„Zelenskyj tady rozkazy dávat nebude!“ Orbán kvůli ropě svolává davy do ulic

Maďarský premiér Viktor Orbán viní ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z vydírání kvůli přerušeným dodávkám ruské ropy přes ropovod Družba a vyzval Maďary do ulic k masové demonstraci. Budapešť v odvetě nadále blokuje unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Evropská komise se mezitím pokouší spor vyřešit návrhem na vyslání inspekční mise na Ukrajinu.

❗️Day 19 of the Ukrainian oil blockade. Our experts are still denied access to the Friendship pipeline while Brussels still refuses to face reality: Europe cannot overcome the energy crisis without cheap Russian oil, yet their sanctions remain in place. In Hungary we protect our… pic.twitter.com/fOMIUCkStP

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) March 14, 2026

Maďarský premiér tvrdí, že se jeho země nepoddá hrozbám a nestane se ukrajinskou kolonií. Ve svém projevu k národu i v příspěvku na sociální síti X ostře kritizoval Kyjev za to, že maďarským expertům stále neumožnil přístup k ropovodu. „Zelenskyj nadále blokuje ropovod Družba, i když ví, že je pro Maďarsko a Slovensko životně důležitý,“ uvádí Orbán s tím, že Ukrajinci tímto krokem podle něj pouze dokazují, že je potrubí plně provozuschopné. Podobně kritický postoj k postupu Kyjeva zastává i sousední Slovensko, které je na dodávkách touto cestou rovněž závislé. „Zelenskyj tady rozkazy dávat nebude!,“ dodal maďarský premiér.

Diplomatická roztržka mezi Kyjevem a Budapeští se ostře vyhrotila poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj otevřeně pohrozil Viktoru Orbánovi, že pokud zablokuje unijní půjčku pro Kyjev, předá jeho adresu ukrajinským vojákům. Zároveň odsunul zprovoznění ropovodu Družba až na dobu po maďarských parlamentních volbách. To vyvolalo ostrou kritiku nejen Orbána, ale i slovenského premiéra.

Spor se vyhrotil poté, co přes Družbu přestala na konci ledna proudit ruská ropa do maďarských rafinerií. Zatímco Ukrajina podle serveru Politico argumentuje tím, že ropovod poškodil ruský úder a oprava je složitá, Budapešť obviňuje Kyjev z úmyslného zdržování oprav, cílem má být vyvolání energetické krize v Maďarsku z politických důvodů. Maďarská vláda reagovala zablokováním evropské pomoci Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur.

Evropská komise se snaží napjatou situaci uklidnit. Podle serveru Politico komise proto navrhla vyslat na Ukrajinu vlastní zjišťovací misi, která by stav ropovodu ze sovětské éry zhodnotila. Komise již dříve podpořila podobný požadavek Maďarska a Slovenska, avšak Kyjev maďarskou delegaci označil za „turisty“, s tím, že by je k zařízení odmítli pustit. Brusel se pak podle vyjádření Viktora Orbána odmítá postavit realitě, že Evropa energetickou krizi bez levné ruské ropy nezvládne.

Svůj postoj k Ukrajině Orbán dále vyostřil v otevřeném dopise adresovaném bývalému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Juščenkovi, který Orbán zveřejnil na síti X. Píše v něm, že ukrajinský boj za svobodu neopravňuje Kyjev k tomu, aby Maďarsko vydíral nebo mu diktoval podmínky. „Upozorněte prosím svého prezidenta, že státní terorismus, kterým vyhodil do povětří německý plynovod Nord Stream, proti Maďarsku fungovat nebude,“ uvedl Orbán. Zároveň si postěžoval na omezování práv maďarské menšiny na Zakarpatsku a zopakoval, že Maďarsko do války nepošle peníze, zbraně ani vojáky.

Na podporu vládní politiky se v Budapešti na neděli 15. března, kdy si Maďarsko připomíná výročí revoluce z roku 1848, chystá masivní „Pochod míru“. Web Hungarian Conservative informuje, že organizátoři z provládního Fóra občanské jednoty (CÖF) očekávají rekordní účast. Prezident CÖF László Csizmadia podle serveru deklaroval, že cílem je podpořit obranu maďarské suverenity před vnějšími i vnitřními hrozbami. Novinář István Stefka v této souvislosti portálu sdělil, že heslo z prvního pochodu v roce 2012, podle kterého se Maďarsko nestane kolonií, je dnes znovu vysoce aktuální.

Rétorika vůči Kyjevu a vládní pochody ovšem gradují v době, kdy se v ulicích schyluje k přímému střetu s opozicí. Jak upozorňuje server Index.hu, mezi Orbánem a lídrem opozice Péterem Magyarem se rozhořela otevřená soutěž o to, kdo do ulic dostane více lidí. Dokonce server píše o „soutěži“ mezi těmito dvěma rivaly. Zatímco Orbán na sítích láká příznivce motivem z Jurského parku a slibem „největšího“ davu, Magyar a jeho strana Tisza svolávají ve stejný den vlastní „Národní pochod“. Magyar podle maďarského serveru v reakci na premiéra prohlásil, že v neděli bude na velikosti záležet a účastníci opoziční akce chtějí vyslat zkorumpované vládě vzkaz, který „bude vidět nejen z Měsíce, ale i z Moskvy“.

Rok 1848, známý jako „jaro národů“, přinesl sérii revolucí napříč celou Evropou namířených proti absolutismu, přičemž v Maďarsku odstartoval 15. března celonárodní boj za nezávislost na habsburské monarchii a za občanské svobody.

Az idei március 15. a magyar nép békés és derűs feltámadása lesz. Ez lesz az a nap, amikor igenis számít a méret.

A holnapi gigantikus Nemzeti Meneten küldjünk egy olyan üzenetet a romlott hatalomnak, ami nem csak a Holdról, de Moszkvából is látszik!

Az idei nemzeti ünnepünk a… pic.twitter.com/TAZNnSzrDg

— Magyar Péter (Ne féljetek) (@magyarpeterMP) March 14, 2026

Vyostřená rétorika a svolávání demonstrací přichází v době před nadcházejícími dubnovými volbami, které by mohly pro Orbána představovat vážnou výzvu. Nový text v Týdeníku Echo od Lucie Sulovské s názvem „Blíží se Orbánův konec?“ v této souvislosti upozorňuje na premiérovu dlouhodobou politickou strategii. Autorka uvádí, že Viktor Orbán je bez krize politicky slabší a zdroj této krize pak musí pocházet primárně ze zahraničí.