Netanjahu: Izrael bude kontrolovat Gazu i po válce. O správu se hlásí Palestinská autonomie

Palestinská samospráva je připravena převzít odpovědnost v Pásmu Gazy v rámci politického řešení pro palestinská území. Uvedl to podle agentury Reuters šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v pátek řekl, že izraelská armáda bude kontrolovat Gazu i po válce, informoval server The Times of Israel (ToI).

Netanjahu sice už dříve prohlásil, že Izrael bude mít i po této válce „bezpečnostní zodpovědnost“ za Pásmo Gazy, v němž dosud vládne palestinské radikálně islamistické hnutí Hamás. Ve čtvrtečním rozhovoru s americkou stanicí Fox News ale řekl, že nechce okupovat Gazu“ ani tam vládnout.

„Izraelská armáda si uchová kontrolu nad Pásmem Gazy, nedáme ji mezinárodním silám,“ řekl v pátek Netanjahu při setkání se starosty obcí v izraelském pohraničí u Pásma Gazy. Šlo o první jeho schůzku s vedením těchto obcí od začátku války Izraele s Hamásem 7. října. Setkání naplánoval premiér až poté, co čelil široké kritice za to, že to ještě neudělal. Kritika ještě zesílila tento týden, když se rozhodl setkat se nejprve se šéfy židovských osad na Západním břehu.

O budoucnosti Pásma Gazy po válce média hojně spekulují a zatím není jasné, jak bude vypadat. Podle serveru ToI američtí činitelé navrhují, aby po přechodné období bezpečnost v Pásmu Gazy zajišťovaly nějaké mezinárodní síly, například složené z jednotek arabských zemí. Posléze by se správy nad Pásmem Gazy ujala Palestinská autonomie, která má nyní sídlo v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a v jejímž čele stojí Mahmúd Abbás, šéf strany Fatah.

Spojené státy chtějí, aby se po válce do jednání o budoucnosti Pásma Gazy zapojila i palestinská autonomie. Zopakoval to i šéf americké diplomacie Antony Blinken, který se minulý týden setkal s Abbásem v Ramalláhu. Podle Blinkena by měla být role Palestinské samosprávy klíčová.

Mnozí analytici tvrdí, že jedinou cestou k míru v izraelsko-palestinském konfliktu je existence dvou států, tedy Izraele a Palestiny, kterou by kromě Pásma Gazy tvořil i Západní břeh a východní Jeruzalém. Takové řešení ale odmítá většina členů současného izraelského pravicového kabinetu, kteří vznik nezávislého palestinského státu považují za nebezpečí pro Izrael, píše agentura DPA. Někteří krajně pravicoví ministři naopak chtějí anektovat dnes okupovaný Západní břeh i také Pásmo Gazy.

Izrael zahájil bombardování Pásma Gazy v reakci na útok Hamásu ze 7. října, kdy na jeho území právě z tohoto pásma vpadly na tři tisíce ozbrojenců a zároveň Hamás z Gazy vypálil na Izrael tisíce raket. Útok si vyžádal na 1400 obětí a při bombardování Pásma Gazy zemřelo podle tamních úřadů přes 11 000 Palestinců.