Více než 50 procent muslimů volilo v Berlíně vítěznou radikální Levici. Starostkou města může být Turkyně
VOLBY V BERLÍNĚ
Nejnovější data po volbách do berlínské sněmovny vyvolala mezi politickými analytiky značný rozruch. Podle průzkumu Forschungsgruppe Wahlen pro deník Die Welt odevzdalo ohromujících 51 procent muslimských voličů v Berlíně svůj hlas radikální levicové straně Die Linke (Levice). To je o 36 procentních bodů více než v předchozích volbách. Pro srovnání, pouze 4 procenta muslimů volila pravicovou stranu AfD. Na starostku Berlína nyní aspiruje Turkyně Elif Eralpová, narozená v Německu. Forschungsgruppe Wahlen zkoumala vztah mezi stranami a náboženstvím voličů.
Křesťanští voliči v Berlíně volili nadprůměrně CDU. Mezi katolíky strana dosáhla 30 procent a mezi protestanty 27 procent, což je výrazně více než celkových 18,8 procenta, která tato strana v neděli obdržela. SPD si také mezi křesťany vedla o něco lépe, než by odpovídalo jejímu celkovému výsledku. Naproti tomu AfD a Zelení se mezi křesťanskými voliči z velké části drželi v rozmezí svých celkových výsledků.
Výsledky povolebního průzkumu tak potvrzují nebezpečný evropský trend, kdy radikální, nezřídka militantní levice s podporou progresivistů vytváří symbiózu s početně rostoucím muslimským obyvatelstvem, které je ovlivňováno fundamentálními islámskými proudy a společně tak vytvářejí sílící mocenský politicko-ekonomický blok. To je už patrné ve Francii, kde například druhá nejsilnější strana Nepoddaná Francie plánuje zrušit zákaz zahalování žen ve školách a na úřadech, ve Španělsku, kde má vládnoucí socialistická strana silnou muslimskou voličskou základnu a podporuje muslimskou migraci a její rychlou naturalizaci nebo v Itálii Demokratická strana (dříve Komunistická strana Itálie).
Jak v této věci poznamenává server polské televize wPolsce24, pro mnoho voličů s imigrantským původem je široce definované právní a sociální zabezpečení zásadní otázkou. Die Linke důsledně prosazuje liberální azylovou politiku, staví se proti deportacím a hlasitě kritizuje požadavky na přísnější migrační zákony. Vzhledem k rostoucí podpoře pravicové strany AfD je hlasování pro Die Linke mnohými vnímáno jako nejúčinnější pojistka.
Nezanedbatelný je i zřejmě úzký vztah berlínské Levice s kriminálními islámskými gangy, které německou metropoli do značné míry ovládají. V neděli vzbudila rozruch zpráva, kdy šéf nejmocnějšího kriminálního klanu Issa Remmo oslavuje se straníky volební vítezství. Levice později vztah popřela, ale dnes zveřejnil jeho syn Firas Remmo na Instagramu screenshoty údajných zpráv s kurdsko-alevitským poslancem Levice Feratem Koçakem. Na screenshotech se oba oslovují „bratře“. Koçak údajně mimo jiné napsal: „S úctou opětuji pozdravy vašemu otci.“ Ve zprávě ze 17. února údajně žádá Remma o zveřejnění videa z projevu v Bundestagu o klanové kriminalitě. Pravost screenshotů dosud nebyla nezávisle ověřena.
Významná část muslimské komunity v metropolitních oblastech také silně reaguje na události na Blízkém východě. Německá Levice již léta kritizuje politiku izraelské vlády a otevřeně podporuje propalestinské požadavky. Pro mnoho voličů citlivých na tuto problematiku se program strany Die Linke stává přirozenou platformou pro vyjádření geopolitických názorů a odsouvá domácí ideologické otázky do pozadí.
Berlín se potýká s rychle rostoucími životními náklady a bytovou krizí. Čtvrti s vyšším procentem imigrantské populace jsou často obývány lidmi s nízkými a středními příjmy. Levicové návrhy – jako je zmrazení nájemného, rozšíření veřejného bydlení a zvýšení minimální mzdy – přímo řeší okamžité materiální potřeby těchto domácností, dodává wPolsce24.
Není také bez důležitosti, že starostkou Berlína se může stát právě představitelka Levice Elif Eralpová, Turkyně narozená v Německu tureckým rodičům se socialistickými názory, kteří museli v 70. a 80. letech pronásledováni ve své zemi než emigrovali do Německa. Na konci svého projevu po nedělním vítězství své strany zvolala do sálu turecky: „Přátelé, zapsali jsme se do historie.“
Výzkumná skupina Wahlen provedla rozhovory s přibližně 17 000 voliči v každou ze dvou volebních nedělí bezprostředně poté, co odevzdali svůj hlas ve volebních místnostech. Část respondentů byla také dotázána na svou náboženskou příslušnost. Analýza ukazuje, že náboženská příslušnost, věk a pohlaví i nadále významně ovlivňují volební chování německých voličů.