Přibrzdit „digitální policii“. ANO chce, aby důvěryhodní oznamovatelé byli pod větší kontrolou

Poslanci sněmovního hospodářského výboru upravují podobu českého zákona o digitální ekonomice, který do českého právního prostředí zavádí pravidla vyplývající z evropského nařízení DSA (Digital Services Act). Podle poslance ANO Marka Nováka, který má v rámci nejsilnějšího parlamentního subjektu legislativu na starost, mají pozměňovací návrhy zabránit možnému zneužití institutu takzvaných důvěryhodných oznamovatelů, kteří budou moci upozorňovat internetové platformy na nezákonný obsah. Zavedení statusu by se mělo odsunout a jeho trvání by mělo být časově omezené, za zneužití by pak měly hrozit sankce.

Právě důvěryhodní oznamovatelé patří k nejkontroverznějším částem nové regulace. Novák pro Echo24 uvedl, že jde o „velmi silný nástroj“, který musí podléhat jasným pravidlům a kontrole. „U důvěryhodných oznamovatelů je velmi problematické eliminovat možné politické či ideologické zkreslení těchto subjektů a nedostatečnou kontrolu jejich činnosti. Varujeme proto, že budoucí vlády nebo instituce mohou DSA využívat k tlaku na platformy při odstraňování nepohodlných názorů, zejména v době voleb,“ řekl poslanec Novák.

Hospodářský výbor již schválil první koaliční pozměňovací návrh, který mění pravidla pro získání statutu důvěryhodného oznamovatele. Udělování tohoto statusu by se mělo o rok odložit, aby měl Český telekomunikační úřad dostatek času připravit licenční řízení. Současně mají být dvakrát měsíčně zveřejňovány přehledy, co se nahlašování týče, aby se uživatelé mohli dozvědět, kdo a z jakého důvodu jejich obsah nahlásil. Status by navíc měl být udělován pouze na tři roky s následným přezkumem.

Novák Echu sdělil, že ANO důvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ), který bude za udělování statusu odpovědný. „ČTÚ chápe naše obavy ze zneužití statutu k eliminaci nepohodlných názorů,“ uvedl s tím, že vznikající metodika úřadu by prý měla počítat i se sankcemi za případné zneužití tohoto oprávnění. ANO zároveň dlouhodobě kritizuje samotné evropské nařízení DSA. Podle Nováka vede systém vysokých pokut pro velké internetové platformy k tomu, že společnosti raději odstraňují i legální obsah, aby předešly případným sankcím. „Výsledkem je preventivní cenzura a omezení veřejné debaty,“ tvrdí poslanec. Novák má zároveň za to, že není jasně vymezeno ani to, kdo rozhoduje o tom, co je dezinformace a co pouze menšinový či nepopulární názor. „Platforma poté opět raději maže,“ dodal.

„Digitální policie“

Zákonodárce rovněž zkritizoval rostoucí vliv Evropské komise na moderování obsahu sociálních sítí. „O přípustnosti projevu by neměly rozhodovat politické instituce s jednoznačným výkladem vlastní pravdy,“ míní. Přesto připouští, že DSA obsahuje i pozitivní prvky. Podle něj může pomoci při ochraně dětí nebo firem a zároveň vytvoří instituci, na kterou se budou moci obracet uživatelé, kteří se cítí poškozeni neoprávněným zablokováním účtu či odstraněním obsahu. Poslanci ANO se tak snaží zlepšit adaptační zákon, která ČR musí přijmout, alespoň úpravou terminologie.

V pozměňovacích návrzích nahrazují pojem „nelegální obsah“ výrazem „nezákonný obsah“. Podle Nováka má být jednoznačně zřejmé, že důvěryhodní oznamovatelé mají upozorňovat pouze na obsah, který je v rozporu se zákonem, nikoliv na kontroverzní názory či politická stanoviska. „Digitální svět je vlastně totožný jako reálný, jen se v Unii někdo snažil najít cestu, jak dohlížet na nezákonné jednání, a vymyslel novou digitální policii,“ řekl Echu Novák. Za ideální důvěryhodné oznamovatele proto považuje především státní instituce, například policii, ombudsmana nebo inspekční orgány.

Pracovní skupina hospodářského výboru má do konce června projednat ještě další možné úpravy. Diskuse se mají týkat především takzvaného overblockingu, tedy nadměrného mazání obsahu, a souvisejících změn občanského soudního řádu. Nařízení DSA je přímo vymahatelné evropské nařízení, které platí v celé EU. Politický spor se však vede hlavně o to, zda DSA nepovede k omezení svobody projevu. V české debatě otevřela téma v tomto volebním období nejvýrazněji bývalá poslankyně zvolená za SPD Markéta Šichtařová (Svobodní). Ta se pokusila zákon v prvním čtení smést ze stolu a označila jej za hrozbu. Tvrdila, že některé pojmy v předloze jsou příliš vágní a že ani pozměňovací návrhy nemohou odstranit rizika, která podle ní plynou už ze samotné podstaty. Kritizovala právě například nejasnosti kolem posuzování „nebezpečného“ obsahu a označovala některé parametry zákona za „gumové“. Jak ale psalo Echo začátkem týdne, nově vzniká shoda v koalici na tom, že zákon musí být přijat a právě skrze pozměňovací návrhy je snaha o „eliminaci rizik“, uvedl předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura.