Kdo bude pracovat pro stát? Limit 70 let skončí, vláda řeší personální zub

Pro pracovníky veřejné správy platí v ČR různá pravidla pro to, kdy musejí svou službu ukončit, a to sice v závislosti na profesi, kterou zastávají, respektive na typu poměru, ve kterém ji vykonávají. To může u některých oborů vyvolávat do budoucna problémy – například v situaci, kdy půjdou do důchodu tzv. Husákovy děti, silné ročníky narozené zhruba mezi lety 1972 až 1980. Jev zvaný demografická mezera, kdy následující ročníky jsou slabší, může zapříčinit nedostatek personálu, co se služeb pro občany týče. Vláda Andreje Babiše (ANO) se problémem zabývá.

Zatímco například pro učitele, kteří také spadají do veřejného sektoru, žádný věkový limit neplatí, jednou z profesí, kde je hranice pro výkon služby pevně stanovena zákonem, jsou policisté. Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů musí policista skončit službu, jakmile dovrší důchodový věk – dosud 65 let, což minulá vláda Petra Fialy (ODS) navýšila na 67 pro ročníky narozené v roce 1966 a mladší, přičemž současná vláda opatření chce zrušit. Limit se každopádně vztahuje na všechny příslušníky bezpečnostních sborů bez výjimky. Policisté tedy nemohou pokračovat ve službě, ani pokud by byli stále zdravotně způsobilí. Tento krok je motivován potřebou zajistit, aby příslušníci bezpečnostních sborů vykonávali svou práci s maximální fyzickou a psychickou kondicí, která je nezbytná pro výkon této náročné profesní role.

Pro úředníky ve státní službě, tedy zaměstnanci ministerstev a dalších státních institucí, platí jiná pravidla. Podle zákona o státní službě služební poměr státního zaměstnance končí automaticky dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém zaměstnanec dovršil 70 let. Tento limit se vztahuje pouze na úředníky, kteří jsou zařazeni do státní služby, což znamená, že běžní zaměstnanci státních institucí (například administrativní pracovníci) tento limit nemají. Opatření je zaměřené na efektivitu státní správy a má zajistit, aby pracovníci státní správy byli schopni plně vykonávat své povinnosti.

Právě věkový limit 70 let pro státní úředníky by měl se současnou změnou služebního zákona dle předkladatelů z řad vládní koalice zmizet. „Pokud jde o aktuální návrh, limit 70 let se v něm ruší. V pracovním poměru by totiž neobstál,“ potvrdil Echu hlavní z autorů, poslanec Radek Vondráček (ANO). O tom, jak se má změnit koncept práce pro stát, jsme psali mimo jiné v tomto textu.

Zatímco během 70. let se běžně rodilo každý rok téměř 200 tisíc dětí, na začátku 90. let to již dle dat ČSÚ bylo jen necelých 129 tisíc. V roce 1995 pak počet klesl pod 100 tisíc a nad hranici se vrátil až o 10 let později. V novém tisíciletí se nejvíce lidí narodilo v roce 2008 – téměř 120 tisíc a do roku 2022 se vždy počet držel nad sto tisíci, byť výsledku z roku 2008 už nikdy nedosáhl. Kritické jsou poslední tři roky, kdy se narodilo 91 149, 84 311 a loni jen zhruba 77 tisíc dětí.

Mimořádná výzva, míní Vondráček

„Demografická situace je opravdu alarmující a samozřejmě se to netýká jen státní správy, což si uvědomujeme. Proto je nutné rozjet důslednou prorodinnou politiku a podporu bytové výstavby,“ napsal Echu Vondráček s tím, že je to klíčové pro budoucnost. Nedostatek sil dle bývalého předsedy Poslanecké sněmovny mohou částečně vykrýt moderní technologie, není to ale prý všelék. „Personální zub budeme muset překonat a soustředit se na to, aby se další neopakovaly. Je to mimořádná výzva,“ doplnil poslanec.

Co se týče státní správy, stěžejní problém leží podle Vondráčka především v odměňování, které ale návrh zákona neřeší. „Nástupní plat např. v 8. platové třídě je dnes 21 530 korun, ve 12. platové třídě 29 050 korun,“ doplnil poslanec s tím, že „od 1. dubna 2026 díky současné vládě stoupne částka v osmé na 23 470 korun a na 31 610 korun ve dvanácté“. „Negativním jevem je i vysoká fluktuace mladých – ve službě moc dlouho nevydrží,“ doplnil místopředseda hnutí ANO. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků.

Česká státní správa přitom může během příštích pěti let ztratit až 30 000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Vyplynulo to ze studie poradenské společnosti Kearney, která byla publikovaná koncem minulého roku – citovala ji ČTK. „Demografické trendy jsou neúprosné, každý rok odchází do důchodu zhruba sedm procent zaměstnanců, což znamená, že k udržení současného stavu by bylo třeba každoročně přijmout více než 4000 nových úředníků, což se momentálně nedaří. Bez dostatku kvalifikovaných lidí tak zůstávají velké plány na digitalizaci, klimatické reformy i rozpočtovou stabilitu jen na papíře,“ komentoval výsledky studie vedoucí partner pražské pobočky Kearney Martin Kuča.

Průměrný věk českého úředníka je 47 let a každý osmý je dnes starší 60 let, tvrdí studie. Až čtvrtina mladých úředníků navíc ze sektoru odejde ještě před dosažením 32 let, často kvůli lepším finančním podmínkám a rychlejšímu kariérnímu růstu v soukromém sektoru. Relativní plat úředníka v ČR navíc dosahuje 85 procent průměrné mzdy, uvedla studie.