Schillerová chce, aby obce a kraje poslaly své miliardy do ČNB

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jedná se zástupci České národní banky o tom, jak zvýšit atraktivitu jejich účtů tak, aby na ně samosprávy ukládaly své miliardy. Řešení by chtěla Schillerová mít ještě letos, řekla deníku Echo24. ČNB nechce jednání komentovat, uvedla ale, že u ní měly ke konci května samosprávy uloženo jen něco málo přes 24 miliard. I to je přitom oproti stejnému období před dvěma lety čtyřikrát více.

Ministryně Schillerová opakovaně uvádí, že by bylo dobré, kdyby samosprávy své peníze převedly na účty ČNB. „Když jsem se po čtyřech letech vrátila do úřadu, tak jsem zjistila, že zůstatky municipalit jsou pět set miliard, Praha 170 miliard a prognóza ministerstva financí je taková, že nezmění-li se nic, budou mít bilion na účtech. Podívejte se přitom na stav státního rozpočtu,“ uvedla Schillerová na dotaz Echa už v únoru letošního roku.

„Rozhodně tím tedy nejsem nijak potěšena. Zabýváme se tím na ministerstvu financí, chtěla bych přistoupit k tomu, aby zde byla motivace k tomu, aby samosprávy nechávaly peníze na účtech České národní banky, pomohlo by nám to u ratingových agentur a celkově by to pomohlo,“ dodala tehdy Schillerová.

Nyní Echu řekla, že jednání se zástupci ČNB o tom, jak zvýšit atraktivitu účtů, v současné době probíhají. „Představení nových možností zhodnocování peněžních prostředků se očekává ještě v letošním roce. Součástí změn by mohlo být i předělání uživatelského rozhraní, jehož nízkou přívětivost zmiňovali mnozí starostové jako překážku,“ popsala Schillerová.

Mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí Echu řekl, že jednání o povaze a parametrech případného nového bankovního produktu pro obce ještě nejsou ukončena, nelze tedy sdělovat jakékoli bližší detaily. Dodal, že objemy termínovaných vkladů samospráv u ČNB ke konci května dosáhly úrovně 24,109 miliard korun, což je výrazný nárůst oproti loňsku, kdy ve stejnou dobu měly samosprávy na účtech ČNB 17,282 miliard. Před dvěma lety to bylo dokonce jenom 5,494 miliard.

Schillerová v únoru uvedla, že sáhnout na peníze samospráv v rozpočtovém určení daní je těžko politicky průchodné. „Dají se hledat další cesty a formy řešení. Zvláště Praha má 170 miliard na účtech a my jako ministerstvo financí umíme odpreparovat, kolik z toho je peněz, které nejsou účelově vázány na konkrétní investice, tedy kolik peněz je takzvaně volných. A věřte, že to málo nebude. Ta částka už byla poměrně velká, když jsem byla dříve ministryní,“ poukázala dále Schillerová.

Celkově obce (včetně příspěvkových organizací) disponovaly ke konci roku 2025 úsporami ve výši 433 miliard a kraje úsporami ve výši 104,4 miliardy korun. K 31. prosinci 2025 vykázala jen Praha (bez příspěvkových organizací) stav na bankovních účtech ve výši 169,7 miliard, stav na účtech jejích příspěvkových organizací činil 13,1 miliard, celkem tedy 182,8 miliard.

Důležitým ukazatelem pro posouzení finanční situace obce a možností financování se zapojením cizích zdrojů je podle mluvčího MF Filipa Běhala tzv. provozní saldo. „To vyjadřuje peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů, po úhradě běžných výdajů, využity na investice, splácení dluhů atd. Provozní saldo zahrnuje daňové příjmy, nedaňové příjmy a neinvestiční transfery po odečtení běžných výdajů. Vždy je třeba individuálně posoudit, jestli výše provozního salda a další ekonomické aspekty umožňují splácet jistinu úvěru včetně úroků, a to bez významnějšího omezení činnosti obce,“ řekl Běhal.

K 31. 12. v roce 2025 činilo v Praze provozní saldo očištěné o splátky půjčených prostředků 48,3 miliardy. Jeho průměrná hodnota za posledních 5 let činí 39,7 miliardy. Praha dlouhodobě schvaluje svůj rozpočet se schodkem. „Dosažené výsledky hospodaření jsou však obvykle naopak ve výrazném přebytku. Pro rok 2025 byl schválen rozpočet se schodkem 7,2 miliardy, ale skutečnost se lišila o 31,4 miliardy, přebytek tedy činil 24,2 miliardy. Za posledních 5 let činil průměrný přebytek 21,6 miliardy. V případě realizace investic není Praha vůbec závislá na přijatých investičních transferech. S ohledem na vysoké vlastní příjmy je město schopné financovat své investice z vlastních zdrojů. Přesto Praha nerealizuje v dostatečné míře investiční projekty,“ uvedl Běhal.

Praha svůj investiční potenciál od roku 2014 podle MF ani jednou plně nevyužila, což vedlo ke každoročnímu významnému nárůstu úspor. „V roce 2025 Praha nevyužila svůj investiční potenciál ve výši 22,9 miliardy. Za posledních 5 let se jednalo dokonce o nevyužitých 92,6 miliard. Při nevyužívání investičního potenciálu města dochází ke snižování reálné hodnoty úspor a následnému prodražování stavebních prací,“ dodal Běhal.

Pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík pro Echo24 řekl, že Praha již více než 20 let neschválila rozpočet, který by obsahoval schodek mezi disponibilními příjmy a výdaji schvalovaného roku. „Schodek při schvalování vzniká pouze převodem nezrealizovaných investic roku minulého, včetně finančního krytí převáděné investice. Přebytek městského rozpočtu je vyšší než stejně časté přebytky ostatních obcí zejména ze tří důvodů. Zaprvé, samotný rozpočet města je násobně vyšší než rozpočet jiných obcí. Za druhé, Praha již více než 20 let realizuje prakticky všechny rozhodující investice v drtivé míře pouze z prostředků vlastního rozpočtu, a tudíž musí v rozpočtu mít dostatek prostředků, takže každá nezrealizovaná investice se projeví přebytkem v rozpočtu. Za třetí, přebytek je vždy znakem kvalitního hospodaření institucí s vlastními prostředky,“ uvedl Kovářík.

Kovářík popsal tři důvody, proč Praha nedostatečně rychle realizuje klíčové investiční projekty. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje soutěžícím téměř beztrestně prodlužovat rozhodovací procesy, NIMBY efekt pak komplikuje povolovací řízení, přičemž ve velkoměstě jako Praha se střetává více zájmů, než je obvyklé. Praha navíc po roce 2010 podcenila význam investičního odboru, jehož síla byla dlouhodobě omezena, což vedlo k částečné ztrátě schopnosti investice rychle realizovat. „V roce 2024 jsme do tohoto procesu tvrdě zakročili a nové vedení Investičního odboru již nastartovalo cesty, jak zrychlit realizaci investic,“ uvedl Kovářík.