V případě delšího trvání konfliktu v Íránu Schillerová připouští další zásahy do daní

V případě delšího trvání blokády Hormuzského průlivu bychom museli bychom přidat opatření fiskálního charakteru, tedy zahrnout k současným úlevám i další daně. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že například v Polsku promíjejí DPH a tím pádem mají nejlevnější naftu z celého regionu. Dodala, že tento moment ještě nenastal, ale kabinet Andreje Babiše (ANO) je na něj v případě potřeby připraven. Vláda také podle ní nechtěla stropovat velkoobchodní marže, aby v Česku nebyl nedostatek pohonných hmot.

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala v pondělí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na síti X. Vláda podle ní rozhodla o věci jednomyslně. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu. Opatření vyjde stát zhruba na miliardu korun měsíčně, uvedla ministryně.

„Společně s monitoringem marží jde o osvědčený balíček, díky kterému ušetřili řidiči až 400 korun na plné nádrži a budou šetřit dál,“ uvedla Schillerová. Opatření chtěla vláda od začátku května nahradit zákonem o regulaci cen pohonných hmot, není ale jasné, zda normu do čtvrtka podepíše prezident Petr Pavel.

Schillerová na konferenci Money Money Money na CNN Prima News připomněla dubnovou makroekonomickou predikci, která v základním scénáři počítá se zpomalením růstu ekonomiky o 0,4 procentního bodu méně než odhadovalo v lednu. Odhad pro rok 2027 zůstává 2,4 %. „Počítáme v predikci s možným zhoršením situace. Obsahuje i černý scénář, že by opatření trvala do konce roku. Nemá ale cenu strašit lidi, takže nechceme sýčkovat,“ podotkla.

Kabinet je ovšem prý připraven i na nepříznivý vývoj. „Museli bychom přidat další opatření fiskálního charakteru, nebo možná zejména fiskálního charakteru, jelikož moc jiného se nenabízí. Myslím si ale, že ten čas ještě nenastal,“ uvedla Schillerová s tím, že k úpravě spotřební daně u nafty došlo proto, že 70 procent ekonomiky používá naftu. „Cena nafty rostla mnohem rychleji než u benzinu, i proto jsme volili naftu po diskusi s trhem a experty,“ uvedla Schillerová,.

„Pak se nabízí přidávat další daně, jako to udělali v Polsku. Dnes má nejlevnější cenu v regionu Polsko, které kromě spotřební daně a zastropování, kde oni mají ještě přísnější ten strop, přidali ještě prominutí DPH. Dostali se minulý týden na cenu 36 korun v přepočtu na naše,“ řekla Schillerová s tím, že se musí zvažovat i to, že 40 procent nafty dovážíme. „S citlivostí se musíme řešit, abychom takzvaně nevysychali. V Česku nehrozí nedostatek pohonných hmot,“ poukázala Schillerová s tím, že ceny čerpacích stanic společnosti ČEPRO byly jedny z nejnižších nebo přímo nejnižší.

„Proto jsme ani nepřistoupili k zastropování takzvané rafinérské marže, neboli velkoobchodní, protože jsme se báli nedostatku, respektive abychom nezamezili importu,“ dodala ministryně s tím, že vládní kroky cílí proti inflaci, u níž vláda nechce, aby se utrhla.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) minulý týden uvedl, že vláda má kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě připravené tři krizové scénáře pro zvýšení odolnosti tuzemského hospodářství. Scénáře, které se liší délkou konfliktu a rozsahem dopadů konfliktu, mají reagovat na růst cen i případné omezení dostupnosti energií.

„Situace na Blízkém východě není dobrá a nejde jen o to, kdy bude otevřen Hormuzský průliv, ale i o to, do jaké míry je poškozena tamní energetická infrastruktura,“ řekl Havlíček. Vláda proto podle něj chce být připravená na různé eventuality, k čemuž má připravené tři základní scénáře od pozitivního až po negativní.

Nejoptimističtější scénář podle ministra počítá s relativně brzkým ukončením konfliktu, druhý s jeho prodloužením o několik týdnů až měsíců. Naopak negativní varianta by měla reagovat na případný nedostatek energií na trhu. Pro jednotlivé scénáře jsou podle Havlíčka nachystané soubory opatření, které bude vláda zavádět podle připravených indikátorů. Vycházet chce přitom například z dění na burze a na lokálních trzích.

Současná situace podle Havlíčka by zatím v případě Česka neměla vést k nedostatku energií. Mnohem reálněji se ale podle něj jeví scénář s růstem cen energií, protože na trhu bude o ně větší boj. Jednotlivá opatření ministr nechtěl specifikovat, šlo by ale podle něj o zajištění energií, intervence do jejich cen nebo pomoc pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu. Vláda už podle Havlíčka plán prodiskutovala se zástupci průmyslu a podnikatelů.

Na Dnech teplárenství a energetiky 2026 v Olomouci Havlíček uvedl, že vyústí-li pokračující válečný konflikt na Blízkém východě v rozsáhlou energetickou krizi doprovázenou prudkým zdražováním energií, může stát snížit regulovanou složku cen elektrické energie i plynu a tím utlumit cenový růst. V krajním případě lze i zastropovat tržní ceny klíčových energií, aby byly únosné pro tuzemský průmysl a domácnosti.