pevný konec té daně, spontánně by díky vyšším cenám energií nezmizela, jak zněla původní úvaha, ale to vzbuzuje otázku, jestli fakticky neměla tedy platit v energetice déle,“ řekl dále pro Echo24 Hampl.

„A především makroekonomicky bylo jinak to, že v roce 2022 nakonec mimořádně velké zisky zaznamenal v průměru celý podnikatelský sektor – výnos daně z příjmu právnických osob byl vysoký napříč odvětvími, protože vysoká inflace způsobila jednoduchou reakci – všechny firmy se v cenové nejistotě bránily jejím negativním důsledkům zvyšováním vlastních cen výstupů. Což výnos daně z příjmu právnických osob táhlo nahoru celou ekonomikou…“ uvedl Hampl.