Zákon o referendu jen na oko? Piráti jsou připraveni jednat, v Senátu návrh nejspíš narazí

Vláda Andreje Babiše (ANO) zahájila přípravu zákona o referendu s tím, že prvním krokem má být vytvoření pracovní skupiny, kterou má vést ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). V návrhu plánu legislativních prací se počítá s prosincem 2026, to je ale nejzazší termín. Cílem je podle ministerstva spravedlnosti návrh předložit podstatně dříve. Vláda ANO, SPD a Motoristů sobě bude muset sehnat dalšího partnera, aby měli ústavní většinu ve sněmovně. Piráti jsou podle svých slov připraveni jednat, zákon by pak ale s největší pravděpodobností narazil v Senátu.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcela Nevšímalová pro Echo24 řekla, že pracovní skupina k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu by měla formulovat věcné zadání pro vymezení základních parametrů ústavního zákona. „To znamená, kdo bude oprávněn konání referenda iniciovat, jaké otázky budou z referenda vyloučeny apod. Skupina začne pracovat, jakmile budou nominováni zástupci koaličních stran,“ dodala Nevšímalová

Cílem podle ní je, aby návrh ústavního zákona byl sepsán a vládě předložen ještě v letošním roce. „V návrhu plánu legislativních prací se počítá s prosincem 2026, to je ale nejzazší termín a cílem je návrh předložit podstatně dříve,“ dodala Nevšímalová. Vláda zároveň bude potřebovat ústavní většinu jak ve sněmovně, tak v Senátu.

Nejschůdnější variantou pro vládní koalici se ve sněmovně jeví jednání s Piráty. Ti totiž disponují 18 hlasy a spolu se 108 koaliční zákonodárci by dali dohromady ústavní většinu potřebnou k protlačení zákona. Poslanec a někdejší šéf Pirátů Ivan Bartoš Echu řekl, že bude samozřejmě záležet na finální podobě návrhu. „Jsme ale každopádně ochotní podílet se na přípravě promyšleného využití referenda na celostátní úrovni pro hodnotové společenské otázky, bez možnosti měnit Ústavu a mezinárodní smlouvy. Počet podpisů a závaznost hlasování by za nás měly být nastaveny tak, aby byla referenda používána výjimečně, ale byla jako nástroj životaschopná,“ uvedl Bartoš.

„Kde rozhodně referendum odmítáme, je vystoupení z NATO a EU. Jsem rád, že od tohoto svého původního návrhu vládní strany upustily. Teď je na místě usilovat o to, abychom byli stabilním a důvěryhodným partnerem v rámci těchto společenství a investovat slíbené peníze do naší obrany a bezpečnosti. Kousek od nás je Putinova válka. Teď opravdu není čas lavírovat nad naším odchodem a je dobře, že v této věci si to Andrej Babiš uvědomuje,“ dodal Bartoš.

Poslanec a člen stálé komise pro Ústavu Karel Dvořák (STAN) Echu řekl, že za hnutí dlouhodobě platí, že podporuje místní referenda. „Fungují, rozhoduje se v nich o věcech lidem blízkých a s dohledatelnými dopady. Celostátní referendum naopak vnímáme jen jako výjimečný nástroj, který se dá v polarizované společnosti a době hybridních hrozeb snadno zneužít, zvlášť u mezinárodních a bezpečnostních témat,“ uvedl Dvořák.

Pokud vláda skutečně připraví zákon, který výslovně vyloučí hlasování o vystoupení z EU a NATO, je to podle něj správná pojistka. „Na samotný návrh si počkáme a budeme hodnotit konkrétní parametry návrhu, zejména jaké okruhy otázek budou (ne)referendovatelné a jak to bude ústavně ošetřené, jak vysoká bude laťka pro vyvolání referenda (kvorum podpisů, účast, závaznost), a jak návrh brání tomu, aby se z referenda stal nástroj destabilizace a dezinformačních kampaní,“ dodal Dvořák s tím, že k návrhu se staví hnutí spíše skepticky, ale bude se mu prý vážně věnovat.

Šéf poslanců ODS Marek Benda Echu řekl, že ODS nikdy nebyla příznivcem obecného zákona o celostátním referendu. „A to bez ohledu na to, co je z něj vyloučeno,“ řekl Benda v narážce na to, že součástí nemá být hlasování o vystoupení z EU a NATO. „Nepředpokládám, že by se náš postoj změnil,“ uvedl Benda.

Návrh nepodpoří ani TOP 09. „Nebudeme podporovat zákon, který je úlitbou Andreje Babiše Tomio Okamurovi. Princip zastupitelské demokracie v Česku funguje, každý rok probíhají nějaké volby a my necítíme poptávku po tomto prvku přímé demokracie. Je to zcela zbytný zákon, neboť praxe ukazuje, že tu není potřeba. Zároveň nikdo neřeší ty praktické aspekty, třeba jak je to nákladné, na Slovensku se stává, že nepřijde dostatek lidí, takže to referendum je neplatné,“ uvedl pro Echo24 poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) s tím, že ho nenapadá žádné téma, o němž by se mělo hlasovat.

Politolog: Počítá se s tím, návrh narazí v Senátu

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že celkově je k potenciálnímu úspěchu návrhu zákona o referendu extrémně skeptický, jedná se podle něj spíše o demonstrativní snahu. „V zemích, kde celostátní referenda existují nebo existovala, se z nich postupně stal nástroj, který neznamenal větší moc lidu, ale zbraň politických aktérů, vlády, opozice, prezidenta či politických stran, kterou využívali vůči sobě navzájem, typicky s cílem druhou stranu oslabit nebo mezi ni vnést rozkol. Neznamenají víc ‚vlády lidu‘, ale spíše víc ‚společenské polarizace‘ a ‚míň politické stability‘,“ poukázal Chytilek s tím, že i v Česku by to znamenalo hodně dvojsečnou zbraň hlavně pro hnutí ANO, které musí pečlivě zvažovat, jestli takovou součást ústavního pořádku chce.

„Celostátní referendum“ je podle Chytilka mezi částí voličů jistě populární myšlenka, ale jeho přínos kvalitě demokracie je tedy na rozdíl od místních referend, která naopak považuji při vhodné úpravě za důležitý nástroj demokracie na lokální úrovni, spíše negativní. „Můj dojem proto je, že se nyní vše připravuje s veřejně nepřiznaným vědomím, že návrh narazí v Senátu. Postupovat se bude spíše s důrazem na to, aby navržená politika byla populární mezi voliči koalice, a aby ukazovala, že ANO dokáže dobře při plnění programu vlády spolupracovat s menšími koaličními partnery, než na to, jak by mělo celostátní referendum co nejlépe reálně fungovat anebo jak návrh připravit tak, aby měl širokou politickou shodu,“ domnívá se Chytilek.

Senátu se pak bude podle něj moci přičíst politická vina za jeho zmaření. „Podobně jako v některých dřívějších návrzích, týkajících se například omezení doživotní imunity. Také velmi populární myšlenka, která nakonec v roce 2013 prošla po pravidelném nesouhlasu Senátu parlamentem až na asi osmnáctý pokus. Tipuji, že s celostátním referendem to nebude jiný příběh a že tohle jistě není ten finální pokus,“ uzavřel Chytilek.

ANO by rádo v Senátu výrazně posílilo. V tuto chvíli má 15 senátorů a při podzimních volbách obhajuje svůj mandát jen jeden. I kdyby ale i díky spolupráci s SPD a Motoristy získalo všech 26 zbylých křesel, což je krajně nepravděpodobné, ústavní většinu stejně mít nebude.